Ropa letos citelně zdražuje, pohonné hmoty podraží též

Analýza
Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu nepatrně klesly. Benzín zlevnil o jediný haléř na 35,98 koruny za litr, nafta pak o tři haléře na 34,93 koruny za litr. Tím však končí zlevňování uplynulých několika týdnů, které nastalo po takřka celoročním loňském cenovém růstu a jeho kulminaci ve druhé polovině listopadu 2021.
Za uplynulých 14 dní ropa Brent zdražila v dolarech o zhruba sedm procent. Ilustrační foto: Pixabay.com

V příštích týdnech je třeba počítat s růstem cen pohonných hmot. Důvodem je citelný vzestup cen ropy na světových trzích, jehož efekt nedokáže potlačit ani znatelně posilující koruna. Cena ropy Brent dnes stoupla nad úroveň 85 dolarů za barel, a to poprvé od 10. listopadu 2021.

Za uplynulých 14 dní ropa Brent zdražila v dolarech o zhruba sedm procent. Po přepočtení z dolarů do korun však zdražení odpovídá pouze 3,3 procenta. To proto, že koruna proti dolaru posiluje, a zmírňuje tak efekt dolarového zdražení ropy. Už v příštích sedmi dnech se proto nadějeme růstu cen pohonných hmot v ČR, který však bude jen mírný, v rozsahu do deseti haléřů na litr.

Ropa zdražuje, neboť polevují obavy z ekonomického dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu. Opadání obav zvyšuje vyhlíženou globální poptávku po ropě, a tedy také její cenu. Nabídka ropy totiž zůstává stále omezovaná.

PSALI JSME:
V roce 2022 hrozí, že pohonné hmoty zdraží na 40 korun za litr. Zatím ale zlevňují

Velcí těžaři typu Saúdské Arábie nebo Ruska, kteří mají kapacitu k navýšení těžby, se obávají produkovat více. To proto, že pokud by šíření omikronu mělo nakonec přece jenom závažnější ekonomické dopady, přílišná nynější těžba by vedla k až přílišnému poklesu její budoucí ceny, což by přineslo problém státním rozpočtům Saúdské Arábie nebo Ruska a některých dalších těžařů.

S odezníváním pandemie a například obnovou letecké dopravy ale převis vyhlížené poptávky nad nabídkou může být tak výrazný, že cena ropy Brent už během prvního letošního čtvrtletí dosáhne psychologické úrovně 100 dolarů za barelů.

Takové prognózy se nyní množí. Část pozorovatelů ale zůstává skeptická. Podle nich by při cenách kolem 90 dolarů za barel svoji těžbu navýšily země jako Norsko nebo Kanada, které nejsou členy OPEC ani jeho spojenci, což by vzestup cen zastavilo.

PSALI JSME:
Lidové bouře v Kazachstánu zdražují ropu i uran

V Evropě poptávka po ropě částečně narůstá v důsledku omezených dodávek plynu. V některých případech totiž ropa slouží jako náhrada plynu, a to třeba i při výrobě elektřiny. Například loni koncem roku země jako Švédsko nebo Francie nouzově zapojovaly do výroby elektřiny také záložní mazutové elektrárny. Mazut představuje ropný produkt.

Mezinárodní agentura pro energetiku, jejímž členem je i Česko, dnes Rusko obvinila, že své dodávky plynu Evropě omezuje záměrně. Jde o dosud nezávažnější obvinění Ruska z takového jednání. Dosud takto Rusko vinili spíše jen jednotliví evropští politici nebo někteří obchodníci s plynem či další experti z energetické branže.

Podle agentury, jež vznikla v 70. letech na půdorysu OECD, Rusko záměrně omezuje své dodávky Evropě nejméně o třetinu. Rusko delší dobu uvádí, že své dlouhodobé závazky plní. K omezování dodávek však evidentně dochází v oblasti krátkodobě nasmlouvávaných kontraktů.

PSALI JSME:
Nord Stream 2: Německo vysílá signály

Rusko se takovým jednáním může snažit přimět německé úřady a také Brusel k tomu, aby rychleji a ve větším rozsahu jeho kapacity schválily zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se tento týden nechala slyšet, že pokud by Rusko opravdu chtělo Evropě dodávat více plynu, využilo by volnou kapacitu v již provozovaném plynovodu Nord Stream 1.

V minulých dnech americká banka Morgan Stanley zveřejnila analýzu, podle níž je omezování dodávek plynu do Evropy pro Rusko, resp. jeho plynárenský monopol Gazprom, za stávajících podmínek na evropském trhu ziskovější, než pokud by dodávalo více plynu.

To proto, že Gazprom je dominantním dodavatelem plynu Evropě. Takže při nedostatku dalších zdrojů, třeba jaderných elektráren, které jsou odstavovány v Německu, může omezováním dodávky s cenou manipulovat ve svůj prospěch, a vydělat tak na již zajišťovaných dodávkách více, než pokud by své dodávky navýšil, a lépe tak evropskou poptávku uspokojoval.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Ruský plyn je „zbraní“ proti Evropě, tvrdí německá ministryně zahraničí

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Ropa zdražila na maximum od roku 2014

Cena ropy Brent, která je určující pro ceny pohonných hmot v ČR, dnes ráno vystoupala nejvýše od roku 2014, když se barel prodával i za více než 88 dolarů. Bezprostředním důvodem je dronový útok jemenských povstalců …

Čínská ekonomika vloni vzrostla o 8,1 %

Výkon čínské ekonomiky ke konci loňského roku pozitivně překvapil, její další vývoj je však nadále spojen s riziky spíše pozvolnějšího růstu. Tamní hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl mezičtvrtletně o 1,6 procenta, …

Ceny v průmyslu v prosinci poprvé po roce klesly

Statistiky cenového vývoje v primárním okruhu za prosinec příjemně překvapily. Zdá se, že tempo zdražování na vstupech může mít to nejhorší za sebou. O koncových cenách pro spotřebitele to ale neplatí, tam si ještě …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB