Vývoji inflace z globálního pohledu se ve své zprávě věnovala i Světová banka (World Bank): „Zvýšená globální míra inflace může v nejbližších měsících zkomplikovat výběr politiky v rozvíjejících se či rozvojových zemích, protože řada z nich se stále spoléhá na expanzivní podporu za účelem zajištění růstu. Dokud nebudou vyřešena rizika rekordní zadluženosti, tyto ekonomiky zůstanou z důvodu zvýšených inflačních tlaků ve vyspělých zemích citlivé na vývoj na finančních trzích.“
Česká republika
Na svém zasedání 5. srpna 2021 Bankovní rada České národní banky (ČNB) podruhé za sebou zvýšila úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) činí 0,75 procenta, diskontní sazba 0,05 procenta a lombardní sazba 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, jeden hlasoval pro zvýšení repo sazby o 50 procentních bodů (pb) a dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.
Pokračování zvyšování úrokových sazeb nebylo žádným překvapením, možností je i zvyšování úrokových sazeb o 25 pb na každém následujícím letošním zasedání bankovní rady. V takovém případě by dvoutýdenní repo sazba na konci letošního roku činila 1,50 procenta.
Rada ale zvýšila očekávanou inflaci pro letošní rok. Podle prohlášení Bankovní rady tedy: „Inflace v následujících čtvrtletích vzroste výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle.“ Stávající horní hranice tolerančního pásma je rovna třem procentům, vývoj je vidět na grafu.
Střednědobý vývoj inflace vnímá ČNB optimističtěji, a to i přes očekávané zvýšení inflace v nejbližších čtvrtletích. Prohlášení bankovní rady centrální banky zní následovně: „Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco rychleji, obzvláště pak v příštím roce.“
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy v souhrnu jako slabě protiinflační. Rizikem prognózy v proinflačním směru je větší rozsah či delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců, které by se mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.
Možné rychlejší než prognózované posílení kurzu koruny vlivem většího přílivu kapitálu může naopak představovat mírné protiinflační riziko. Ve stejném směru působí nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity.
Zde stojí za zmínku i vypršení funkčních období členů Bankovní rady:
• Jiří Rusnok: 6/22
• Tomáš Nidetzký: 6/22
• Vojtěch Benda: 6/22
• Oldřich Dědek: 2/23
• Marek Mora: 2/23
• Tomáš Holub: 11/23
• Aleš Michl: 11/23
Období jsou šestiletá a člen bankovní rady může být jmenován nejvýše dvakrát. Ve svém druhém funkčním období je z členů bankovní rady pouze Jiří Rusnok. Za rok tedy bude vyměněn on a až dva další členové. Otázkou tedy je, zda obměna členů bankovní rady může významným způsobem změnit pohled ČNB na inflaci.
Eurozóna
Červnová míra inflace v eurozóně dosáhla hodnoty 1,9 procenta a je blízko cíle Evropské centrální banky (ECB) ve výši dvou procent. Dvouprocentní inflace bylo dosaženo již v dubnu, březnová činila 1,6 procenta. Zrychlení inflace je v případě eurozóny také patrné, ale je výrazně pomalejší než ve Spojených státech. Loňská květnová inflace v eurozóně činila 0,1 procenta. Desetiletý vývoj je názorně vidět na grafu Eurostatu.
Velmi důležitý je další makroekonomický vývoj zemí eurozóny. Odhad ECB do konce roku 2023 je poměrně střízlivý: „Ukazuje, že stávající míra inflace 1,9 procenta ročně je na úrovni odhadu ECB pro letošní rok. Ta však při této míře inflace spíše zajásá, než aby se obávala. Inflaci na úrovni 0,3 procenta vnímala jako větší problém než stávající. Ke změně došlo u posuzování míry inflace – nově bude zavedeno víceleté průměrování inflace.“
ECB v boji proti inflaci má jeden zásadní problém – rozdíl mezi výší inflace v různých zemích eurozóny. Například v Rakousku dosahuje výrazně vyšší míry inflace, než je průměr, a rakouská centrální banka by se možná chovala jinak, než ECB.
Spojené státy
Ve Spojených státech koncem roku 2020 míra inflace činila 1,2 procenta ročně, v dubnu 2021 byla 4,2 procenta, červnová pak dosáhla úrovně 5,4 procenta, v červenci se udržela na stejné hodnotě. Ale její výrazné zpomalení lze těžko očekávat. Jerome Powell, šéf americké centrální banky (Fed), přiznal, že doba dosažní zvýšené inflace bude delší a inflace vyšší, než původně očekával.
Mírně zrychlená inflace nebude Fedu ve střednědobém horizontu vadit. Důkazem je prohlášení Jerome Powella na loňské významné konferenci v Jackson Hole: „Po minulých obdobích, kdy byla inflace vytrvale pod dvěma procenty, se bude vhodná monetární politika pravděpodobně po nějaký čas snažit dosáhnout inflace mírně nad dvěma procenty.“
Aktuální rostoucí inflace je však zároveň zrychlující se. V dnešní situaci, kdy řada společností v loňském roce odsunula nárůst cen za služby a produkty, nyní zvyšuje ceny za dvouleté období. Proto bude mít letošní ročník konference v Jackson Hole velký význam i do budoucna.
Třicetiletý vývoj inflace ve Spojených státech americký názorně ukazuje, že je to pouze otázka měsíce či i dvou, kdy se aktuální míra inflace může stát třicetiletým maximem.
Názor guvernéra Fedu Jerome Powella, ministryně financí Janet Yellenové a řady předních ekonomů, že jde o pouze dočasné zvýšení míry inflace, se oficiálně nezměnil. Kdyby dočasnost nebyla potvrzena, výrazně by vzrostly státní výdaje na placení úroků.
Ve Spojených státech sice roste zadluženost, ale vzhledem ke stávajícím úrokovým sazbám klesá absolutní hodnota placených úroků. Za několik let je předpokládán jejich růst. Kdyby bylo zvýšení úrokových sazeb vynuceno dříve, pokles placených úroků by se zastavil.
Základním faktorem zastavení poklesu placených úroků je skutečnost, že průměrná splatnost dluhu ve Spojených státech je menší než čtyři roky, tedy výrazně méně nežli v zemích EU. Důvodem, proč Spojené státy využívají krátkodobé dluhopisy, je jednouché ekonomické pravidlo.
Čím kratší doba splatnosti pokladničních poukázek či dluhopisů, tím menší výnos mají, a naopak – čím delší doba do splatnosti dluhopisu, tím větší výnos tyto dluhopisy přináší. Jejich využívání snižuje úrokové náklady. Je dobré ještě zmínit, že v případě USA platí, že finanční operace ve snaze zabránit růstu inflace budou použity v případě nejvyšší nouze.
Lze říct, že z evropských zemí začaly proti inflaci bojovat země EU, které jsou mimo eurozónu. Zvyšování úrokových sazeb kromě ČR již zahájilo i Maďarsko. Fed a ECB začnou proti inflaci bojovat až v situaci, kdy její výši nebudou ochotné akceptovat. Dříve zveřejňovaný inflační cíl ve výši dvou procent ročně není mezním limitem, ale orientační střednědobou veličinou.
Autor je Head of Research Salutem Fund
(Redakčně upraveno)
