Rozdíl v obchodní přirážce českých prodejen a zahraničních řetězců je enormní

Názor
Více než dvě třetiny dodavatelů potravin zvýhodňují při dojednávání obchodních podmínek nadnárodní řetězce před tuzemskými obchodními sítěmi. Vycházejí přitom ze zastaralého rozdělení na takzvaný tradiční a moderní trh. Zahraniční řetězce tak nakupují zboží výhodněji, tento fakt ale nepromítají do cen pro zákazníky.
Více než dvě třetiny dodavatelů potravin zvýhodňují při dojednávání obchodních podmínek nadnárodní řetězce před tuzemskými obchodními sítěmi. Ilustrační foto: Pixabay.com

Pracují téměř pětinásobnou obchodní přirážkou oproti českým obchodníkům a často při cenotvorbě postupují ve vzájemné shodě. Řešením by v tomto směru měla být větší aktivita antimonopolního úřadu.

Dělení obchodu s potravinami na takzvaný tradiční a moderní trh začíná být zastaralé. Tuzemské prodejny jsou v současnosti zpravidla tradiční pouze svým umístěním, když se nachází v menších obcích. Využívají však značné množství moderních technologií a rozdíl mezi oběma segmenty trhu tak smazávají.

O to více je zarážející, že tohoto dělení se stále drží dodavatelé zboží. Při dojednávání obchodních podmínek mají ve většině případů dva různé týmy, kdy jeden jedná se zahraničními řetězci a druhý s tuzemskými prodejnami. Výsledkem bývá výrazně nerovný přístup vůči českým obchodníkům. Tyto dva týmy se častokrát ani neznají, takže neví, jaké podmínky jsou stanoveny pro jeden nebo druhý kanál obchodu. Výsledkem jsou ale obrovské rozdíly v obchodních podmínkách.

Dle našich statistik pouze 30 procent dodavatelů uzavírá s naší sítí plus minus shodné obchodní podmínky jako se zahraničními řetězci. Zbylých 70 procent má se shodným nastavením pro oba segmenty problém a zvýhodňuje nadnárodní řetězce.

PSALI JSME:
Tradiční trh s potravinami potřebuje pomoc od státu, nová vláda s ní nepočítá

Ačkoliv ty jsou z hlediska nákupních cen oproti českým sítím zvýhodněny, zdaleka to neznamená, že by tento nepoměr poznal ve finále samotný zákazník. Často je to totiž přesně naopak. Většina zboží je paradoxně levnější u českých obchodníků, v řadě případů i o polovinu.

Z porovnání základních cen obou segmentů tak plyne, že nadnárodní řetězce pracují s obchodní přirážkou až 150 procent, zatímco u českých prodejen nejčastěji činí 32 procenta. Rozdíl mezi oběma částmi trhu je v tomto směru absolutně extrémní. Jen pro zajímavost, když nadnárodní řetězce v Česku ve větší míře začínaly v roce 1995, obchodovaly s přirážkou 20 procent.

Omezený rozvoj obslužnosti venkova

Enormní rozdíl ve výši obchodní přirážky pak má i další konsekvence. Nižší ceny u českých prodejen samozřejmě znamenají nižší zisky i marže. Pokud by byly vyšší, mohly by české sítě více investovat do svých provozoven a daleko lépe zajišťovat potravinovou obslužnost venkova a menších obcí.

Nadnárodní řetězce o toto zájem nejeví a své obrovské zisky posílají mateřským společnostem do zahraničí. V této situaci se tak řada českých prodejen drží zuby nehty nebo je ztrátová. Nicméně zdražování, které by se blížilo cenám zahraničních řetězců, jednoduše není na stole. Prodávat potraviny za tak vysoké ceny, navíc často v ekonomicky slabších oblastech, je amorální.

PSALI JSME:
„Máslo je drahé i kvůli obchodní přirážce až 90 procent,“ říká šéf Potravinářské komory Miroslav Toman

V tomto směru by proto měla být výrazně silnější role antimonopolního úřadu, který by nastavování obchodních podmínek mezi dodavateli a zahraničními řetězci řešil. Důkladnější přístup tohoto úřadu je pak nutný i z dalšího důvodu. Zahraniční řetězce totiž při tvorbě cen postupují ve vzájemné shodě, a to napříč jednotlivými vlastnickými skupinami.

U celé řady položek stanovují na halíř naprosto identické prodejní ceny. V některých lokalitách tak spotřebitel prakticky nemá možnost koupit konkrétní zboží levněji – nabízejí ho totiž pouze zahraniční sítě, navíc za shodnou cenu. Nejvýrazněji se tento alarmující postup ukázal v období omezeného pohybu v některých regionech uprostřed pandemie, kdy lidé absolutně neměli na výběr.

Komplexní zákon týkající se potravin v Česku

Rozdílný přístup u stanovování obchodních podmínek není obecně jediným problémem, který souvisí s kolísající potravinovou obslužností venkova. Zmínit lze i zneužívání podnákladových cen, dvojí kvalitu potravin či otevírání prodejen o nedělích a svátcích.

Nejen na tyto problémy musí v budoucnu reagovat komplexní zákonná úprava řešící problematiku potravin v Česku. Za jejím vznikem však musí stát odborníci z oboru, nikoliv politická reprezentace. Ta se doposud soustředila jen na některé jednotlivosti a nedomýšlela finální dopady svých rozhodnutí. Negativní vliv to přitom ve většině případů bohužel mělo na české obchodní sítě.

Autor je předseda Družstva CBA CZ
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Proti předraženým potravinám zákonem?

Zavřít reklamu ×
  1. Autor….blb a ne předseda, dodavatelé se přizpůsobují velikosti odbytu, to je naprosto běžný přístup v obchodě, větší odběr,nižší cena…..on bude mít Lidl asi kapku jiné odběry než vietnamská večerka v Horní-Dolní.

  2. Samozřejmě to je celé špatně nastavené,jen pro zahraniční řetězce to je velmi výhodné a tímto nás mají v kleštích.Odporné kam to vše dospělo!!!

  3. velké obchodní řetězce jako je Kaufland či Ahold svými zisky už dalece překonaly největší banky a přibližují se cca 20 mld. Kč zisků ročně. Jsou také příčinou vysoké inflace. Je jen dobře že si toho konečně někdo všiml. Nejvyšší představitelé statu na občany kašlou, zejména když na delší volební období mají své jisté.

  4. Zajímalo by mne, proč třeba v COOP jsou ceny i o více než deset procent dražší než v těch ošklivých zahraničních řetězcích.

    • Pořádně si to znovu přečtěte. Odpověď na vaši otázku je tématem článku. NEROVNÉ PODMÍNKY A LOBBISTICKÁ KORUPCE.

    • Tak zrovna COOP je v mnoha položkách výrazně levnější, než hypermarkety. Například těstoviny Panzani – COOP běžně kolem 25Kč, v hypermarketu dráž i v akci, totéž kečupy, uzeniny, cukrovinky atd atd… Už nekupuju jinde..

  5. V Polsku na nadnárodní řetězce vláda PiS uvalila korporátní daně a přesto je v těch řetězcích levněji než u nás. A to jsou v nich k máni daleko kvalitnější potraviny a další zboží i větší výběr než ve stejných řetězcích u nás (mám to osobně ověřeno, jelikož to mám do Polska kousek a jezdím tam nakupovat již léta). Čím to asi je? U nás řetězce veškeré zisky vyvedou ven a je v nich furt dráž a dráž a „kvalita“ nevalná. Čím to asi je. Jinak mám v Polsku vzdálené příbuzné a ti mi jednou řekli, že by u nás nechtěli žít ani za nic, jednak k vůli drahotě a ještě se nechat tak neskutečně odírat státem.

  6. Je to nastavené tak, aby naši chovatelé a pěsitelé byli biti. A německé obchodní řetězce si pořádně namastily kapsu!! Němci nás sprostě kolonizují!!

  7. Tvrzení, že dodavatelé zvýhodňují při vyjednávání o obchodních podmínkách nadnárodní řetězce je absurdní hloupost. Řetězce si brutálně vynucují tyto lepší podmínky a dodavatel nemá šanci se ubránit. Přestaňme si už lhát v rámci „politické korektnosti“. Stani.

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.