Rozdrobený trh služeb je pro Unii větší problém než obchodní války

Evropa má oprávněné obavy z „chaotického“ obchodního tažení Donalda Trumpa. A to po právu, EU má stále nejvyšší podíl na globálních exportech a nepříjemně na ní dopadá jakékoliv omezení globálního obchodu.
Výsledkem unijních harmonizačních snah je častokrát celkově přísnější regulace a přetrvávající fragmentace společného trhu. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Výsledkem unijních harmonizačních snah je častokrát celkově přísnější regulace a přetrvávající fragmentace společného trhu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Na druhou stranu ve strachu z Donalda Trumpa trochu zapadá jeden z klíčových domácích problémů – nedokončený vnitřní trh zejména v segmentu služeb a kapitálu, který brzdí výraznější rozvoj celoevropské domácí poptávky a odrazuje od klíčových investic na „starém“ kontinentu.

Podle výpočtu Mezinárodního měnového fondu (MMF) bariéry ve vzájemném evropském obchodu se službami jsou tak silné, že odpovídají přibližně vnitřním clům v hodnotě 110 procent. Práce na jejich odstranění by mohla rozpohybovat vnitřní kapitálový trh a investice v klíčových segmentech včetně digitálních služeb, které Evropě především při porovnání s USA chybí.

Potíž je v tom, že Evropa o této své Achillově patě dlouhou dobu ví a nic s ní nedělá. V neposlední řadě na fragmentaci kapitálového trhu a trhu služeb upozorňují zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho a zatím se nezdá, že by se „ledy výrazněji pohnuly“.

Jedním z hlavních důvodů je odpor k harmonizaci „pravidel hry“ primárně motivovaný strachem ze ztráty národního vlivu. Drobné i větší rozdíly v regulaci u více než pěti tisíc různých profesí poskytujících služby vedou k tomu, že přeshraniční poskytování těchto služeb je často velmi složité cvičení.

Výrazné je to například podle zprávy Enrica Letty u právních nebo auditorských služeb (rozdílné úrovně záruk u auditorů, regulace notářských služeb, pozn. aut.). U „velkých“ služeb v obchodě a dopravě se zase zdá, že brzdou větší harmonizace je snaha domácích hráčů jednoduše nepustit silnější konkurenci na svůj trh.

A právě kombinace strachu ze ztráty národního vlivu a strachu z větší konkurence jsou hlavními důvody, proč Evropa ani zdaleka není schopna využít potenciálu, který by jí jednotný vnitřní trh nabízel.

Navíc i když už dojde na harmonizaci pravidel pro poskytování služeb, neobejde se to většinou bez tzv.  „gold-platingu“ – „dobrušovacího procesu“, ve kterém se národní státy nespokojí s „minimální“ jednotnou regulací daných služeb, ale „přihodí“ si nad rámec toho vlastní požadavky.

Výsledkem harmonizačních snah je tak častokrát celkově přísnější regulace (méně regulované země jsou nuceny přijmout vyšší společný standard) a přetrvávající fragmentace společného trhu. Jakákoliv dobře míněná snaha integrovat evropský trh se službami tak bude v každém případě během na hodně dlouhou trať.

Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek