To je jedním z důvodů, proč centrální banka pod vedením nového guvernéra volí v boji proti inflaci jinou taktiku, konkrétně devizové intervence proti oslabování české koruny, ve kterých bude pravděpodobně nadále pokračovat.
K ponechání stávajících sazeb se ČNB rozhodla přesto, že meziroční inflace se v srpnu vyšplhala na 17,2 procenta. Z pohledu trhů se tak může aktuální výše úrokových sazeb zdát nízká, což bude pravděpodobně nutit Českou národní banku rozpouštět devizové rezervy rychleji než dosud.
Zatímco ČNB totiž je vůči dalšímu navyšování sazeb skeptická, velké centrální banky, jako třeba americký Fed nebo Evropská centrální banka (ECB), je naopak začaly velmi rychle zvyšovat.
Fed na svém posledním zasedání zvedl sazby na úroveň 3,00 až 3,25 procenta a ve zpřísňování bude pokračovat s tím, že k jejich snižování plánuje přistoupit až v roce 2024.
Stejně tak ECB zvýšila v srpnu sazby o 0,75 procentního bodu na úroveň 1,25 procenta a v jejich zvyšování bude nadále pokračovat. Zatímco na jaře, kdy Česká národní banka zvyšovala sazby výrazně rychleji než ostatní, atraktivita koruny v očích investorů rostla, nyní naopak pomalu slábne.
Citlivost investorů na výši sazeb dobře dokládá propad britské libry, která kvůli tomu, že britská centrální banka zvýšila své sazby mírněji než ostatní velké banky, výrazně oslabila. Libře navíc nepomohlo ani oznámení britské vlády ohledně plánovaných daňových škrtů. Investoři se totiž obávají vysokého schodku veřejných financí, který tento krok přinese.
Autor je obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR a SR
(Redakčně upraveno)
