„Být vynálezcem, to chce hlavně peníze,“ říká Václav Husák

Rozhovor

Je autorem desítek patentů a stovek nápadů. Například již před čtyřiadvaceti lety uvedl na trh úspěšnou papírovou nábytkovou stavebnici Rollpa a v televizním pořadu Den D přesvědčil o své vizi investory během pěti minut. „Nejnižší náklady na vypracování a podání patentové přihlášky jsou 30 tisíc korun, ale mohou být násobně vyšší,“ říká vynálezce Václav Husák v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz).

Vynálezce Václav Husák má největší problém v tom, dostat se k potenciálním investorům. Foto: archiv

interier-s-rollpou
Interiér s Rollpou

Říkáte, že vynalézání je oproti minulosti výrazně dražší. Ale současně existuje spousta evropských i národních pobídek a nejrůznějších grantů. K nim se nedá dostat?
Na jednu stranu máte pravdu, ale pravidla k jejich udělování jsou velmi přísná. Chcete-li na nějakou dotaci dosáhnout, musíte pro ni mít připravené organizační zázemí, například z pohledu státu vzorně fungující firmu. Navíc je nezbytné navrhované technické řešení v projektu velmi detailně popsat. Aby autor o svůj technický nápad hned nepřišel, bývají předmětem žádostí o udělení grantu či dotace technická řešení s patentem již uděleným, nebo je chrání alespoň přednostní právo patentové přihlášky zaevidované českým Úřadem průmyslového vlastnictví.

A na kolik takové podání patentové přihlášky autora přijde?
Napsat skutečně dobře přihlášku patentu je doslova věda a vyžaduje to značné znalosti a vysokou odbornou profesionalitu. Nejdříve se musíte naučit sepsat podklady pro přihlášku tak, aby co nejdokonaleji, ale na druhou stranu velmi střízlivě, postihla technickou podstatu řešení. Nad tím strávíte obvykle desítky až stovky hodin při velmi intenzívní intelektuální práci. Já mám určitou výhodu, že jsem profesionální novinář, takže jsem přece jen vycvičen ve stručném a přesném vyjadřování myšlenek, ale stejně při této doslova urputné a mnou neoblíbené práci poměrně často propadám beznaději. Vzhledem k tomu, že nechci riskovat zamítnutí přihlášky hned po jejím podání pro nějaké formální chyby, již dlouhodobě využívám služeb renomované pražské patentové kanceláře. Nejnižší možné náklady na vypracování a poté i podání patentové přihlášky se pohybují kolem 30 tisíc korun, ale mohou být i mnohonásobné. Záleží na tom, zda si u patentové kanceláře objednáte i mezinárodní rešerši a pro kolik zemí ochranu požadujete. Ale pak už jde o statisíce, až o miliony.

VÝKRESY A DŮKAZY PLATÍME TAKÉ

To ale asi nejsou jediné výdaje, spojené s vynálezeckou činností?
To opravdu nejsou. Součástí přihlášky technických řešení jsou ve většině případů i obrazové přílohy, které musejí jednoznačně doplnit popisný text vytvořený autorem – odborně řečeno – původcem patentu. Nejde přímo o kótované technické výkresy, ale z obrázků musí být zřejmé, o jaký princip, či technický detail se návrh celosvětově nového řešení opírá. Další obrázky jsou potřebné pro příklady možného provedení, tedy popis variant konkrétního uplatnění daného řešení. No a nejste-li schopen obrázky přijatelné pro přihlášku vytvořit sám, musíte si je někde objednat a zaplatit za ně. Což je můj případ.

Že už bychom tím byli na konci nákladů?
Kdepak, teprve nyní se dostanu k těm nejvyšším. Ať už vynaleznete cokoli, nemůžete to hned začít prodávat, i když máte soukromě prověřeno, že produkt vyrobený podle patentu je skvělý. Každý nový výrobek musí projít specializovanou státní zkušebnou a získat doklad „o shodě“. Prohlášení o shodě je písemné ujištění výrobce nebo dovozce, že daný výrobek splňuje požadavky technických předpisů platných v České republice a že byl dodržen stanovený postup při posuzování shody. Nesmírně složité jsou zejména atesty stavebních výrobků. A za to všechno se opět platí.

Co ještě musí vynálezce předem zaplatit?
Za vědecké důkazy. Například, když jsem připravoval patentovou přihlášku s pracovním názvem Tepelně-izolační panely pro stavebnictví na bázi vakua, bylo mi jasné, že principiálně to fungovat musí, ale na provedení výpočtů jsem neměl potřebné znalosti. Proto jsem musel oslovit skutečné vědce z oddělení termodynamiky Ústavu termomechaniky AV ČR, kteří pro mne výpočty za úplatu provedli.

NÁPADŮ MÁM STOVKY

Před několika lety jsem v televizi viděl vaše velmi úspěšné vystoupení v reality show se jménem Den D. S čím jste se to tam vlastně přihlásil?
S novou technologii nazvanou Aplikace vypalovaných práškových plastů na nekovové materiály. V tomto případě však zatím jde jen o know-how. Naprostou výjimečnost, výraznou efektivitu a možnost celosvětového rozšíření tomuto projektu přidá až patent s pracovním názvem „Gravitační nanášení práškových plastů“, který podám, až pro něj seženu finančního partnera.

Pojďte vyjmenovat pár vašich nápadů, ať si čtenáři udělají představu o tom, jaký máte vlastně záběr.
Tak třeba: Membránový motor, Brzdící airbag pro automobily, Tepelné čerpadlo nové koncepce, Kufrová parní elektrárna, Radlice pluhu s příklepem, Výroba elektřiny z mrznoucí vody, Konstrukce levných podzemních staveb, Bezotřepové dělení supertenkých trubiček, Setrvačník pro elektromobily, Nerotační větrný generátor, Rotující větrná fotovoltaika, Záchranné padáky pro sjezdaře, motorkáře a motocyklové závodníky a tak dále…

Je vám bezmála sedmdesát. Kolik let byste tak asi potřeboval k tomu, abyste uvedl všechny své vynálezy do života?
Vzhledem k tomu, že nápadů v podstatě neubývá, tak odhaduji, že ještě 256let.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.