Může kdokoliv na katastru nemovitostí získat přehled o tom, co všechno někdo vlastní jen podle jména a data narození této osoby? I bez znalosti parcelního čísla či adresy tak vyjedou všechny nemovitosti vlastněné daným člověkem včetně kompletního obsahu kupních smluv a dalších nabývacích titulů…
Přehled vlastnictví konkrétní osoby může získat každý, kdo prokáže svoji totožnost. K čemu lze údaje katastru použít, to je upraveno hned v úvodu katastrálního zákona. Pokud by je někdo využíval v rozporu se zákonem, hrozí mu postih například podle zákona o ochraně osobních údajů.

Nenaráží to ale na ochranu osobních údajů?
Katastrální zákon je speciální právní úpravou, která to umožňuje. Spíše se vyskytuje problém s vytvářením databází osob cestou opakovaných dotazů do aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí podle nemovitostí a jejich prodejem pro účely propagace výrobků nebo služeb. V poslední době také zaznamenáváme stížnosti vlastníků zemědělské půdy, kteří jsou obtěžováni nabídkami na její odkoupení.

Může si vlastník zjednat na katastru nějakou formu ochrany, anebo může si alespoň na katastru vyžádat, aby byl informován o každém, kdo si o něm zjišťuje přehledy vlastnictví včetně kopií kupních smluv, kde jsou rodná čísla, čísla účtů či i třeba doložky o mlčenlivosti?
Poskytování údajů z katastru nelze zablokovat. V těch případech, kdy je zjišťována totožnost, tedy u žádostí o přehled vlastnictví nebo kopii ze sbírky listin, by bylo možné výstup informující o žadateli o tyto údaje poskytnout. Zatím jej poskytujeme na vyžádání Úřadu na ochranu osobních údajů, který pak řeší případné zneužití těchto údajů.

Zaznamenal katastr v poslední době podvodné pokusy, podstrčenou smlouvou, snahu o neoprávněné získání nemovitosti?
Těchto případů bylo vždy poměrně málo, občas se podezřelá listina vyskytne, ale opatření bránící podvodům jsou celkem účinná, takže se na to zpravidla přijde.

OCHRANNÁ LHŮTA – ČAS NA OBRANU

Stalo se, že někdo zneužil třeba stáří vlastníka a přinutil ho podepsat darovací smlouvu a pak se na to přišlo?Takové případy se vyskytovaly, vyskytují a vyskytovat budou, lze na ně usuzovat z určitých okolností, ale v průběhu vkladového řízení je zapsaný vlastník důsledně obesílán, pokud namítá neplatnost smlouvy, tak se tím katastrální úřad zabývá. Těch možných postupů je více, nelze je zde všechny popisovat, ale základní podmínkou je, že se někdo musí bránit, musí namítat neplatnost předložené smlouvy. Bez toho katastrální úřad nemůže poznat, že k něčemu takovému došlo.

Jaká opatření v prevenci podvodných převodů vlastnických práv katastr učinil? Pomáhá 21denní ochranná lhůta?
Informování vlastníka o vkladovém řízení probíhá opakovaně, vlastník má možnost reagovat a případnému podvodnému jednání zabránit. Lhůta, ve které nemůže být vklad práva povolen, dává vlastníkům čas reagovat na probíhající správní řízení.

Lze předejít sporům, když třeba kupujete dům, je-li jen jedna přístupová cesta k němu přes cizí parcelu?
Je třeba se podívat, komu patří pozemek, po kterém máte přístup na kupovaný pozemek. Pokud nejde o obecní, krajskou nebo státní komunikaci, tak je třeba řešit otázku, zda je přístup zajištěn věcným břemenem nebo třeba přídatným spoluvlastnictvím přístupové cesty. Většinu takových informací lze nalézt v internetové aplikaci Nahlížení do KN (katastru nemovitostí – pozn. aut.), pokud by bylo třeba úplný výpis z katastru, lze ho získat na kterémkoli katastrálním úřadě nebo na CzechPointu.

POZEMKY S NEJASNÝM VLASTNÍKEM

Jak je katastr úspěšný ve vyhledávání neznámých majitelů, nebo těch, kteří jsou sice známi, ale chybí k nim údaje, vzhledem k datu narození už nežijí, a neozývají se ani dědicové?
V katastru nemovitostí je přibližně 5,5 milionů záznamů o fyzických osobách, pro které je evidováno nějaké právo k nemovitosti. Z toho je přibližně 5,120 milionů záznamů propojeno s registrem obyvatel, takže máme jistotu, že jde o žijící osoby, máme k nim všechny údaje a jsme schopni případné změny přebírat z registru obyvatel (změna adres aj.).
U 120 tisíc osob známe datum úmrtí a dosud není vypořádáno dědictví. Přes padesát tisíc osob jsou cizinci a u 47 tisíc osob známe údaje o narození, ale dosud se je nepodařilo ztotožnit s registrem osob.
Zbývá 162 tisíc osob, pro které je v katastru zapsáno věcné právo, ale nemáme jejich dostatečnou identifikaci, zpravidla známe jméno a příjmení z pozemkové knihy, a to je všechno.

Před třemi lety se řeklo, že pokud se tyto lidi nepodaří kontaktovat, budou jejich nemovitosti po deseti letech vyvlastněny. Lhůta je tedy v běhu?
Katastrální zákon navazující na nový občanský zákoník přinesl řešení dlouhodobého problému nemovitostí, o jejichž vlastnících nemáme potřebné údaje. Je třeba připomenout, že tento problém mají pozemkové evidence všude na světě a liší se to jen rozsahem.
Většinou jde o nějaké nemovitosti, které byly opomenuty v dědickém řízení, nebo se jich neujal stát, když vlastník zemřel bez dědiců, v menším počtu případů může jít i o přetrvávající problémy z poválečných konfiskací majetku.
Nový občanský zákoník stanoví, že pokud je nemovitost opuštěná, připadne po deseti letech státu. Zaměňovat to s vyvlastněním by byl velký omyl. Takovou nemovitost stát nikomu nebere, ale začne se o ni starat poté, co ji vlastník opustil a nestará se o ni po mnoho let. Ke zveřejnění těchto případů došlo na základě přechodných ustanovení nového katastrálního zákona a počet těchto případů se postupně snižuje.
Konkrétní případy má na starosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) a vyřešil jich zatím přibližně deset procent, tedy asi 16 tisíc.

Kdy má tato lhůta uplynout?
Jde o nové ustanovení občanského zákoníku účinného od 1. ledna 2014 a od tohoto data musí být splněna podmínka, že vlastnické právo nebylo vykonáváno po 10 let, a že stát splnil své povinnosti spočívající ve zveřejnění seznamu takových nemovitostí a umožnil tak se vlastníkovi své právo uplatnit.

Už se katastru nějací dědicové, kteří dosud neměli potuchu, ozvali?
Zveřejnění seznamu nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky přísluší ÚZSVM, pokud vím, tak dali podnět k zahájení přibližně 10 tisíc dědických řízení. ČÚZK také dává podněty k zahájení dědických řízení, ale pouze v případech, kdy jsme schopni zjistit v evidenci obyvatel údaje o úmrtí osoby, a od úmrtí uplynula dlouhá doba. Takových podnětů jsme dali v posledních třech letech 46 tisíc.

Kolik je těchto nemovitostí, kdy majitele nelze kontaktovat a nejspíš už ani nežije a je důvod se domnívat, že nemá dědiců?
ÚZSVM jsme do jejich evidence předali dostupné údaje o 162 tisících fyzických osob bez dostatečné identifikace. Týkalo se to 218 tisíc pozemků a pěti tisíc staveb.

O jaké nemovitosti obvykle jde?
Většinou jde malé pozemky nízké hodnoty, ojediněle i s nějakou stavbou. Velmi často jde o spoluvlastnické podíly na pozemcích.

Lze říci, v kterém kraji jich je nejvíce?
Největší výskyt je ve Zlínském kraji a Jihomoravském kraji při hranicích se Slovenskem, kde je mnoho malých spoluvlastnických podílů na zemědělských a lesních pozemcích.