Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středulazdroj: FAEI

ROZHOVOR: „I v Česku se najdou otrokáři,“ říká šéf odborů Josef Středula

Zůstat doma na sociálních dávkách je pro mnohé rodiny lepší, než jít dělat. Minimální mzda je totiž nižší, než dávky. Firmy sice pláčou, že jim chybí tisíce dělníků, ale nemůžou se divit. Měly by Čechům více zaplatit. Hned by místa obsadily. Nemusely by sem pak tlačit levné síly z Východu. V rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI) to říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Jak hodnotíte vývoj minimální mzdy u nás?
Minimální mzda se osm let nezvyšovala. Má tak zásadní trhlinu ve vztahu k průměrné mzdě. Náš předpoklad je, že by minimální mzda měla vzrůst na 11 500 korun měsíčně. To se ještě ani nedostaneme na úroveň Slovenska, kde je momentálně 406 eur. U nás činí 366 eur.
Minimální mzda by rozhodně měla být vyšší, než kolik lze dostat na sociálních dávkách. Není možné, aby někdo, kdo pracuje, dostával tolik, jako by byl doma, a dostával dávky. Minimální mzda zatím spíše demotivuje. Některé rodiny by si dokonce pohoršily, kdyby šly pracovat za nabízené peníze, než když dostávají dávky.

Firmy přitom v posledních měsících tvrdí, že jim chybí desetitisíce dělníků, že hrozí nesplnění zakázek a vysoké sankce. Představitelé exportérů hovoří o tom, že si uvědomují nutnost zvýšit mzdy. Odráží se to na platech lidí?
Zatím si to zas tak moc neuvědomují.

Jsou to tedy jen proklamace?
Ano. Jedna věc je co říkají na veřejnost, a druhá, jak to chodí v reálné skutečnosti. Příkladem je firma, kde působí viceprezident asociace exportérů, pan Daněk. Hovoří o tom, že nemají dost pracovníků. Jenže pan Daněk těm lidem platí třináct, čtrnáct tisíc měsíčně. To je v regionu, kde firmy platí i dvojnásobek. Pan Daněk prosazuje, abychom zde měli více dělníků z Ukrajiny, ale kdyby on ve firmě zvýšil mzdy na dvojnásobek, tak by nebylo možná třeba lidí ze zahraničí, a pracovníků by měl dost.

Zůstává stále platný letitý závěr statistiků, že dvě třetiny zaměstnanců nedosahují průměrné celorepublikové mzdy?
Ano, 66 procent nedosahuje průměrné mzdy. Někdo může říci, že je to běžné. Jenže mzdy u nás jsou stále relativně nízké. Zvýšení mezd lidem je nutné pro celou ekonomiku.

Nejrůznější zprostředkovatelé, například z Polska, do Česka ilegálně vozí na práci Ukrajince, Moldavany, Bulhary, Rumuny. Podle inspekce práce jich přibývá. Jediný důvod: jsou ochotní dělat za ještě menší peníze než Češi. To je v pořádku?
Ne. Za stejnou práci patří stejné peníze. To zakotvuje i zákon. (Agenturní zaměstnance má mít podle zákoníku práce srovnatelnou mzdu a pracovní podmínky jako kmenový zaměstnanec, pozn. red). Jenže za tyto pracovníky se často neodvádí ani zdravotní a sociální pojištění. Stát musí více trvat na dodržování zákonů. Pokud se úřady rozhodnou někoho sankcionovat, tak taková sankce musí bolet, ne že je jen formální.

Máte případ z praxe, kdy firma systematicky zaměstnává lidi nelegálně?
Je to velká firma na Plzeňsku. Z recepce dokonce spouštěli poplach, že jde kontrola. Pracovníci neměli pracovní poměry podle zákona. Dělali pak ze sebe návštěvu. Těžko se ale prokazuje, že jde o lež. To byste museli do takové firmy nasadit agenta.

Není to tedy práce pro policii?
Ano, neboť nelegální zaměstnávání je trestná činnost. Policisty v tomto směru školíme. Je to hodně práce pro celníky. Nelegální zaměstnávání, kdy se jedná o systematickou činnost více osob, má velmi blízko k organizovanému zločinu. V Plzni byly například objeveny byty, kde nelegální dělníky tloukli. I v Česku se stále najdou otrokáři. Všichni rozhodně nikoliv, ale tací se najdou.

Firmy tlačí na to, aby sem mohli snadněji jít pracovat dělníci z Ukrajiny a dalších východních zemí. Co si o tom myslíte?
Je to tlak na úrovni Evropské unie. Ale velmi se toho obávám, že negativa převáží nad pozitivy.

Jindřich Kolomazník

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *