Guvernér centrální banky Jiří Rusnok odpovídal v rozhovoru pro portál FAEI.cz nejen na otázky, které se týkaly konce devizových intervencízdroj: ČNB

ROZHOVOR: „Koruna se po skončení intervencí může i propadnout,“ říká guvernér ČNB Jiří Rusnok

Jen něco naprosto mimořádného by mohlo odvrátit rozhodnutí České národní banky (ČNB) zrušit devizové intervence. Ale co bude potom? Koruna k radosti Čechů chystajících se na zahraniční dovolenou rychle posílí, takže se euro bude kupovat levněji? Nebo naopak její kurs překvapivě spadne? Guvernér centrální banky Jiří Rusnok odpovídal v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) nejen na otázky, které se týkaly konce devizových intervencí.

Stále platí váš předpoklad, že ČNB skončí s devizovými intervencemi v druhém čtvrtletí tohoto roku?
Tato formulace není přesná. Prostřednictvím takzvaného tvrdého závazku pouze garantujeme, že režim intervencí neskončí dříve než ve druhém čtvrtletí. Zároveň ale platí náš nejlepší možný odhad – učiněný na základě stále platné listopadové inflační prognózy ČNB a dostupných dat a informací, že kurzový závazek ukončíme pravděpodobně kolem poloviny letošního roku. Období „kolem poloviny roku“ však ještě nutně neznamená, že uvolnění kurzu spadne právě do druhého čtvrtletí.

Konec cíleného oslabování koruny podmiňuje centrální banka dosažením dvouprocentní inflace. Nasvědčuje aktuální vývoj tomu, že by to tak mohlo být?
Dosažení našeho dvouprocentního inflačního cíle je jednou z podmínek ukončení kurzového závazku, avšak nikoli podmínkou dostačující. Ještě důležitějším parametrem než aktuální růst spotřebitelských cen ve výši dvou procent je pro nás jeho udržitelnost v delším období, zejména v období za rok až rok a půl, kdy se v ekonomice projeví naše dnešní rozhodnutí. Naše prognóza nám musí dávat dostatečnou jistotu, že se inflace nevrátí výrazně pod náš cíl a že ji nezvrátí ani případné mírné trendové posilování koruny. Růst cen musí být naopak natolik stabilní, aby nám umožnil po mnoha letech opět zvýšit naší klíčovou měnově-politickou sazbu z téměř nulové úrovně místo toho, abychom se kvůli nebezpečně klesající míře inflace museli znovu uchýlit k nestandardním měnově-politickým nástrojům, tedy například ke kurzovému závazku.

Vezměme si modelový příklad, že v Česku bude dvouprocentní inflace. Co by se ještě muselo stát, aby ČNB intervence prodloužila až do roku 2018? Jak je to pravděpodobné?
Jak jsem naznačil už v odpovědi na vaši předchozí otázku, muselo by se ukázat, že současné zrychlení růstu cen je pouze výkyvem způsobeným spíše jednorázovými faktory, které mohou během krátké doby odeznít. Pokud by výrazně klesla domácí poptávka, tedy spotřeba domácností a firemní investice, mohlo by to plnění inflačního cíle ohrozit. Výraznému propadu domácí poptávky ale nic nenasvědčuje. Naopak se dá říci, že domácí poptávkové tlaky stojí za většinou současného růstu spotřebitelských cen.

Obecně se má za to, že po ukončení intervencí koruna posílí. Ale nemůže to být i naopak? Co je podle vás reálnější?
Naprosto otevřeně říkáme, že odhadnout krátkodobý vývoj kurzu koruny po ukončení intervencí je prakticky nemožné. Bude záležet na aktuálních parametrech devizového trhu, strategii investorů apod. Dá se předpokládat vysoká volatilita kurzu, než si koruna najde novou tržní rovnováhu. Co je ale jisté, je to, že ČNB neumožní nijak dramatické posílení koruny, které by ohrozilo plnění našeho inflačního cíle a poškodilo českou ekonomiku. Současně je ale potřeba si uvědomit, že koruna může v období následujícím po opuštění kurzového závazku i oslabovat, a to protože jí investoři nakoupí tolik, že tento objem bude vysoce převyšovat přirozenou poptávku po výměně eur do korun, kterou generuje česká ekonomika. To může znemožnit posílení koruny a naopak způsobit její výprodej, jakmile si investoři uvědomí, že jejich vizi snadného zisku není možné krátkodobě naplnit. Pro případ, že kdyby se oslabení ukázalo jako přílišné, bude mít ČNB dostatečné devizové rezervy, aby i takový vývoj mohla korigovat.

ČNB vstoupila do nového roku s organizačními změnami. Proč jste k tomuto kroku přistoupili a co si od něho slibujete?
Změny se týkají zejména ekonomického výzkumu. Od počátku roku došlo k začlenění samostatného odboru ekonomického výzkumu do sekce měnové a do samostatného odboru finanční stability. Naší motivací byla snaha o posílení vazby mezi výzkumem a klíčovými činnostmi centrální banky, tj. měnovou politikou a finanční stabilitou. Rádi bychom náš již dnes vysoce kvalitní výzkum posunuli na ještě vyšší úroveň, a to i v mezinárodním měřítku. Důkazem toho je i fakt, že jsme ekonomický výzkum celkově personálně posílili. Také přechod odboru Evropské unie a mezinárodních organizací ze sekce kancelář do sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu je logickým krokem. Díky němu dojde ke sjednocení koordinace mezinárodní činnosti ČNB v jednom útvaru.

Jaký je váš odhad letošního roku? Neočekáváte například nějaké zásadní otřesy, které by mohly třeba ohrozit úspory občanů nebo půjčky pro podnikatele a živnostníky?
Věřím, že by rok 2017 mohl být pro českou ekonomiku i Českou národní banku velmi úspěšný. Letošní rok bude pro ČNB velice pravděpodobně ve znamení opuštění kurzového závazku. Pro českou ekonomiku jako celek by měl být spjat se všeobecně pozitivním vývojem. Ekonomika by měla růst okolo tří procent, svižně by se měly zvyšovat mzdy a míra nezaměstnanosti by měla dosáhnout svého dna. Veřejné finance by měly zůstat v roce 2017 přibližně vyrovnané a očekávat se dá rovněž udržení vysokého přebytku obchodní i platební bilance. Počítat lze i s pokračováním vysoké odolnosti a nízké zranitelnosti našeho finančního sektoru. Naplní-li se tedy tato naše očekávání, žádných otřesů ani ohrožení úspor občanů se nemusíme obávat. Domácí ekonomika by se naopak měla vyznačovat dlouho nevídaným souběhem vnitřních a vnějších rovnováh.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *