Proč se tak často stává, že někde leží zraněný člověk, okolo chodí lidé, dívají se, ale neposkytnou mu první pomoc?
Lidé často opomenou poskytnout raněnému první pomoc v případě, kdy je jich kolem něj shromážděný větší počet a myslí si například, že mu pomoc už poskytl někdo jiný. Dalšími typickými důvody pro neposkytnutí první pomoci jsou neznalost postupu, tréma či strach, že zraněnému neodborným postupem ještě více ublížíme. Někteří lidé se dokonce domnívají, že jim podávání první pomoci nepřísluší, že by ji měli poskytnout až záchranáři.
Co dělat v případě, že je zraněný v šoku a třeba i odmítá první pomoc?
Pokud je zraněný člověk v šoku či dezorientovaný a odmítá přijmout první pomoc, snažte se ho uklidnit a vysvětlit mu, proč je důležité, aby se nechal ošetřit. Zraněný může mít například vnitřní poranění, která mohou mít fatální následky. Je potřeba s raněným aktivně komunikovat, nelhat mu, nevyhrožovat mu a už vůbec se ho nesnažit ošetřit násilím.
Každý občan má zákonnou povinnost poskytnout zraněnému člověku první pomoc, ale pouze pokud to neohrožuje jeho vlastní život. Při podávání první pomoci je proto potřeba nejdříve zhodnotit situaci a možná rizika, která hrozí vám, a až následně zjišťovat hrozby pro poraněného člověka. V extrémních případech, kdy je zraněný například agresivní nebo dokonce ozbrojený, musíte myslet v první řadě na vlastní bezpečnost a přivolat policii.
Co nikdy nedělat, abych zraněnému nepřitížil?
Jestliže člověk jeví základní životní funkce, nehrozí mu nebezpečí například od blízkého požáru nebo kouře a vy si nejste jistí příčinou a následky zranění, raději vždy předpokládejte, že má poraněnou páteř, a se zraněným proto nehýbejte. Nejnebezpečnější je však neudělat vůbec nic, jen stát a přihlížet. V každém případě, i kdyby zjevně poraněný člověk odmítal zdravotní asistenci, je potřeba minimálně kontaktovat odbornou pomoc, při zdravotních potížích na lince 155, při hromadných neštěstích na čísle 112.
A co když je jasné, že sanitce bude dlouho trvat, než přijede?
Nejdříve je potřeba zjistit, co se stalo zraněnému a jaké nebezpečí jemu, a případně i vám, v dané chvíli hrozí. Dalším krokem je rychlé vyšetření životních funkcí raněného – vědomí a dýchání. Pokud nereaguje na oslovení nebo bolestivý podnět, je pravděpodobně v bezvědomí a proto bude nutno zkontrolovat jeho dýchání. Přiložíte ucho k jeho ústům a přitom pohledem a rukou kontrolujete, zda se zvedá hrudník. Kontrola pulzu už pak není potřeba, pokud člověk nedýchá, je na místě začít s oživováním.
Pokud si celý postup resuscitace nepamatujete, netřeba panikařit, nouzová záchranná linka vás navede po telefonu. Jestliže jsou následně životní funkce poraněného člověka úspěšně obnoveny, ale stále je v bezvědomí, uložte jej do boční stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu záchranářů. V tuto chvíli jste udělali maximum možného.
Co musím udělat, abych splnil zákonnou povinnost poskytnutí první pomoci?
Pokud se ocitnete v situaci, kdy nevíte, nebo zapomenete, jak poskytnout poraněnému člověku první pomoc, zákonnou povinnost splníte již samotným přivoláním zdravotnické záchranné služby. Pracovník tísňové linky vás navíc po zjištění základních informací bude instruovat, jak můžete zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.
