Nechceme válku se státem

Rozhovor

V exkluzivním rozhovoru pro web Finančního a ekonomického institutu prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop (zároveň šéf Penzijní společnosti České spořitelny) naznačil, že atraktivnější třetí pilíř penzijního připojištění by mohl nahradit penzijním fondům škody způsobené zrušením druhého pilíře. A proto dávají přednost mírovému řešení před arbitrážní válkou se státem. Potvrzuje to i fakt, že část ztrát již fondy odepsaly ze zisku minulého roku.

Prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop. Foto: www.csas.cz

Proč penzijní společnosti s takovou lehkostí odepisují 200 milionů korun za propagaci a zavedení druhého pilíře?
Penzijní společnosti se dívají dopředu. Chceme řešit aktuální situaci, kdy se třetí pilíř prodává málo, a chceme tento produkt úpravou podmínek pro klienty i prodejce zatraktivnit. Věříme, že takový konstruktivní postoj bude i pro vládu impulsem, aby se na jeho zatraktivnění co nejvíce podílela. Pokud se to podaří, budeme to vnímat jako určitou kompenzaci za rušený druhý pilíř.

Myslel jste doslova svůj výrok pro média, že třetí pilíř opouští v každém čtvrtletí 40 tisíc lidí? Znamená to, že při tomto trendu by za 10 let nespořil na penzi téměř nikdo?
Třetí pilíř opouští v průměru 40 tisíc lidí za kvartál, tedy zhruba 160 tisíc za rok. To neznamená, že by do něj noví klienti nevstupovali, ale jejich přírůstek nestačí pokrývat vystupující. Například za rok 2013 do třetího pilíře (nové účastnických fondů) vstoupilo 91 tisíc účastníků, vystoupilo (ze starších transformovaných fondů) 250 tisíc lidí. Za rok 2014 vstoupilo do účastnických fondů 137 tisíc lidí, z transformovaných fondů vystoupilo 312 tisíc lidí. Pokud bychom si pouze pro představu udělali na vámi zmiňovaných 10 let lineární predikci založenou na vývoji posledních devíti kvartálů, tak na konci roku 2024 by bylo v transformovaných fondech 1 627 000 účastníků a v účastnických 1 503 000 účastníků, ve třetím pilíři tedy celkově 3 130 000 účastníků, tedy o 1,6 milionu méně než dnes.

Hospodářským novinám jste řekl, že za úbytkem klientů jsou i nemotivačně nízké provize makléřů. Nepřinesla ale v době boomu státní podpory penzijním fondům víc klientů plošná reklama a inzerce než makléři?
Externí zprostředkovatelé a poradci vlastních sítí penzijních společností jsou a byli nejdůležitějším prvkem pro nábor klientů. Reklama jen upozorňuje a říká, že tady třetí pilíř je a že je výhodné do něj vstoupit. Aby ale klient do třetího pilíře skutečně vstoupil, aby se rozhodl – tam je myslím práce poradců nezastupitelná.

Jak velkou sumu makléři u tohoto kmene od všech penzijních společností v průměru za rok obdrží?
U penzijních společností je suma provizí v porovnání s pojišťovnami zcela marginální. Například v loňském roce se za celý trh, ale je to opět jen modelový výpočet, jednalo o 850 korun násobených 137 tisící smlouvami, tedy zhruba 116 milionů korun.

Požadujete zvýšení odměn pro zprostředkovatele. Počítáte ale i s možností, že provize z jiných pojistných produktů budou Sněmovnou spíš sníženy na podobnou úroveň, jako je u doplňkového penzijního spoření?
Tuto variantu nepovažuji za pravděpodobnou. Je ovšem špatné, že na trhu jsou velké rozdíly za zprostředkování finančních produktů. Provize placené za zprostředkování doplňkového penzijního spoření jsou regulací postavené na maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy, což je velmi málo na rozdíl od pojištění. Obecně prodejce musí mít motivaci a pokrýt náklady za uzavření smlouvy, a proto iniciujeme u našeho produktu zvýšení provizí alespoň na dvojnásobek současného stavu, což již považujeme za přiměřené. Rozhodně ani zdaleka nemíříme k částkám, které jsou nastaveny v pojištění.

Můžete uvést, co konkrétně vypadlo z návrhu novely zákona a kdo to vyřadil?
V návrhu, který předkládala APS ČR, byly mimo jiné popsány tři oblasti, které se nakonec do vládního návrhu nedostaly. Za prvé, zvýšení provizních stropů pro prodejce třetího pilíře. Za druhé, možnost vybrat si část prostředků ještě v průběhu spoření, tedy něco jako tzv. výsluhová penze u transformovaných fondů, která by dávala v nových podmínkách ještě větší smysl, protože pro vstup do doplňkového penzijního spoření bude zrušena hranice věku 18 let, tedy jej budete moci sjednat i dětem. Představa, že takový účastník „spořící od narození“ se pak ke svým úsporám dostane třeba až za 65 let, může být pro mnoho lidí odrazující. No a za třetí, zafixování jednotného věku pro nárok na výplatu třetího pilíře. Nyní se výplata váže na vznik nároku na důchod z prvního pilíře.

POZNÁMKA:

Spoření ve druhém pilíři nabízelo původně šest penzijních společností – vedle České spořitelny také Allianz, ČSOB, Komerční banka, Česká pojišťovna a Raiffeisenbank, která však už dřív prodala klientský kmen České pojišťovně.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB