Podle výkonného ředitele Asociace odpadového hospodářství Petra Havelky jsou evropské cíle dosažitelnézdroj: Archiv

ROZHOVOR: Netrestejme lidi vyššími poplatky, říká šéf odpadové asociace Petr Havelka

Češi patří mezi nejlepší třídiče odpadků v Evropě. I tak ovšem na skládkách stále končí moc komunálního odpadu a Evropská unie hodlá toto množství razantně snížit. Podle výkonného ředitele Asociace odpadového hospodářství Petra Havelky jsou evropské cíle dosažitelné, ale není třeba kvůli tomu výrazně zvyšovat poplatky za netříděný odpad. „Nabízejme spíše dobrovolná řešení, funguje to,“ říká Havelka v rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz)

Jak Češi třídí své domácí odpadky ve srovnání s ostatními národy v Evropě?
Například obalové odpady třídíme skutečně velmi dobře. U plastů jsme dokonce na druhém místě. V průměru všech obalových odpadů patří Česká republika mezi šest nejlepších států v Evropské unii. Na druhou stranu nová evropská strategie oběhového hospodářství chce znovu využívat nejen obalové odpady, ale celých 65 procent veškerého komunálního odpadu. A tam máme určitě ještě potenciál se zlepšovat.

Jaký je v Česku trend v třídění a recyklaci? Kolik komunálních odpadků končí na skládkách?
Naštěstí i zde je trend pozitivní. Vděčíme za to zejména občanům samotným, ale i dlouhodobé dobré spolupráci mezi obcemi, městy a svozovými a zpracovatelskými společnostmi. Podle čísel ministerstva životního prostředí se ukazatele, jako je míra využití odpadů či míra recyklace, každoročně zvyšují: využití všech odpadů je na hranici 86 procent, u komunálních je to 47 procent.
Velmi pozitivní je také fakt, že se podle ministerských údajů již sedmým rokem každoročně snižuje množství odpadů ukládaných na skládky. A to poměrně razantně: o více než milion tun odpadů za sedm let. Dosáhlo se toho bez zvýšení ekologické daně – poplatku. I zde však máme co zlepšovat. Aktuálně se v České republice skládkuje zhruba deset procent všech odpadů, u těch komunálních je to ovšem 45 procent, přičemž podle EU máme toto číslo snížit na deset procent v roce 2030, případně 2035. Pokud se nám podaří udržet současný pozitivní trend, měli bychom evropský cíl dosáhnout.

Zatímco popelnice na netříděný odpad jsou takřka před každým domem, k nádobám na plasty, sklo či papír musí lidé někdy i stovky metrů. Pomohlo by lepšímu třídění, kdyby barevných kontejnerů přibylo? Máte s tím nějaké zkušenosti?
Ano, jsme přesvědčeni, že to je jedno z klíčových opatření, jak dosáhnout vysokých evropských cílů třídění a recyklace. Víme, že to funguje. Říkáme tomu intenzifikace sběrné sítě. Jednoduše řečeno, je to doplnění barevných popelnic do zástavby rodinných domů. Ke každému z nich. Tedy k těm, kteří o to mají zájem.
Děláme to již v desítkách měst a obcí. Výsledky jsou pozitivní. Lidé třídí o poznání více. Jako příklad uveďme čísla z Hradce Králové. Doplněním barevných kontejnerů lidé za rok vytřídili o 61 procent více plastů, o 21 procent více papíru, o 15 procent více biologicky rozložitelného odpadů. A to klíčové, proč to děláme, je pokles množství směsného odpadu. Ten se snížil o 52 procent. V absolutní hodnotě o 1236 tun.
Tento nevzniklý odpad nemusel být odvezen na skládku a město za každou tunu ušetřilo zákonnou daň a další náklady. To je přesně cesta, kterou chce EU. Více třídit a předcházet vzniku směsných odpadů. Ty pak nemusí končit na skládkách a v nákladných spalovnách.

Před několika lety se zvýšila maximální hranice poplatku za komunální odpad z 500 na 1000 korun. Většina obcí ale tak vysokou částku neúčtuje, zůstala na 500 korunách, nebo poplatek zvýšila jen mírně. Jaký je důvod?
Ano, v roce 2012 se změnil zákon o místních poplatcích. Málo obcí této změny využilo. Ty, které občanům odpady zdražily s vidinou výběru větších peněz, pak byly často překvapené. Zvýšilo se jim spíše procento nevybraných poplatků a tím rovněž náklady na vymáhání dlužných částek od občanů. U odpadů to nefunguje jako u ostatních plateb. Když neplatíte za plyn, elektřinu nebo za vodu, tak vám dodavatel zavře kohoutek. U odpadů to tak není. To, že vám odeberou popelnici, neznamená, že přestanete produkovat odpad.

Který pak tito lidé hází třeba do cizích popelnic?
Ano, vede to k dalšímu zneužívání celého systému, ke zneužívání cizích popelnic těmito neplatiči a také ke vzniku černých skládek. A obci to zvyšuje náklady. Proto chceme obcím, tak jako doposud, nabízet nákladově akceptovatelná řešení odpadového hospodářství a jeho postupný vývoj. Taková řešení, kterými zajistíme plnění evropských cílů. A stát nemusí občanům vytahovat z peněženek další navrhované ekologické daně, to vnímáme jako zbytečné trestání lidí. Občané třídí, tak je spíše motivujme a nezdražujme jim zákonné ekologické daně a poplatky. Nenuťme je třídit například podle systému netřídíš – zaplatíš, nabízejme spíše dobrovolná řešení. Funguje to. Dobrovolnou cestu jsme si vyzkoušeli ve zmiňovaném Hradci Králové a víme, že výsledky jsou velmi dobré.

V poslední době se hodně diskutuje o stavbách nových spaloven. Jaký je na to váš názor? Není to přece jen cesta, jak se odpadků poměrně jednoduše zbavit – všechny odvézt do spalovny a naházet do kotle?
V tomto sdílíme názor s Evropou. Ta už spalovny nepodporuje. Evropa skutečně doporučuje spíše předcházení vzniku odpadů, co největší třídění a recyklaci. Tedy nakládat s odpady jako se zdroji surovin pro další výrobu. Nikoli je nevytříděné pálit, byť s výdejem energie. Ta strategie nám přijde logická a moderní. Firmy v České asociaci odpadového hospodářství se už po této cestě vydaly.

Můžete ji více popsat?
Nabízíme dobrovolné systémy většího třídění, projektujeme třídící linky, podporujeme recyklaci a chceme, aby tu měla větší kapacity. Máte ale pravdu, že se v České republice stále diskutuje o snahách o výstavbu dalších spaloven. Potvrzením toho je i opakovaně navrhované čtyřnásobné zdražení poplatků za ukládání odpadů na skládkách, což má pro spalovny vytvořit ekonomický prostor. V obcích a městech, které tuto ekologickou daň platí, však pro takové zdražení není reálně prostor. Jak ostatně samy opakovaně uvádějí. Když si navíc vezmeme recyklační cíle EU a promítneme je do našich podmínek, pro spalovny nevidím moc uplatnění. Ty současné se možná ještě o něco rozšíří, zejména Praha a Brno, ale nové realisticky nevidím. Pokud máme dosáhnout vysoké evropské cíle, pak musíme třídit a recyklovat, nikoli spalovat neupravené směsné odpady. Energetické využití odpadů však podporujeme.

Není to protimluv? Spalovny ne, energetické využívání ano?
Ne, není. Podobně jako EU navrhujeme, aby se namísto velkého množství neupraveného směsného komunálního odpadu využívala pouze energeticky bohatá část z technologického třídění směsných odpadů. Tedy to, co už není vhodné na materiálové využití. Říká se tomu palivo z odpadů. Existuje na ně evropská technická norma a je možné je ekologicky využívat ve stávajících cementárnách, teplárnách a elektrárnách. Ekonomicky je tato cesta mnohem smysluplnější a zapadá do evropského oběhového balíčku. Čtyřnásobné zdražení ekologické daně tedy není třeba. Třídění odpadů, recyklace a smysluplné energetické využití výstupů z třídících linek to v žádném případě nepotřebují.

Petr Starý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *