Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco zdroj: Archiv

ROZHOVOR: „Novodobí otrokáři platí minimum a zbytek bokem,“ říká ředitel Adecco ČR Ondřej Wysoglad

Minimální mzda a zbytek bokem, to je novodobé otrokářství neseriózní pracovní agentury. Člověk zaměstnaný v agentuře musí ze zákona mít srovnatelné pracovní podmínky, včetně mzdových, jako kmenový zaměstnanec. V Česku je však stále mnoho neférových zprostředkovatelů, kteří si s lidmi dělají, co chtějí. V rozhovoru pro Finanční a ekonomický institut (FAEI.cz) to říká ředitel Adecco ČR a viceprezident Asociace poskytovatelů personálních služeb Ondřej Wysoglad.

Agenturní zaměstnávání má u nás hroznou pověst. Metody některých agentur připomínají otrokářství. Jenže když splní firma zákonné podmínky, tedy zaměstná agenturního pracovníka za stejných mzdových a dalších podmínek jako kmenového, tak v čem pro ni spočívá výhoda agentury?
Bohužel máte pravdu v tom, že agentury dnes skutečně nemají v tomto směru na trhu úplně dobrou pověst. Tato skutečnost je zapříčiněna chováním některých agentur, které s agenturními zaměstnanci špatně zacházejí, například jim nevyplácí mzdy včas, nedodržují srovnatelné podmínky nebo zaměstnáváním na DPP a DPČ obcházejí povinné odvody.
Pro firmy ale mohou být agenturní zaměstnanci velmi výhodní i za zcela korektních podmínek. Agentury mohou touto formou pomoci například při rozjezdu start-upů nebo zprostředkovat možnost flexibilních krátkodobých úvazků pro ženy na rodičovské dovolené. Ve chvíli propadu výroby pak firmě umožní relativně rychle a levně snížit objem pracovní síly. Další výhodou agenturního zaměstnávání jsou i úspory nemalých administrativních nákladů spojených s personální agendou či nákladů na nábor. Za pomoci agentury totiž firma relativně rychle a snadno získá zaměstnance s potřebnými zkušenostmi.

Zjištění inspekce práce, nedávno prezentované v Parlamentu na semináři, jsou děsivá v tom, jaké jsou metody novodobých otrokářů. S jakými nezákonnými a nemorálními praktikami na trhu agenturního zaměstnávání jste se setkal vy?
Typickým problémem u těchto agentur jsou především nelegální praktiky při vyplácení mzdy. Namísto její plné výše vyplatí agentura pracovníkovi pouze minimální mzdu a zbytek pak třeba formou cestovních nákladů. Zaměstnanec, který souhlasí s tímto druhem vyplácení, si samozřejmě většinou vůbec neuvědomuje, jaký to bude mít vliv na výši případné nemocenské dávky a později na výši důchodu.
Dalším problémem jsou zastřené agentury, které nemají povolení ke své činnosti. S firmou, která si u ní zaměstnance najímá, agentura uzavře obchodní smlouvu a následně jí posílá zaměstnance najaté na dohodu o provedení práce. Jelikož se v takovém případě jedná o obchodní vztah, firma nemusí dodržovat srovnatelné podmínky pro stálé a agenturní zaměstnance, jak je stanoveno zákonem. Jedná se například o garanci stejných výdělků, jaké mají kmenoví zaměstnanci.

Pořád slyším, že firmy nemají, kdo by dělal. Není to ale o tom, že kdyby podniky přidaly pár korun k hodinové mzdě, tak lidi najdou? Nebo opravdu už v Česku pracují téměř všichni, kdo pracovat chtějí a mohou?
Dostáváme se do situace, kdy na pracovním trhu začíná být skutečně velký nedostatek pracovních sil. A tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat i v roce 2017. V některých regionech klesla nezaměstnanost již na reálné minimum. Pro zaměstnance to bude příznivá situace, bude se u nich zvětšovat chuť měnit práci a vzhledem k velké nabídce budou mít i z čeho vybírat. Zároveň bude pokračovat trend zvyšování mezd, které povede k větší fluktuaci lidí.

Jaké profese jsou teď nejvíce poptávány?
To záleží do značné míry na daném odvětví. Nicméně obecně lze říct, že z nižších pozic firmám chybějí zejména operátoři ve výrobě a pracovníci skladů, dále pak účetní, obchodní zástupci nebo key account manažeři. Podíváme-li se do specifických oborů, pak jsou nedostatkovým zbožím například programátoři nebo bankovní poradci.

Kolik si ti lidé mohou vydělat?
U skladníků a operátorů výroby se mzdy aktuálně pohybují někde kolem 23 tisíc korun měsíčně. Účetní, obchodní zástupci a bankovní poradci si vydělají v průměru něco přes 30 tisíc za měsíc, key account manager pak asi 42 tisíc korun. Zkušený programátor si přijde i na 60 tisíc měsíčně.

Jak podle vás poroste mzda v Praze a mimo Prahu?
Lze očekávat, že přetrvávající nedostatek pracovníků povede v tomto roce k nárůstu mezd napříč celou republikou, a to v průměru zhruba o pět procent. Jak se bude situace konkrétně vyvíjet v jednotlivých regionech, bude závislé zejména na míře nezaměstnanosti v dané oblasti. Praha má dnes nejnižší nezaměstnanost z celé ČR a zároveň je zde velká poptávka po kandidátech, které se zaměstnavatelé snaží přilákat i z jiných regionů. Lze tedy předpokládat, že právě v hlavním městě bude růst mezd vyšší než v ostatních regionech.

Víte, říká se, že lidé si už u nás vydělají mnohem více, jenže pořád průměrná mzda v ČR nedosahuje ani třiceti procent průměrné mzdy v Německu. Jak to, když naši lidé už v globalizované Evropě dělají stejně jako Němci, a určitě lépe než Číňani (a vzhledem k logistice také levněji)?
Bude nám určitě ještě nějakou dobu trvat, než doženeme západní státy, a možná se nám to ani nikdy nepodaří, protože mají skutečně velký náskok. Tuto problematiku je ovšem zároveň potřeba vnímat v daleko širším kontextu, než pouhým pohledem na výši průměrných mezd. Při srovnávání jednotlivých zemí si musíme uvědomit třeba i to, jaké jsou v nich náklady na život, které se například v ČR a v Německu významně liší.

Nemáte pocit, že klasickému pracovnímu poměru začíná zvonit hrana? Firmy optimalizují náklady a mladí lidé, hlavně v měkkých dovednostech, chtějí flexibilitu, a jdou klidně po půl roce jinam, když jim nabídnou více. Není budoucnost práce vlastně ve švarcsystému? Nedává žádné jistoty, ale volnost oběma stranám.
Trendy v personalistice se postupně mění a s tím i formy náboru a formálního vymezení poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Vstup posledních generací, zejména tzv. mileniálů, na pracovní trh s sebou přináší mj. velkou poptávku po flexibilitě. Mladí lidé preferují volnější pracovní dobu, kratší pracovní kontrakty a budou pravděpodobně častěji měnit práci. Nemyslím si, že to v budoucnu povede k švarcsystému. Firmy se na to ale budou muset připravit a nabízet více druhu úvazků.

Když se řekne – agenturní zaměstnání – má člověk představu, že vždy musí jít o dělníka, o obsluhu paletového vozíku. Třeba vaše agentura loni dohodila firmám více než 18 tisíc pracovníků. Ale jdou přes agentury třeba i manažerské pozice?
Dnes už se opravdu nejedná pouze o dělnické pozice nebo sezónní pracovníky, ale jde i o top manažerské funkce. I naše agentura takto zaměstnává několik manažerů na vysokých pozicích, většinou se jedná o zahraniční firmy.

Utíkají nám pořád kvalitní mozky pryč, nebo to je vlastně už v globalizované ekonomice jedno?
Nedá se říct, že jen nám utíkají kvalitní mozky do ciziny, dochází k tomu na celém světě. Globalizace a otevření pracovního trhu umožňují obrovskou pracovní mobilitu. Zaleží vždy na dané zemi, jak dokáže přilákat, udržet a rozvíjet talenty. Podle nedávné mezinárodní studie Global Talent Competitiveness Index, na které jsme se podíleli, je dnes na špici Švýcarsko. Česká republika se celosvětově umístila na 23. místě, což není vůbec špatné. Do budoucna by její pozici pomohlo zlepšit zejména intenzivnější propojení významných hráčů soukromého a státního sektoru, kteří by měli více kooperovat při vytváření politiky vzdělávacích systémů a pracovního trhu.

Říkám si, jak s pracovním trhem v Evropě asi zamíchají migranti. Na jednu stranu v Německu prý zakládají usazení Arabové už více firem, než rodilí Němci, ale na druhou stranu se ukazuje, že v té živelné imigrační vlně je spousta osob, které se asimilovat moc nechtějí a čekají na modré z nebe. Jaký je váš názor?
Rozhodně nelze házet všechny do jednoho pytle. Jsou zde imigranti, kteří se snaží asimilovat, začínají podnikat, nebo si našli práci. Následně řádně odvádějí daně a vytvářejí další pracovní místa. A pak je tu bohužel druhá skupina, která čeká na sociální podporu a různé dávky. Migraci lidí není možné úplně zastavit. Pracovní mobilita neboli stěhování za prací je také určitý druh migrace.

Jindřich Kolomazník

———————————————————————————————

Ondřej Wysoglad (*1978)

Vystudoval management na Fakultě ekonomie a podnikání Vysoké školy Paneurópské v Bratislavě. Ve společnosti Adecco působí od července 2011, kdy po předchozí zkušenosti na postu výkonného ředitele konkurenční české personální agentury nastoupil na pozici Operation Director. V dubnu 2013 přijal pozici Interim Country Manager. V prosinci 2016 byl zvolen viceprezidentem Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Share

Jeden komentář u “ROZHOVOR: „Novodobí otrokáři platí minimum a zbytek bokem,“ říká ředitel Adecco ČR Ondřej Wysoglad

  1. Agentura kde sa nedovam volala som ze som skoncila pn ze ake mam smeny a nic super blahozelam Addecco

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *