Za jedno z globálních rizik pro růst ekonomické stability jste ve své nejnovějším výhledu ČSOB označili Donalda Trumpa. Proč vlastně? Vysvětlíte, v čem je rizikem?
Trump je rizikem z pohledu finančních trhů v tom, že je nepředvídatelný. Nikdo přesně neví, jak se bude jeho administrativa chovat. Řada jeho voličů asi nečekala, že si vybere do svého týmu miliardáře. Já osobně ale nemám nějaký zvláštní důvod se obávat, když slyším jeho program, že by se to mělo nějak negativně projevit. Řada jeho předvolebních slibů nebude moci být realizována, protože se to nebude líbit Kongresu či jeho republikánským spolubojovníkům. Dojde k určitě korekci zahraničně-politických představ. Některý radikalismus se ukáže, že byl čistě předvolební. Trhy s jeho impulsy počítají, a to se i odrazilo v nárůstu výnosů.
Vidíte to, tak proč je v bankovní analýze Trump označen za jedno z rizik. Jen proto, že je nevyzpytatelný?
Může se dostat do konfliktu s Čínou, může vypuknout obchodní válka.
Takové globální konflikty ale přece hrozily a vznikaly i za éry jiných amerických prezidentů. Tak proč je tato hrozba tak zdůrazňováno právě u Trumpa?
U Trumpa je zkrátka vysoká míra nepředvídatelnosti.
Neklidu by ubylo, kdyby si plácl s Putinem, jak oba naznačují. Je to reálné?
Já si nejsem jist, že si Trump s Putinem plácnou. Když se dívám na Trumpova ministra obrany… Nejsem psycholog, ale ekonom, ale je očividné, že Trump s Putinem mají společný postoj k silnému vůdcovství. To však neznamená, že Trump by byl ochotný vyhandlovat zájmy USA za něco jiného. Upřímně řečeno, co by také Putin mohl Trumpovi nabídnout…
Není to třeba pevné spojenectví proti radikálním muslimům, s nimiž Rusové mají četné a často rovněž bolestivé zkušenosti?
V tomto se mohou spojit, v potírání terorismu ve světě. Že by ale snadno vyřešili Sýrii, to si nemyslím. Těch zájmů je tam tolik.
Zpátky do Česka. Proč podnikatelé mírní svůj optimismus pro tento rok, jak ukázal průzkum ČSOB? Není za tím podle vás Babišova elektronická evidence tržeb (EET), jak by se mohlo zdát z médií?
Já myslím, že za poklesem podnikatelského optimismu není EET. Ve skutečnosti náklady s tím spojené nejsou tak fatální. Kdyby neplatili daně, pak by se mohli se cítit ohroženi, ale doufám, že většina jistě daně platí, takže se není čeho bát.
Pokles podnikatelského optimismus je tedy dán tím, že jsou prostě nohama na zemi?
Přesně tak. Když se podíváme na to, jak vychází index podnikatelského očekávání a jaká je pak realita, tak tyto křivky jdou ruku v ruce. Podnikatelé jako celek mají dobrý odhad vývoje nejbližší budoucnosti, co se týče ekonomické kondice u nás. Na optimismu třeba podnikatelům nepřidává trh práce. Ale EET? To bych v této souvislosti neviděl jako zásadní.
Vysvětlete laikům hry České národní banky (ČNB) s korunou a intervencemi. Jaký mají smysl?
Tím, že ČNB od listopadu 2013 intervenuje proti koruně, tak české měně nedovolí, aby posílila. Nelíbí se to určitě turistům, kteří by mohli euro kupovat za dvacet pět, dvacet šest korun. Dovozci by ušetřili, ale exportérům by se hůře vyváželo.
Co to fakticky znamenají ty intervence a co přesně ČNB dělá?
Natiskne další koruny a koupí za ně eura.
Netisknou už centrální banky až moc peněz?
Úrokové sazby se dostaly na nulu nebo pod ní. De facto jsou záporné i u nás. Pokud chce centrální banka pomoci ekonomice, tak může jít třeba cestou intervencí a pomoci exportérům. Někde jinde dodávají jen do ekonomiky peníze, tím, že například skupují vládní dluhopisy. Tím vylepšuje bilance bank a peníze se používají k úvěrování. To může fungovat, ale musíte mít na druhé straně dostatek projektů, které se úvěrovat vyplatí.
Dobře, ale přece jen – není už o nadvýrobu peněz?
To nikdo neví. Před pár lety, když s tím začali Američané, tak se říkalo, že přijde zničující inflační tsunami. A kde ji máte? Nikde. Částečně se ty peníze do centrálních bank vrátily. Do konce března by mělo toto tzv. kvantitativní uvolňování v Evropě skončit. Je fakt, že peněz je tolik, že je není kam dávat. Koupíte si zlato nebo nemovitosti? I v tom je hodně ale.
Zmínil jste vládní dluhopisy. Jenže tím, že je např. nakupují penzijní fondy, protože musejí investovat konzervativně, se dostávají do situace, kdy peníze svých klientů vlastně znehodnocují. Přitom penzijní spoření je nastaveno tak, že každý rok by se vklady měly o něco zhodnotit, aby to pro člověka byla jistota na stáří. Nedoplatí na to lidé?
Penzijní spoření není záležitost ke spekulacím. To je něco, co má běžet třicet let. Některá léta jsou prodělečná, ale pak by se to mělo zase točit. Nikdo vám nic nezaručí stoprocentně. Je pravda, že všichni se to snaží nakopnout, a mimochodem ten Trump taky.
Takže zpět na začátek. Trump tedy nemusí být pro finance jen rizikem, ale současně i faktorem, který je může roztočit?
Může, ale v tuto chvíli bych si na to nechtěl sázet. Je ale pravda, že řada politiků se ho bude snažit okopírovat.
Když se všichni ti „velcí kluci“ snaží svět financí nakopnout, tak můžeme doufat, že už brzy konečně skončí doba, kdy banky na běžných účtech lidem peníze znehodnocují, protože úroky jsou nulové?
Tato doba ještě nepřišla. Nulové úročení běžných vkladů samozřejmě není dobře, a myslím si, že je to jeden z důvodů, proč ČNB nechce zavádět negativní úrokové sazby. Obávám se, že ještě minimálně několik měsíců tento stav potrvá.
Už se v historii bankovnictví stalo, že když člověk přinesl peníze do banky, tak mu po čase vrátila stejně nebo reálně méně?
V historii bankovnictví to určitě bylo, akorát my si to už nepamatujeme. Já si pamatuji spíše sedmiprocentní kladné výnosy v 90. letech.
