Rozpačitý návrat k normálu

Od včerejšího rána rockové rádio optimisticky hlásilo, že „tento den se zapíše do historie, jako první den, kdy jsme mohli sundat roušky“. Přesněji řečeno na ulici, v hromadné dopravě zatím ne, ale na ulici už ano. Ještě větší význam má, že své vnitřní prostory otevřely hospody, kavárny, vinárny a třeba i vyhlášený Zmrzlinář na pražských Vinohradech. Symbol léta a radosti.
Foto: FAEI.cz

Je to ale rozpačitý návrat k normálu. Epidemiologové pořád dokola opakují, že je to jen na chvíli, že se na podzim nákaza ve velkém vrátí a s ní i restrikce. Zpravodajská internetová média každý den zveřejňují, kolik lidí se nakazilo, kolik vyléčilo, a co říká ten a co onen. Stejně tak by ale mohla mít také kolonky pro rakoviny, infarkty, chřipky všeho druhu, autonehody, a to by Covid-19 možná pak v řeči čísel zapadl kamsi více dozadu.

Není radno se dusit a udusit, pravda, ale společnost se už musí vrátit k normálu, i za cenu toho, že zdravotnictví bude muset pomoci třeba zvýšenému počtu nakažených. Už jsou únavné zprávy, kdy jeden den největší zpravodajský portál informuje, že „dnes je největší nárůst počtu nakažených za poslední dva měsíce,“ a hned den poté „dnes je evidován nejnižší přírůstek nemocných za poslední týden“. Tak dost!

„Ten virus si zkrátka neřekne, fajn, tak já končím, odcházím. Bude tady, bude mezi lidmi, i když vědci najdou nějakou vakcínu. Vždyť mutuje. Už ale nejde takhle žít další měsíce zavření doma, za štíty, dívat se, jak ekonomika umírá,“ míní čtyřiadvacetiletá kadeřnice Míša z Prahy-západ. Výstižné.

Foto: FAEI.cz

Někdo ale pořád má očividně velký strach. A nejen (pochopitelně) senioři. Například jako včera mladík v pražském metru na trase C cestoval v černé gumové masce se super filtrem. Podle pouzdra v ruce možná muzikant nebo florbalista. Kdo ví. Upřený pohled přes zamlžená sklíčka. Přece jen působil trochu exoticky.

Buď je fanatik do apokalyptických filmů a má pocit, že „už je to tady“, anebo nesuďme, má možná velmi sníženou imunitu od dětství, nebo chronické problémy s dýcháním, anebo by ho jeho onemocnění mohlo ohrozit na životě…

To v jedné ulici na pražských Vinohradech někdo včera roušku ostentativně odhodil na silnici a jiní zase s radostí, s odhalenými tvářemi, hned naproti špacírují kolem Zmrzlináře. A mnozí neodolají. Léto je přece tady, a nejde pořád žít jen myšlenkami na nákazu, sucho a krachy.

Foto: FAEI.cz

Zavřít reklamu ×
  1. Předchozí korona-viry SARS a MERS si překvapivě zkrátka řekli: fajn, končíme, odcházíme, a najednou prostě zmizeli beze stop navzdory předpovědí epidemiologů….

  2. Pokud bude národ předpodělaných Čecháčků stále ze všeho vyjevený,ustrašený / a to tedy je/ Bude si z něj,jako dosud okolní Evropa dělat psinu !!! Vím to,žiji v Londýně a i když je tu obětí mnohem více,neč v ČR,berou to Angláni s klidem a přehledem !!!!! My jsme jim opravdu jen pro smích a opovržení a také si to zasloužíme ! Tohle z nás udělali-KOMUNISTÉ !!!

    • Z tebe udělal debila kdo? Taky komunisté? Nevěřím, to by se ani jim nepodařilo, a že oni zvorali, co mohli. Nechápu, co to je za srandu, když lidi umírají po stovkách. Kromě jiného, angláni se posmívali rouškám a všemu ostatnímu, dokud nezjistili, že jdou do kytek. Náhle otočili, tak nemel. Ale možná je pro tebe ideál Itálie a USA, kde hromadí mrtvoly na zimáku a v chladírenských vozech. A Londýn? Nebydlel jsem tam, pravda, ale od devadesátých let jezdíval tak dvakrát do roka obchodně. Po deseti létech jsem přestal a zajel jsem tam až předloni a vloni. Londýn před čtvrt stoletím a nyní, to je nebe a dudy!

    • Čecháček jste zřejmě hlavně vy. Každá země si zvolila svůj způsob boje s covidem a má na to právo. Pokud Britům umírání jejich seniorů a dalších ohrožených , nevadí a rozhodli se je obětovat, je to jejich volba. A nebo vizitka neschopnosti.

  3. Já se z těch lidí zblázním. Koronavirus se mnou nehnul, no radost jsem z toho neměl. Ale pro někoho to je šílená hrůza hrůz, dva měsíce s hadrem na obličeji a nemoci kadeřníkovat. No, už může. Já a řada mých známých vystavujeme a prodáváme na výstavách a veletrzích. A můžeme snad nyní začít? Ani náhodou. Výstavy (včetně mezinárodních) v červenci a srpnu zrušeny, jedna z největších výstav, Země živitelka v Budějovicích termín až koncem srpna(!) zrušena. Takže pro mne a desítky, stovky dalších ty zákazy stále trvají a budou trvat nejméně do konce srpna. A tedy do té doby tržby nulové. A mám ječet jak Viktorka u splavu, nebo jako ta kadeřnice?

Napsat komentář: Vendy Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.