Pokles sazeb na čtyři procenta u repo sazby, na tři u diskontní a na pět u lombardní sazby byl trhem očekáván a konec konců jej bylo možné odvodit z předchozích vyjádření tuzemských centrální bankéřů a bankéřek.
I proto je zajímavější na první pohled nepříliš podstatné rozpětí v názorech, které v bankovní radě ČNB vůbec není časté a ukazuje na nejistotu hlavní měnové instituce země a na rozličnost hodnocení současného vývoje mezi jednotlivými členy tohoto klíčového orgánu.
Bankovní rada samozřejmě nehlasuje vždy jednohlasně, při posledních měnověpolitických jednáních byly obvyklé výsledky pět ku dvěma nebo šest ku jedné, avšak roztříštěnost mezi tři názorové proudy je velmi neobvyklá.
Nezůstalo však jen u pochybností uvnitř rady. Také během tiskové konference od guvernéra ČNB zazněla rozporná prohlášení – na jedné straně totiž Aleš Michl pokles úroků označil za snahu centrální banky podpořit ekonomický růst.
Na straně druhé ale zdůraznil rostoucí inflační rizika, která vedla analytiky banky k přehodnocení jejich odhadů vývoje tohoto parametru ekonomiky v letošním i příštím roce na 2,5 a 2,6 procent (předchozí odhady byly 2,2 a 2,0 procenta, pozn. aut.).
Za pozornost v tomto směru stojí především inflační výhled na rok 2025 zhoršený z rovných dvou (což je i hodnota inflačního cílení ČNB) na 2,6 procenta.
Pokud ve stejné chvíli, kdy nová predikce ČNB přináší takto silnou negativní změnu trendu, rozhodne bankovní rada o rozvolnění měnové politiky, je na místě otázka, nakolik bere centrální banka pro příští rok vážně otázku inflace a nakolik je měnu ochotna obětovat růstu.
Faktem nicméně zůstává, že nová predikce znamená i zhoršení odhadů vývoje hrubého domácího produktu (HDP) pro letošní rok na rovné procento (z 1,2 %), pro rok 2025 na 2,4 procenta (z 2,8 %).
Otázkou však je, nakolik pokles klíčových sazeb národní banky opravdu pohybuje trhem s úvěry a s cenou peněz. Jak je vidět na grafu, skutečné sazby dosahované na úvěrovém trhu se pohybují velmi odlišně podle toho, zda jsme v oblasti nefinančních podniků nebo domácností.
Pokud na grafu (viz výše) nalezneme únor 2022 (kdy zvýšila ČNB repo sazbu z 3,75 na 4,50 %) jako poslední dobu takto nízkých úrokových sazeb, pak cena peněz pro domácnosti je oproti tehdejší situaci znatelně vyšší, u podniků jsou hodnoty sice vyšší, ovšem rozdíl je marginální.
Jde o zajímavý jev, který může mít řadu důvodů. Nelze například vyloučit, že souvisí s nedávným říjnovým překvapivým a poněkud utajeným zvýšením objemu povinných minimálních rezerv (PMR) ze dvou na čtyři procenta, které bankovní rada učinila mimo režim měnověpolitických jednání.
PMR jsou další z nástrojů ČNB v oblasti měnové politiky. V podstatě je jimi určen objem peněz, které musí banky sterilizovat bezúročným uložením u banky centrální, nemohou je tedy používat pro úvěrování klientů.
Centrální banka nicméně tento krok primárně uskutečnila kvůli svému snížení nákladů, šlo o prostředky, které banky u ČNB pravidelně ukládaly úročené, v podobě povinných minimálních rezerv zůstanou „na stejném místě“, ale bez úroku. V celkovém pohledu však jejich růst znamená zmenšení objemu peněz připravených pro klienty. Jde tedy o krok s opačným výsledkem, než je snižování sazeb.
Negativní vyznění nové predikce ČNB přichází nicméně ve chvíli, kdy se objevily vcelku pozitivní nejnovější zprávy z ekonomiky. Především růst maloobchodního obratu neztrácí na dynamice (září +5,6 % meziročně reálně), což je signál dalšího posílení domácí poptávky.
Její zvyšování o zhruba pět až šest procent se pro letošek zdá být stabilní, a pokud se potvrdí během vánočních nákupů, mohlo by nakonec přinést ještě zajímavé překvapení pro celkový výsledek HDP.
Autor je managing partner společnosti PKF Apogeo
(Redakčně upraveno)
Bankrot státu se blíží.než odejde tato vláda,možná se ho dočkáme.
Přestan s těmi nesmysly a raději si zajdi na psychiatrické vyšetření. Včera bylo pozdě. Překvapuje mě, že se dokážeš připojit na internet a dokonce odeslat i názor. Asi ti někdo pomohl, ošetřovatel?