Po zastavení dodávek ruského plynu je Evropa ještě více odkázána na dodávky zkapalněného plynu například z USA. Jenže o ty s ní soupeří Asie, hlavně země, jako Japonsko nebo Jižní Korea. V rámci tohoto soupeření, které hraje do karet Spojeným státům, Kataru a dalším, dojde – už dochází – na šponování ceny.
Evropa se nyní, po ukončení ukrajinského tranzitu, bude totiž s Asií muset přetahovat s ještě větší vervou než dosud o zkapalněný plyn, dodávaný námořní cestou, jehož světová nabídka byla už v uplynulé době notně omezená.
Graf Bloombergu níže zachycuje růst burzovní ceny plynu v EU a v Asii, konkrétně v Japonsku a Koreji, k němuž dochází v posledním takřka roce. A který může být letos ještě znatelnější, právě kvůli přetahované EU a Asie.
Právě teď jsou vzácně ceny plynu v EU (modrá křivka) vyšší než ty asijské (bílá), což odráží právě výpadek dodávek ruského plynu tranzitem přes Ukrajinu. Asie zřejmě toto své zaostávání dorovná. Bude muset.
Což ovšem bude představovat jen další díl seriálu šponování ceny, které nakonec pocítí na svých účtech i české domácnosti a firmy, jimž od roku 2026 citelněji stoupne nejen komoditní, tedy neregulovaná, leč také regulovaná složka ceny plynu a elektřiny (její nárůst Energetický regulační úřad kvůli letošním sněmovním volbám potlačil, což se vykompenzuje už od příštího roku, pozn. aut.).
Vskutku. Nelze vyloučit citelnější růst burzovní ceny plynu v EU, na nizozemské burze, která je určující právě i pro Česko, protože zkrátka Evropa bude muset přeplatit Asii, aby nezůstala bez plynu. Či aby měla přes léto čím doplňovat zásobníky na další zimu.
Špatnou zprávou je v tomto ohledu také předsevzetí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž se v novoročním projevu zavázal k dosažení pětiprocentního ekonomického vzestupu čínské ekonomiky. Číně v tomto růstu pomůže levný ruský plyn, který v rostoucí míře odebírá potrubně z Ruska.
Vyšší výkon čínské ekonomiky přispěje k růstu ekonomické aktivity v blízkých zemích, s nimiž je obchodně a ekonomicky silně provázaná, jako je právě Japonsko či Jižní Korea. Následná vyšší ekonomická aktivita v Japonsku či Koreji podnítí jejich poptávku po plynu, takže Evropa bude muset zaplatit o to více, aby tyto asijské ekonomiky přeplatila.
Chudší asijská hospodářství, jako jsou zmíněná Indie či Bangladéš, ostrouhají. Zkapalněný plyn na ně už nezbyde. Nebo alespoň ne za ceny, které by si mohly dovolit. Vrátí se tedy ke spalování uhlí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Indii a Bangladéž nenechá Rusko padnout, v tom se autoři z Citygroup šeredně mýlí, jejich bankéři mají omezený, čistě americký přístup a musí se snažit, aby podkuřovali Trumpovi. A naše elity raději budou oblbovat české lidi, že plyn ze Západu zdražil a jiný nemáme.
Evropa páchá sebevraždu v přímém přenosu a ostatní země včetně Číny na tom budou nechutně vydělávat. Bohužel politika v Evropě převládá nad ekonomikou, což v zemích, kterým jde především o blaho svých obyvatel určitě nedělají…
Myslím že mají pravdu. Dříve či později bude zase ruský plyn proudit do Evropy. Jen to nebude hned.
Nepromyšleny důsledky a nakonec se to obrátí proti
samotné Ukrajině.
Je zajímavé, že všichni započítávají do ceny jen samotnou cenu a ne náklady okolo. U Rusského plynu je to navíc podpora jejich války na Ukrajině. Když na ni nebude Russ mít, tak ušetříme více než si připlatíme za energie.
Navíc drahá energie podporuje její šetření a nacházení dalších cest. Obnovitelné zdroje. Když je něco levné, tak se tím plýtvá a zastaví se rozvoj v oblasti a vede to k závislosti a zániku.
Musíme poděkovat naší vládě, za to že jsme nezávislý na jednom dodavateli. Tím nás nedrží cenově pod krkem.
My ale jsme závislí na jediném dodavateli a máme teď naprosto nulovou páku na tvorbu cen, protože nemůžeme říct – pokud nedáte lepší cenu, můžeme brát z Ruska. No to nemůžeme. Vyměnili jsme závislost na jediném dodavateli za závislost na jediném dodavateli.
Pane Řada, voni jsou hlava, pasuje to úplně přesně …