Příznivé je, že jak investice, tak spotřeba oproti druhému čtvrtletí zrychlily. Meziroční růst spotřeby zrychlil ze 3,3 na 3,8 procenta, zatímco investice zrychlily ze 2,4 na 3,3. Hrubá přidaná hodnota i hrubý domácí produkt rostly meziročně shodným tempem jako ve druhém čtvrtletí, tedy zmíněným tempem 2,4 procenta. Důvod, proč růst není navzdory zrychlení spotřeby a investic vyšší, tkví ve slabším výkonu zahraničního obchodu. Česká republika celkově citelně zaostala za dalšími zeměmi Visegrádské skupiny.
Zatímco ostatní země pelotonu V4 očekávání trhu překonaly, česká ekonomika jej nenaplnila. Navíc je její růst ani ne poloviční v porovnání s průměrným růstem v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
Polská ekonomika rostla ve třetím čtvrtletí meziročním tempem 5,1 procenta, Maďarsko přidalo pět procent a Slovensko 4,6 procenta. Znatelnou ztrátu dynamiky české ekonomiky lze přitom na vyšší srovnávací základnu loňského roku svádět jen částečně, neboť Polsko loni ve třetím čtvrtletí rostlo ještě výrazněji než ČR.
Česká ekonomika doplatila na silnou provázanost s ekonomikou německou. Ta ve třetím čtvrtletí stagnovala vinou těžkostí v automobilovém průmyslu, který se potýká s přechodem na nové emisní testy a trpí také hrozbou světové obchodní války. Americký prezident Donald Trump si nadále pohrává s myšlenkou zavedení cel na dovoz evropských automobilů.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
