Ekonomická aktivita se ve druhém čtvrtletí oživila s tím, jak v průběhu jara došlo k uvolňování pandemických omezení v maloobchodu a službách. Mezičtvrtletní jednoprocentní růst HDP byl tažen především spotřebou domácností a pokračujícím oživením investičních výdajů (hrubá tvorba fixního kapitálu, pozn. aut.).
Na straně tvorby HDP byl mezičtvrtletní růst tažen především skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, kde se příznivě projevilo rozvolnění pandemických omezení. Růst zaznamenal také zpracovatelský průmysl, zde je ale výkon brzděn komplikacemi na straně dodávek surovin a potřebných komponent.
Růst HDP byl v letošním druhém čtvrtletí o 0,4 procentního bodu silnější, než co avizoval předběžný údaj prezentovaný na konci července. I tak ale růst české ekonomiky v letošním druhém čtvrtletí zaostal za původním očekáváním trhu i České národní banky (ČNB).
Ta ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna počítala pro druhé čtvrtletí s meziročním růstem HDP ve výši devíti procent, finanční trh před zveřejněním předběžného údaje na konci července odhadoval meziroční růst na úrovni 9,2 procenta.
Na straně poptávky byla hlavním tahounem růstu HDP spotřeba domácností, a to jak v mezičtvrtletním tak i meziročním vyjádření. S oživením ekonomiky a růstem poptávky ze strany odběratelů rostou také investiční výdaje firem a tato tendence by měla pokračovat i v dalších čtvrtletích.
Spotřeba domácností by měla táhnout českou ekonomiku i nadále, chuti a možnostem spotřebitelů více utrácet napomáhá jejich finanční situace a také stále ne zcela uspokojená spotřeba po dlouhém období uzavírek souvisejících s pandemií.
Nepříjemnou skutečností jsou ale přetrvávající komplikace na straně dodávek potřebných surovin a dílů, jež dopadají na zpracovatelský průmysl, což vede jednak ke zpožďování výroby s negativním dopadem na vývozy, zároveň zmíněné komplikace vedou k růstu cenových tlaků, jež se přelévají i do dalších sektorů v ekonomice.
Problémy související s pandemií a delta variantou, jež jsou mimo jiné patrné v Asii, povedou ke zpožďování dodávek potřebných komponent pro evropský průmysl zřejmě i v dalších týdnech a možná i měsících.
Pozitivní revize údajů o výkonu české ekonomiky za letošní druhé čtvrtletí je nicméně dobrou zprávou pro výhled HDP České republiky za celý letošní rok. V roce 2020 klesl HDP České republiky pod tíhou pandemie o 5,8 procenta. Letos by celoročním růst HDP mohl činit zhruba 3,3 procenta a v roce 2022 by se růst HDP mohl vyšplhat až k pěti procentům.
V letošním druhém čtvrtletí na meziroční výkon HDP působily příznivé statistické vlivy spojené s loňskými uzavírkami, což vedlo k rekordnímu meziročnímu růstu HDP na úrovni 8,2 procenta. Ve druhém pololetí tyto statistické efekty odpadnou a tempo meziročního růstu HDP se zpomalí, bude ale i nadále velmi solidní v průměru v oblasti mírně pod čtyřmi procenty.
Růst HDP za letošní druhé čtvrtletí sice zaostal za prognózou ČNB, jež počítala s meziročním růstem na úrovni devíti procent, na směřování měnové politiky by ale údaj o HDP neměl mít zásadní dopad. V ekonomice jsou patrné inflační tlaky a zrychlování cenového růstu se týká i ostatních evropských ekonomik.
Předpokládám, že ČNB bude ve zbytku letošního roku zvyšovat úrokové sazby na každém zasedání bankovní rady vždy o čtvrt procentního bodu. Výhled výkonu české ekonomiky a perspektiva růstu úrokových sazeb ČNB by měly české koruně pomoci k jejímu dalšímu posílení vůči euru.
Do konce letošního roku jsou plánována tři měnově-politická zasedání, a to v září, listopadu a prosinci, a repo sazba ČNB by se tak ze své aktuální úrovně 0,75 procenta měla do konce letošního roku vyšplhat na úroveň 1,50 procenta s výhledem na další zvyšování v roce 2022.
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
