Ta po rozvolnění protiepidemických opatření v průběhu jara a léta výrazně ožila a přispěla k tomu, že ekonomika EU jako celek již ve třetím čtvrtletí dosáhla své předkrizové úrovně. To potvrzuje i první odhad evropského hrubého domácího produktu (HDP), který ukázal na mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 2,1 procenta. Rizikem pro další vývoj spotřeby a investic jsou však podle Evropské komise rychle rostoucí ceny energií.
V letošním roce odhaduje růst ekonomiky EU o pět procent a v příštím roce o 4,3 procenta. K udržení rychlého tempa by mělo v roce 2022 pomoci odeznění problémů s dodávkami materiálů, pokračující snižování stále vysokého stavu úspor, zlepšující se situace na trhu práce a stejně tak i čerpání prostředků z fondu obnovy.
Komise však zdůrazňuje, že vývoj jednotlivých členských ekonomik se může významně lišit. Pro Česko odhaduje v letošním roce ze všech ekonomik EU druhý nejnižší růst, a to o tři procenta. Pomaleji, konkrétně o 2,7 procenta, by mělo růst jen sousední Německo.
Důvodem je právě silná průmyslová orientace těchto ekonomik. Zatímco výkon jednotlivých členských zemí bude nerovnoměrný, většina z nich zaznamená zvýšenou inflaci. V celé EU by letos růst spotřebitelských cen měl činit průměrných 2,6 procenta a v příštím roce jen nepatrně zvolnit na 2,5 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
