Navzdory tomu nadále platí, že na přelomu roku došlo k oživení ekonomické aktivity, když v posledním loňském čtvrtletí HDP vzrostl o 0,4 procenta mezikvartálně. Meziroční růst ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí stagnoval na 0,2 procenta. Oproti předpandemické úrovni byla však ekonomika stále níže, a to o 0,7 procenta.
Mezičtvrtletní růst tuzemské ekonomiky táhla spotřeba domácností, naopak fixní investice výrazně poklesly. Růst spotřeby domácností zrychlil z 0,5 procenta mezikvartálně ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku na jedno procento v letošním prvním čtvrtletí.
Z hlediska struktury byly mezičtvrtletně vyšší hlavně výdaje domácností na nákup předmětů krátkodobé spotřeby (+6,7 %), následované předměty střednědobé (+3,1 %) a dlouhodobé spotřeby (+0,9 %). V kontextu rychle rostoucích tržeb za prodej služeb v prvním čtvrtletí je překvapivý pokles výdajů na služby o 2,6 procenta mezikvartálně.
Celkový vývoj spotřeby domácností ale potvrzuje naše očekávání o pokračujícím oživování domácí poptávky. Přispívá k tomu obnovený růst reálných mezd spojený s odezněním vysoké inflace a lepší spotřebitelský sentiment. Podporu pro vyšší výdaje domácností by měla poskytnout i vysoká úroveň nahromaděných úspor.
V rychlém růstovém tempu pokračovala také spotřeba vlády (+1,0 % q/q v Q1). Fixní investice se naproti tomu v prvním čtvrtletí snížily o výrazných 7,9 procenta mezikvartálně. Jde o nejhlubší pokles v celé časové řadě dostupné od roku 1996.
Struktura vývoje fixních investic ukazuje, že zhruba z poloviny se na tomto poklesu podílely nižší investice v kategorii s názvem ICT, ostatní stroje a zařízení a zbraňové systémy. Je možné, že důvodem bylo odeznění vlivu předchozích investic do obrany.
Silný záporný příspěvek měly i investice do ostatních budov a staveb, které většinou z velké části odrážejí vývoj investic státu do infrastruktury. K poklesu investic ale došlo ve všech kategoriích s výjimkou investic do obydlí, které rostly druhé čtvrtletí v řadě.
Přidaná hodnota byla dokonce mezičtvrtletně nižší, a to hlavně vlivem slabého výsledku zpracovatelského průmyslu. Mezičtvrtletně v letošním prvním čtvrtletí přidaná hodnota klesla o 0,1 procenta, zatímco v posledním loňském naopak o 0,1 procenta vzrostla. Vývoj HDP a přidané hodnoty se tedy nadále poměrně významně lišil.
Přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu v letošním prvním kvartálu mezičtvrtletně klesla o 2,1 procenta po růstu o 2,4 procenta vtom posledním loňského roku. Částečně se na tom podílelo obnovení problémů s dodávkami vstupů v automobilovém průmyslu a stejně tak přetrvávající slabá poptávka po průmyslovém zboží.
To se pravděpodobně promítlo v záporném příspěvku čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP. Ještě o čtvrtletí předtím byl přitom příspěvek čistého vývozu výrazně kladný, když k němu pravděpodobně přispěly exporty dříve rozpracované a následně dokončené produkce.
Překvapením je pak výrazně kladný příspěvek změny stavu zásob (+2,3 p. b.), který dosáhl druhé nejvyšší hodnoty v celé časové řadě. Překvapivý je tento vývoj především v kontextu snižujících se zásob rozpracované produkce, ač problémy v automobilovém průmyslu mohly tento trend částečně brzdit.
Česká ekonomika by podle naší prognózy měla v letošním roce vzrůst o 1,4 procenta a v příštím roce o 2,2 procenta. Hlavním zdrojem tohoto růstu by podle nás měla být oživující spotřeba domácností. To přitom potvrzuje i dosavadní vývoj. Jak uvádíme výše, národní účty za první čtvrtletí obsahují řadu překvapivých položek. Poslední data HDP jsou tudíž podle nás spojena s vyšší datovou nejistotou.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
