Reálná mzda v letošním prvním čtvrtletí vykázala první meziroční nárůst od třetího čtvrtletí 2021, a to díky kombinaci relativně solidního růstu nominální mzdy a poklesu inflace. Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním prvním čtvrtletí činil sedm procent a průměrná nominální mzda se vyšplhala na 43 941 korun.
Mzdový růst se dostal nad prognózu České národní banky (ČNB) a vývoj mezd tedy bude faktorem, jenž bude bankovní radu tlačit k větší opatrnosti při snižování úrokových sazeb: Lze čekat, že v červnu tuzemská centrální banka sníží úroky pouze o čtvrt procentního bodu. Pro centrální banku představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem května očekávala pro letošní první čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 6,4 procenta a přírůstek reálné mzdy o 4,2 procenta. Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla v letošním prvních třech měsících meziročně o 4,8 procenta, když finanční trh očekával meziroční nárůst reálné mzdy o 3,9 procenta.
Zaměstnanost v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,1 procenta a celkový objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 7,2 procenta. Mzdový růst v české ekonomice tak v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání jak finančního trhu, tak centrální banky.
Navíc byla tuzemskými statistiky pozitivně revidována data o vývoji mezd za loňské druhé pololetí: V případě loňského závěrečného čtvrtletí byl meziroční růst průměrné nominální mzdy revidován z 6,3 na 7,1 procenta.
To je samo o sobě dobrou zprávou pro domácnosti a pro výhled růstu spotřeby domácností: právě spotřeba bude letos důležitým tahounem růstu české ekonomiky jako celku, tedy růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Data za letošní první čtvrtletí a stejně tak revize, jež pro loňské druhé pololetí hlásí silnější, než původně reportovaný, růst mezd, jsou samy o sobě argumentem pro pozvolnější uvolňování měnové politiky.
ČNB letos zatím snižovala úroky vždy o půl procentního bodu v jednom kroku, na zasedání počátkem května ale konstatovala, že může přejít na snižování úroků v menších krocích, o čtvrt procentního bodu.
Ve světle zveřejněných dat o vývoji mezd se jeví jako pravděpodobné, že ke snížení úroků v menším rozsahu, tedy o čtvrt procentního bodu, tuzemská centrální banka přistoupí již na nejbližším zasedání své bankovní rady, jež se bude konat 27. června.
Pohled na detailní statistiku mezd ukazuje, že více než desetiprocentní meziroční růst nominální mzdy vykázala v letošním prvním čtvrtletí zdravotní a sociální péče (11,1 %), administrativní a podpůrná činnost (10,2 %) a zásobování vodou a činnosti související s odpadními vodami (10,1 %).
Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí vzdělávání s růstem 1,9 procenta, veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení s růstem 2,1 procenta, a činnosti v oblasti nemovitostí (2,3 %).
Růst mezd v české ekonomice v letošním prvním čtvrtletí překonal očekávání finančního trhu i centrální banky. Za celý rok 2023 průměrná nominální mzda v české ekonomice dle revidovaných údajů vzrostla o osm procent, když původně reportovaná data hlásila loňský celoroční růst nominální mzdy tempem 7,5 procent.
Letos by se celoroční růst průměrné nominální mzdy mohl dostat do oblasti sedmi procent. Jestliže v roce 2023 klesla průměrná reálná mzda v české ekonomice o 2,4 procenta, tak letos růst reálné mzdy mohl mírně překonat úroveň 4,5 procenta.
Příznivý vývoj reálné mzdy by měl vést k růstu spotřeby domácností, a právě spotřeba domácností by měla být v letošním roce významným tahounem růstu české ekonomiky, tedy hrubého domácího produktu (HDP) jako celku. Silnější růst mezd, reportovaný za letošní první čtvrtletí, zároveň zřejmě povede ke zmírnění tempa snižování úrokových sazeb ČNB na čtvrt procentního bodu v jednom kroku.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
