Nižší tempo mezd je odrazem slabšího růstu ekonomiky, která sice ještě trpí nedostatkem pracovníků, avšak stále více firem pociťuje obrat dříve permanentně rostoucích zakázek. Vidět je to zvlášť ve zpracovatelském průmyslu – největším tuzemském odvětví – kde se tentokrát přidávalo v průměru jen o 6,1 %.
Nejpomaleji se tentokrát zvyšovaly mzdy (platy) ve veřejné správě, a to méně než o pět procent, avšak toto číslo vychází z vysokého srovnávacího základu (loni +11,4 %), takže z něj nemá smysl dělat nějaké silné závěry. Pokud bychom experimentálně oddělili odvětví s největším zastoupením veřejného sektoru od zbytku ekonomiky, dojdeme k růstu tamní mzdy o 7,8 % na necelých 36 tisíc korun. Naproti tomu onen zbytek – převážně podnikatelský sektor – si tentokrát vystačil s necelými 33 tisíci průměrné mzdy (+6,5 %).
Předpokládáme, že i v posledním kvartále letošního roku se tempo mezd dál sníží a za celý rok se tak dobereme k výsledku cca 7 %. Trend zpomalování mezd však bude pokračovat i v roce následujícím, kdy by se v průměru mzdy mohly zvýšit o 5,5 %. Půjde nejenom o výrazné zpomalení nominálního, ale i reálného růstu mezd.
Dnes zveřejněné mzdy jsou dalším dílkem obrázku, nad kterým bude už za přibližně 14 dní rozhodovat Česká národní banka o úrokových sazbách. Po prozatím slabších tvrdých datech (HDP, spotřeba domácností) a mizerných měkkých (PMI) bude ČNB jen těžko hledat silné argumenty, proč ekonomiku přibržďovat vyššími sazbami.
Autor je analytik Československé obchodní banky
(Redakčně upraveno)
Taky je důležité, kolego Dufku, z jakého základu je to zvyšování počítáno. Je trochu rozdíl růst mezd o 3% z průměru 30.000 nebo 36.000. To znamená, že u když růst zpomaluje, můžeme se dočkat podobně vysokého zvyšování. Základní matematika, známe ???