Rychlé utahování měnové politiky pokračuje

Analýza
Centrální banka pokračuje v rychlém utahování měnové politiky, když ve středu zvýšila základní repo sazbu o dalších 100 bazických bodů na 3,75 procenta. Ve výrazně jestřábím tónu se navíc nesla následná tisková konference guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka. Ten uvedl, že ČNB bude muset v příštích měsících pravděpodobně dále zvyšovat úrokové sazby, a to výrazně nad čtyři procenta.
ČNB pokračuje v rychlém utahování měnové politiky, když ve středu zvýšila základní repo sazbu o dalších 100 bazických bodů na 3,75 procenta. Ilustrační foto: FAEI.cz

Důvodem jsou perzistentní inflační tlaky. Ve výsledku jsme tak nuceni výrazně zvýšit naši prognózu úrokových sazeb, které podle nás budou v prvním pololetí příštího roku vrcholit na úrovni pěti procent. Pro následující únorové zasedání očekáváme zvýšení repo sazby o 75 bazických bodů. Z důvodu vysoké inflace však i přesto zůstanou reálné úrokové sazby po velkou část roku 2022 záporné.

ČNB ve středu znovu zvýšila úrokové sazby. Základní repo sazbu zvedla o celý jeden procentní bod na 3,75 procenta. To bylo zhruba v souladu s očekáváním finančního trhu, avšak nad odhady analytiků, kteří většinově čekali nárůst o tři čtvrtě procentního bodu. Stejné očekávání jsme měli i my.

Pro zvýšení sazeb o 100 bazických bodů zvedlo ruku pět členů bankovní rady, zbylí dva hlasovali pro jejich stabilitu. Podobně jako výsledek předchozích jednání tak i ten včerejší potvrdil, že ČNB je v boji s inflací ochotna zpřísňovat měnové podmínky velmi rychlým tempem.

Včetně středečního zvýšení vzrostla repo sazba od konce letošního června o 3,5 procentního bodu a dostala se již nad úroveň předkrizového února 2020, kdy činila 2,25 procenta. To řadí ČNB mezi centrální banky, které zpřísňují měnové politiky nejrychleji na světě. Takto vysoké byly úrokové sazby v ČR naposledy v roce 2008, v předvečer globální finanční krize.

PSALI JSME:
ČNB opět překvapila, základní sazbu zvyšuje na 3,75 procenta

Poslední prognóza ČNB z listopadu indikovala pro včerejší zasedání zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, inflace se však nacházela nad touto prognózou. Meziroční růst spotřebitelských cen v uplynulých měsících nadále zrychloval, a to na 5,8 procenta v říjnu a šest procent v listopadu. Prognóza centrální banky pro tyto měsíce však očekávala pouze 5,5 procenta, potažmo 4,9 procenta.

Více proinflační byl také trh práce, když průměrná mzda vzrostla meziročně o 5,7 procenta, zatímco centrální banka predikovala růst o 4,7 procenta. Vyšší byla nakonec i inflace dovážená ze zahraničí, ke které významně přispívala slabší koruna.

Její kurz ČNB čekala ve čtvrtém čtvrtletní v průměrné výši rovných 25 CZK/EUR, dosavadní průběh závěrečného letošního kvartálu však ukazuje na 25,40 CZK/EUR. To je zhruba o 1,5 procenta slabší úroveň.

V souladu s tím guvernér Rusnok na tiskové konferenci označil rizika současné prognózy ČNB za výrazně proinflační a únorová prognóza podle něj přinese významné zvýšení výhledu inflace, a to především pro následující první měsíce roku 2022.

Inflace bude pravděpodobně ještě dále růst a začátkem příštího roku se podle nás dostane nad sedm procent. Růst cen v české ekonomice je hodně plošný a začíná se projevovat v nárůstu inflačních očekávání. Ty se již dokonce pohybují nad tříprocentní horní hranou tolerančního pásma ČNB.

PSALI JSME:
Centrální banka pokračuje ve válce proti inflaci

Začátkem roku 2022 navíc do inflace v plné výši promluví výrazné zdražení elektřiny a plynu. To je nyní kompenzováno odpuštěním výběru daně z přidané hodnoty, které je však schváleno pouze pro poslední dva letošní měsíce. Ceny energií na světových trzích přitom nadále lámou rekordy.

V listopadu se obnovil meziměsíční růst cen potravin, který by měl v dalších měsících pokračovat. K inflaci značně přispívají také rostoucí náklady na bydlení. V současném proinflačním prostředí bude zřejmě výraznější i tradiční lednové přecenění, které provádí velká část prodejců. Inflace tak zůstane v příštím roce výrazná a svého vrcholu může dosáhnout i vysoko nad sedmi procenty.

Podle guvernéra Rusnoka se úrokové sazby mohou v následujících měsících dostat výrazně nad čtyři procenta. Jinak by podle něj, i přes dosavadní výrazné zvýšení úrokových sazeb, mohla na měnově politickém horizontu inflace setrvat významně nad dvouprocentním inflačním cílem. To jen potvrzuje skutečnost, jak perzistentní podle centrální banky aktuální inflační tlaky jsou.

Z důvodu výše zmíněného jsme nuceni výrazně zvýšit naši prognózu vývoje úrokových sazeb ČNB, které se podle nás v prvním pololetí příštího roku dostanou na pět procent. Na následujícím únorovém zasedání očekáváme jejich zvýšení o 75 bazických bodů.

PSALI JSME:
Razantní reakce ČNB na růst inflačních rizik

Jak již bylo uvedeno, na začátku roku 2022 budou inflační tlaky pravděpodobně vrcholit a centrální banka bude zřejmě v tomto vysoce proinflačním prostředí chtít nadále výraznějšími kroky ukotvovat inflační očekávání.

Březnové a květnové zasedání by pak již mohly přinést růst sazeb o standardních 25 bazických bodů. Pětiprocentní úroveň nominálních sazeb se může zdá vysoká, taková však v příštím roce bude i inflace. Je tak pravděpodobné, že reálné úrokové sazby zůstanou po velkou část příštího roku záporné.

Na vyšší sazby bude pravděpodobně působit také vývoj koruny. Centrální banka ve své současné prognóze očekává její kurz na konci příštího roku kolem 24 CZK/EUR, my však počítáme s úrovní o zhruba tři procenta slabší.

Připomeňme, že na slabší korunu bude v roce 2022 zřejmě působit očekáváné zvyšování úrokových sazeb amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.). S ústupem silných inflačních tlaků očekáváme v roce 2023 postupný návrat sazeb ČNB k rovnovážným třem procentům.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Finančními trhy tento týden hýbaly především centrální banky

Zavřít reklamu ×
  1. Chyba ovšem je, že zafixovaných dluhů se toto netýká, a to je veliká škoda! Nicméně ještě zvedat a do úrovně alespoň 6 bodů, nejlépe 7 až 8.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.