Záznam sice zmiňuje proinflační rizika současné prognózy a připravenost bankovní rady v případě jejich naplnění dále zvýšit úrokové sazby. Nicméně s ohledem na dosavadní rozhodování bankovní rady, která již několikrát odmítla prognózou ČNB indikovanou potřebu dalšího zvýšení, se s tímto podle našeho názoru počítat nedá.
Trajektorie úrokových sazeb v nové prognóze centrální banky zveřejněné v únoru bude oproti té z listopadu pravděpodobně nižší. Ukazuje na to i centrální bankou nově zveřejněný graf rizik inflační prognózy.
V tomto směru působí efekt takzvaného vysezení, kdy jinými slovy ČNB promeškala ideální chvíli pro další zpřísnění měnových podmínek a nyní, z důvodu tradičního zpoždění v působení měnové politiky na ekonomiku, je již pozdě. Dalšími faktory snižujícími tlak na další růst úrokových sazeb je výrazný pokles tuzemské poptávky a silnější koruna.
V nejbližších měsících ale neočekáváme ani snižování úrokových sazeb. Stejně jako samotná inflace i inflační očekávání zůstávají vysoko nad dvouprocentním cílem. Výraznou nejistotou, což zmiňuje i v pátek zveřejněný zápis, je pak lednové přecenění zboží a služeb.
To bylo v loňském roce neobvykle silné a nejinak tomu může být i letos. Guvernér Michl na tiskové konferenci po prosincovém jednání zmínil, že v lednu by inflace mohla zrychlit ke 20 procentům. Pokud by se tak stalo, tak šance na pokles meziroční inflace výrazně do jednociferného teritoria by byla letos malá.
První snížení úrokových sazeb je podle nás reálné až na začátku letošního druhého pololetí – naše prognóza s ním počítá v srpnu. Rizika jsou však stále vychýlena ve směru stability úrokových sazeb na současné úrovni po ještě delší dobu.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
