Poslední data ukazují na poměrně rychlý ústup inflace. Ta meziroční je sice stále vysoká, avšak rychle klesá. Důležitější pro měnovou politiku je významné snížení jádrových cenových tlaků plynoucích z tuzemské ekonomiky, ke kterému v posledních dvou měsících došlo.
Hlavním faktorem v tomto ohledu pravděpodobně je stále velmi utlumená poptávka domácností, která souvisí s výrazným poklesem reálných mezd. Předstihové indikátory z reálné ekonomiky navíc na rychlé oživení hospodářské aktivity rozhodně neukazují.
Potřebu dále zvýšit úrokové sazby už neindikuje ani poslední prognóza ČNB zveřejněná na začátku května. Na nižší úrokové sazby by navíc měla působit i vládou ohlášená fiskální konsolidace, jejíž efekt na ekonomiku a inflaci současná prognóza centrální banka ještě nezahrnuje.
Začíná se tak podle nás blížit okamžik, kdy ČNB začne úrokové sazby snižovat. Prognóza centrální banky přitom poměrně výrazné snížení úrokových sazeb očekává již v letošním třetím čtvrtletí. My s prvním snížením sazeb ČNB počítáme až na jeho konci, konkrétně v září.
Klesnout by však měly pouze o čtvrt procentního bodu. Ve stejném rozsahu pak podle nás centrální banka sníží sazby také v listopadu a prosinci. Na konci letošního roku by tak podle naší prognózy měla repo sazba klesnout ze současných sedmi procent na 6,25 procenta.
Celkově však čekáme, že snižování úrokových sazeb bude pouze pozvolné a vyšší úrokové sazby přetrvají po delší dobu. V tomto duchu hovoří i centrální bankéři. Další vývoj tuzemských úrokových sazeb však nadále zůstává spojen s velkou mírou nejistoty a bude záviset především na dalším vývoji ekonomiky a inflace.
Předpokládáme však, že komunikace bankovní rady zůstane prozatím jestřábí. Důvodem je snaha bankovní rady držet korunu na silnějších úrovních a tlumit očekávání finančního trhu ohledně snižování úrokových sazeb. ČNB ve svém prohlášení zopakovala odhodlání bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
