Ve scénáři „nespoutaného“ Trumpa (s jednobarevným Kongresem v zádech, pozn. aut.) však musíme počítat s výraznější rozpočtovou expanzí USA, vyššími americkými sazbami, silnějším dolarem a také s o poznání agresivnější obchodní politikou USA.
I když ještě hodně bude záležet na konkrétním obsazení klíčových pozic v nové americké administrativě, „nespoutanost“ Donalda Trumpa již nyní nevěstí pro globální obchod nic dobrého. Navíc se zdá, že na jeden z klíčových postů ministra obchodu se opět počítá s jestřábem Robertem Lighthizerem.
Na českou ekonomiku bude kombinace silnějšího dolaru a vyššího obchodní napětí dopadat hned několika kanály, a proto předpokládáme nově pomalejší růst investic a zahraniční poptávky jak v roce 2025 tak i v roce 2026 s tím, že růst pro oba dva roky revidujeme dolů na 2,3 procenta (z 2,7 % a 2,4 %).
Odhady ještě můžeme v nejbližších měsících změnit v závislosti na konkrétních nominacích klíčových osob v americké administrativě, rizika jsou ovšem vychýlena spíše směrem dolů. Předpokládáme, že nejvíce na českou ekonomiku, podobně jako v letech 2018 a 2019, dopadne nárůst obchodní napětí, které globálně povede k odkládání investic v exportně orientovaných sektorech.
Oproti rokům 2018-2019 je navíc řada klíčových průmyslových odvětví v Evropě pod tlakem a „nová nejistota“ se může zejména u velkých nadnárodních společností působících v Česku projevit výrazněji. Otázkou je, zda v důsledku nového kola obchodních přestřelek také výrazněji zeslabí zahraniční poptávka po českém zboží.
V tuto chvíli předpokládáme spíše relativní odolnost amerického spotřebitele a jeho finálních útrat (vyšší inflace bude vykompenzovaná daňovými úlevami), ale zvyšování cel se může viditelněji zakousnout do zahraniční poptávky v řadě asijských zemí.
Za druhé, vysoké dolarové tržní sazby mohou udržovat na zvýšených úrovních také delší konec české výnosové křivky. Nehledě na pokles domácích úrokových sazeb se tak tržní cena „dlouhých peněz“ (5-10 let) může držet na zvýšených úrovních. To by se odrazilo v ceně peněz pro domácnosti a podniky a dále přibržďovalo investiční aktivitu.
A v neposlední řadě také může na českou ekonomiku negativně působit silnější dolar a „možná“ odvetná cla Evropy vůči USA. A to skrze vyšší inflační tlaky v Evropě včetně Česka, což se může odrazit v reálných příjmech domácností a v jejich slabších výdajích. Na druhou stranu, zde jsou naše odhady negativních efektů zatím menší a celkově hůře odhadnutelné.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
