Solidní situace na domácím trhu práce vedla k vyšším příjmům rozpočtu. Oživující poptávka po pracovní síle se odrazila v dalším poklesu nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti, což podpořilo meziročně vyšší příjem z DPH, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení.
Snížení výdajů bylo spojeno mimo jiné s rozpočtovým provizoriem. Nejvíce v souhrnu oproti loňskému roku poklesl objem vyplacených transferů obcím a příspěvkovým organizacím. Výrazně menší však byly i výdaje na kompenzace podnikatelům spojené s pandemií, na které bylo loni vynaloženo 10,5 mld. Kč. Naopak nárůst výdajů byl patrný v kapitole sociálních dávek, a to zejména v souvislosti s valorizací starobních důchodů.
Stále očekáváme, že letošní schodek by mohl dosáhnout 270 miliard korun. Oproti vládou schválenému rozpočtu ve výši 280 mld. Kč tak vidíme riziko mírně nižšího schodku, a to zejména v návaznosti na vyšší ekonomický růst, než ministerstvo financí čekalo ve své lednové makroekonomické prognóze, která byla důležitým východiskem při přípravě nového rozpočtu na letošní rok.
Na druhou stranu, stejně jako Česká národní banka, tak i ministerstvo financí včera zveřejněná struktura hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí překvapila zejména vyšším příspěvkem volatilní položky zásob. Naopak spotřeba domácností, která je úzce spjata s výběrem DPH, byla oproti očekáváním nižší.
Hlavním rizikem – nejen pro výhled veřejných financí – v letošním roce je nicméně aktuální vývoj na Ukrajině, který by v případě další eskalace spojené s možným omezením dodávek strategických surovin do Evropy mohl uvrhnout tuzemskou i evropskou ekonomiku do recese, která by opět přerušila křehké ekonomické oživení po pandemii a započatou fiskální konsolidaci.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
