Zatímco v březnu 2010 už ovšem bylo z větší části „po krizi“, alespoň v té její nejvyhrocenější podobě, nyní, v březnu 2020, bylo stále převážně spíše „před krizí“. Proto je tak hluboký schodek již v době, kdy se krize ještě pořádně nerozběhla, obzvláště varovný.
I s přihlédnutím k březnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že revidovaný předpoklad vlády, že letos dosáhne schodku „jen“ 200 miliard korun, je nemístně optimistický. Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 300 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 miliard korun za předpokladu, že ekonomické zotavování započne až ve druhé polovině letošního roku.
Opatření zaváděná za účelem boje s koronavirem se v březnovém plnění rozpočtu zrcadlí pouze omezeně. Například faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmu z 1. dubna na 1. července způsobuje meziroční propad inkasa této daně o více než třetinu, což ale v absolutním vyjádření představuje jen zhruba dvě miliardy korun. Krajně nepříznivý výsledek březnového plnění tedy příliš neovlivňuje, neboť způsobuje výpadek o řád nižší, než je samotný schodek.
S bojem proti koronaviru na výdajové straně státního rozpočtu souvisejí zejména nákupy ochranných pomůcek a dalších materiálů. I zde však jde o navýšení v řádu jednotek miliard korun. Jinými slovy, i bez úderu koronaviru by schodek zřejmě přesáhl třicet miliard korun a šlo by tak o druhé, přinejlepším třetí nejhorší březnové hospodaření státního rozpočtu od vzniku ČR v roce 1993.
Loni vláda ke konci března vykázala schodek citelně nižší než letos, 9,2 miliardy korun. Letošní březnová situace se příliš nelepší, pokud výsledek očistíme o příjmy z fondů Evropské unie a z finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto účely. Deficit totiž po takovém očištění představuje 41,6 miliardy korun, což je druhý nejhorší březnový výsledek hospodaření státní kasy od roku 1993.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
