V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Schodek státního rozpočtu by podle nás letos mohl skončit kolem 320 miliardy korun.
Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším daňovým příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 74,8 miliardy korun souvisel zejména s vyšším inkasem daně z přidané hodnoty, daní z příjmů právnických a fyzických osob, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení.
Za plánem pravděpodobně dále zaostává čerpání prostředků z EU, kde bylo do konce července vyčerpáno lehce přes 34,6 procenta celoročního plánu (loni to přitom touto dobou bylo 53,8 %, pozn. aut.).
Snížení výdajů (o 11,9 mld. Kč) bylo spojeno především s odezněním výplaty pandemických kompenzací. Na neinvestičních transferech podnikatelům bylo loni do konce července vyplaceno více než 90 miliardy korun, přičemž letos to bylo 35,9 miliardy korun.
Naopak nárůst výdajů byl patrný v kapitole sociálních dávek, a to zejména v důsledku valorizace starobních důchodů (+22,5 mld. Kč). Dočasné zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce zvyšuje i transfery fondům zdravotního pojištění. To bude nicméně do značné míry ve druhé polovině roku kompenzováno opětovným snížením těchto plateb tak, aby v průměru zůstaly na úrovni roku 2021.
Meziročně vyšší o 3,9 miliardy korun byly i výdaje na obsluhu státního dluhu, na které bylo do konce července vynaloženo již miliardy korun. To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů, což souvisí s vysokými inflačními tlaky, na které centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb.
Patrný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+8,4 mld. Kč), mj. vlivem zvýšených transferů Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
Deficit státního rozpočtu by letos mohl skončit kolem 320 miliard korun. Vláda již představila novelu letošního rozpočtu, který nově počítá se schodkem ve výši 330 miliard korun. Dosud však nejsou známy veškeré předpoklady, na kterých je nový rozpočet sestaven, zejména makroekonomická prognóza ministerstva financí.
Podle té naší by i při zvýšených výdajích měly dodatečné příjmy související s vysokým růstem nominálního hrubého domácího produktu (HDP) směřovat k deficitu okolo 320 miliardy korun.
Vývoj ve zbytku roku je nicméně silně podmíněn dalším hospodářským vývojem, okolo kterého v době války na Ukrajině identifikujeme značná rizika, mimo jiné v souvislosti s hrozbou zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, které by vedlo nejen k odstávkám některých klíčových odvětví ekonomiky, ale vytvářelo i značný tlak na státní rozpočet.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
