V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu by letos mohl skončit v rozmezí 300-330 miliard korun, oproti původně schváleným 280 miliardám korun.
Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomáhají rozpočtu k vyšším daňovým příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 74,2 miliardy korun souvisel zejména s vyšším inkasem daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, spotřebních daní a příspěvků na sociální zabezpečení.
Za plánem pravděpodobně dále zaostává čerpání prostředků z EU, kde bylo do konce června vyčerpáno lehce přes 32 procent celoročního plánu (loni touto dobou to bylo 48 %, pozn. aut.).
Snížení výdajů (o 7,9 mld. Kč) bylo spojeno především s odezněním výplaty „pandemických“ kompenzací. Na neinvestičních transferech podnikatelům bylo loni do konce června vyplaceno více než 85 miliard korun (z toho téměř 49 mld. v souvislosti s „covidovými“ programy), přičemž letos to bylo 34,1 miliardy korun.
Naopak nárůst výdajů byl patrný v kapitole sociálních dávek, a to zejména v důsledku s valorizace starobních důchodů (+ 18,3 mld. Kč). Dočasné zvýšení platby za tzv. státní pojištěnce zvyšuje i transfery fondům zdravotního pojištění.
To bude nicméně do značné míry ve druhé polovině roku kompenzováno opětovným snížení těchto plateb tak, aby v průměru zůstaly na úrovni roku 2021. Meziročně vyšší o 4,4 miliardy korun byly i výdaje na obsluhu státního dluhu, na které bylo do konce června vynaloženo již 23 miliard korun.
To je důsledkem rostoucích výnosů státních dluhopisů, což souvisí s vysokými inflačními tlaky, na které centrální banky reagují zvyšováním úrokových sazeb. Patrný byl také meziroční nárůst u kapitálových výdajů (+ 8,3 mld. Kč), mj. na dopravní infrastrukturu.
Deficit státního rozpočtu letos by letos mohl skončit pod 330 miliardami korun. Vláda již avizovala, že v červenci představí novelu současného rozpočtu, který dosud pro letošek počítal se schodkem ve výši 280 miliard korun.
Vzhledem k výraznému vlivu nových vládních diskrečních opatření na výdajové straně zejména v souvislosti s vysokými cenami energií, jejichž parametry však dosud nebyly definitivně schváleny, stále panuje ohledně letošního roku zvýšená nejistota. Na základě vyjádření představitelů vlády je nicméně pravděpodobné, že hospodaření státu letos nakonec skončí se schodkem pod 330 miliard korun.
Vývoj ve zbytku roku je podle nás také silně podmíněn dalším hospodářským vývojem, okolo kterého v době války na Ukrajině identifikujeme značná rizika, mimo jiné v souvislosti s hrozbou zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, které by vedlo nejen k odstávkám některých klíčových odvětví ekonomiky, ale vytvářelo i značný tlak na státní rozpočet.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
