Chodit do práce se musí lidem vyplatit. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

Se šikanou na pracovišti se setkala většina lidí

Setkali jste se šikanou na pracovišti? Tak zněla otázka v aktuální anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). Většina respondentů má se šikanou osobní zkušenost, někdy v průběhu pracovní kariéry ji zažilo 63 % účastníků ankety. Zbývajících 37 % se na pracovišti se šikanou nesetkalo.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z počátku září má aktuální zkušenost se šikanou necelých 27 % českých zaměstnanců. Téměř polovina z nich je jí vystavena nejméně jednou týdně a více než polovina čelí šikaně už déle než rok. Setkávají se s ní spíše ženy (27 %) než muži (19 %). Celých 37 procent lidí ji nijak neřeší.

Vymezit šikanu je však velmi složité, české právo ji jako pojem nezná. Na říjnovém veřejném slyšení v Senátu se účastníci shodli, že by v boji se šikanou nejvíce pomohla její přesná právní úprava, která se podle senátora Libora Michálka již připravuje. Možností je zpřesnění zákoníku práce nebo antidiskriminačního zákona. „V zákoně na ochranu whistleblowerů však bude ošetřena jen ochrana osob, které oznámí nějaké nekalosti. Netýká se to šikany z jiných důvodů,“ uvedl senátor Michálek.

Často je šikana odvetou za to, že zaměstnanec kritizuje poměry ve firmě či v úřadě. Na druhou stranu bývá ze strany zaměstnanců za šikanu označováno i chování nadřízených, které je v normě a vyznačuje se hlavně náročností při vyžadování odpovídajících výkonů.

Pokud se pohled pracovníka a nadřízeného na plnění pracovních povinností liší tak, že pracovník dostane výpověď podle §52 písmene g) zákoníku práce, tedy za závažné porušení pracovněprávních povinností (pracovní kázně), hovoří se o šikaně prakticky pokaždé a tyto případy končí až u soudu.

Po přesném právním vymezení pojmu šikana tedy volají obě strany případného sporu, nejen šikanovaní, ale i jejich nadřízení. Dokazování tohoto neblahého jevu je dosud velmi složité. Zdálo by se, že zaměstnavatel si může sehnat libovolný počet jemu zavázaných svědků, zatímco poškozený se spoléhá na své tvrzení, na druhou stranu se však soudy velmi často zastávají pracovníků, kteří šikanu ohlašují. Obecně se přitom jedná o soudní spory, které jsou komplikované, dlouhé a finančně nákladné.

Nesoulad mezi pracovníkem a jeho šéfem, tedy bossing, jen sice nejčastějším, ale nikoli jediným druhem šikany. Na pracovištích je poměrně častý také mobbing, tedy šikana ze strany kolegů. Objevuje se rovněž sexuální obtěžování, stalking (sledování), a dokonce i staffing, což je naopak šikana vedoucího ze strany jeho týmu.

Nejčastěji se šikana objevuje na pracovištích ve zdravotnictví, školství a ve státní správě. Po nich následují nadnárodní korporace, finanční ústavy a výrobní firmy.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *