Se zemědělci to jde z kopce, půdy výrazně ubylo. Jsme ale více bio

Za dvacet let v Česku kles počet zemědělských hospodářství, hlavně u živočišné výroby a snížila se výměra obhospodařované půdy. Menší zemědělce vytlačily velké podniky. Potravinová soběstačnost země se snižuje. V praxi se vyvážejí do ciziny zvířata a k nám se z nich pak z daleka vozí zpracované maso. Selský rozum to nepobírá, ale to je zkrátka unijní trh. Naproti tomu přibylo u nás travních porostů a bio farem.
Stavy skotu poklesly za posledních dvacet let o více než devět procent. Foto: FAEI.cz/autor

Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) klesl počet zemědělských subjektů ve srovnání s rokem 2000 o čtvrtinu, přičemž z pohledu počtu zemědělců coby fyzických osob o bezmála třetinu. Počet právnických osob, tedy firem, ale naproti tomu v zemědělství vzrostl téměř o polovinu.

Vyplývá z toho, že ubývá hlavně „malozemědělců“ a zemědělská výroba se koncentruje do velkých podniků. Kromě toho ubylo především subjektů zabývajících se chovem hospodářských zvířat, a to o 42,5 procenta.

„Výsledky potvrzují dlouhodobý úbytek obhospodařované zemědělské půdy, který za posledních dvacet let činil více než 130 hektarů. Zároveň se zvýšila průměrná výměra zemědělských subjektů z 93 ha na 121 ha,“ říká Renata Vodičková z ČSÚ.

PSALI JSME:
Ceny zemědělské půdy rostou. Podle čeho vybírat pozemek jako investici?

Místo kombajnů distribuční a montážní haly

Na místech, kde se ještě před deseti patnácti lety selo a sklízelo, dnes stojí sklady, výrobní haly, velké logistické parky. Příkladem takového území, dříve zemědělského, dnes logistického, je východní okraj Prahy u Horních Počernic a dále u obce Jirny a ve směru na Nymburk. Tisíce hektarů zemědělské půdy byly během dvaceti let zastavěny halami. Všechny jsou obsazené.

Podle odhadů ministerstva životního prostředí je v Česku už celkově vším možným, tedy nejen logistikou, zastavěno přes deset procent celkové plochy území.

Každopádně místo zemědělství nastupují „skladníci“ a „montážní operátoři“. Po halách je obrovská poptávka, pronajaté jsou dříve, než jsou postaveny. Investiční skupiny, které se na ně specializují, sklízejí i dvacetiprocentní roční výnosy. Půda tak čím dál tím méně slouží produkci potravin a více se stává plochou pro obchod, montáže dílů a distribuci.

PSALI JSME:
České třešně zná celý svět. Proč je vozíme z Itálie?

Od roku 2000 se snížil podíl orné půdy ze 75,9 na 70,8 procenta, konstatuje ČSÚ. Zajímavé je, že se zvýšil podíl trvalých travních porostů, když vzrostl z 22,8 na 28 procent. Rozšířily se výměry vinic, naopak ubylo chmelnic a ovocných sadů.

Přibylo bio farem

Stavy skotu poklesly za dvacet let o 9,3 procenta, stavy prasat o 56,2 procenta a stavy drůbeže o 14,5 procenta. Naproti tomu stavy ovcí se zvýšily z 65 tisíc na 173 tisíc kusů a koz z deseti tisíc na 24 tisíce kusů.

„Počet ekologicky hospodařících se zvýšil na více než desetinásobek a výměra ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na čtyřnásobek. Ekologicky je obhospodařováno 44,2 procenta trvalých travních porostů a 23,7 procenta ovocných sadů, ale jen 6,3 procenta vinic a 3,6 procenta orné půdy. Ekologické chovy zahrnují významný podíl stavů ovcí (35,6 %) a koz (29,6 %),“ uvádí ČSÚ.

Z holých statistických čísel tedy vyplývá, že v Česku výrazně ubylo zemědělské půdy a menších zemědělců, výrazně klesla živočišná výroba, ale, heuréka, jsme více „bio“.

PSALI JSME:
Asijské biopotraviny nejsou bio, říká agrární analytik Petr Havel

Maso ze Španělska z české krávy

Praxe navíc ukazuje, že tuzemská potravinová soběstačnost je o to slabší v tom, že se u nás nezpracuje na finální výrobek ani to, co se vypěstuje.

„U masa je to o ceně a možnostech porážky u nás. Obchodní řetězce zkrátka nakupují finální výrobky tam, kde je pořídí nejlevněji. Pak je pro ně výhodnější koupit maso třeba ve Španělsku,“ řekl už dříve deníku Právo ministr zemědělství Miroslav Toman. Jenže toto maso mnohdy bývá z našeho prasete či krávy… Prý u nás nejsou dostatečné zpracovatelské kapacity.

Podle Tomana jsme před třiceti lety v mnoha komoditách byli soběstační, ale jak dodal „je prostě pravda, že v 90. letech se říkalo, na co to tady budeme pěstovat, když si všechno můžeme dovézt levněji. Zemědělství a potravinářství se v té době podcenilo a nebylo dostatečně podporováno“.

Pak ale není divu, že potraviny jsou u nás mnohem dražší, než v sousedním Německu. „Je to o tom, že se dlouhá léta zapomnělo propagovat to, co je České, tak je naše a dobré. A to je fakt. Nejmenší podíl zjištěných závad je u českých potravin,“ říká Toman. Podle něho je ČR schopná si ze svých zdrojů pokrýt ze dvou třetin spotřebu brambor, mléka, mouky, hovězího masa. Aspoň něco.

PSALI JSME:
Vyvážíme živá zvířata, dovážíme zpracované maso. Letitý neduh českého zemědělství pokračuje

Zavřít reklamu ×
  1. Počet obyvatel je přibližně stejný, spíše ubývá. Byty a rodinné domy přibývají na nově zabrané orné půdě. Ptám se pro jaké důvody je zabíráno stále mnoho orné půdy, když se počet obyvatel nemění. Spekulace, ukládání peněz do nemovitostí?

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Podnikání

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.