Sedm z deseti Čechů považuje současný vzdělávací systém za nedostatečný

Průzkum
Sedm z deseti Čechů nepovažuje náš současný vzdělávací systém za dostatečný pro přípravu stávající generace žáků a studentů na jejich budoucnost. Vyplývá to z aktuálního výzkumu postoje Čechů k Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), který zrealizovala výzkumná agentura Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti.
Učitelské povolání je sice považováno za společensky vysoce důležité, ale zároveň nedostatečně ohodnocené a nepříliš prestižní. Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Těší mě, že se v Česku rok od roku daří zvyšovat povědomí o SDGs. Mám radost i z toho, že je Česká republika dle poslední vydané Zprávy o udržitelném rozvoji dvanáctá na světě v naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN, ačkoli jde oproti loňsku o mírný pokles,“ říká Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

„Je vidět, že pandemie koronaviru a s ní související opatření jako je uzavírání škol a distanční výuka, dostala do popředí také téma vzdělávání. Dlouhodobě také roste podíl lidí, kteří apelují na českou vládu, aby se tématu kvalitního vzdělávání věnovala přednostně,“ uvádí k výsledkům Markéta Kneblíková, autorka výzkumu Ipsos.

Celkem 69 % dotazovaných Čechů není podle průzkumu přesvědčeno o tom, že současný školní vzdělávací systém v ČR připravuje stávající generaci žáků a studentů na jejich budoucnost v dostatečné míře. Devět z deseti Čechů považuje povolání učitele za velmi důležité. Pouze čtyři z deseti jsou ale přesvědčeni o tom, že je toto povolání společností dostatečně oceňované.

Češi se shodují, že pandemie koronaviru prohloubila nerovnosti ve vzdělání, a že je v zájmu všech, aby proti nim stát aktivně bojoval. Třetina populace (31 %) řadí nerovnosti ve vzdělání pro děti mezi závažné nerovnosti, s nimiž se Česko potýká. Ve světě je v tomto situace obdobná (32 %).

Za největší nerovnosti Češi považují nerovnosti na základě příjmu (60 %), s odstupem pak nerovnosti mezi generacemi (35 %). Pozitiva pandemie naopak respondenti vidí v rozvoji digitálních dovedností na školách.

České školství v mezinárodním srovnávání pokulhává, v průzkumech jsme se dostali do průměru až podprůměru. Narůstá počet dětí, které škola nebaví (32 %) a alarmující je i míra pasivity: 75 procent dětí nemá šanci být v hodině aktivní. Ze studie Daniela Prokopa pro Nadační fond Eduzměna, rovněž vyplývá i výrazně nižší motivace k dalšímu vzdělávání, jen 41 procent dětí chce patřit mezi nejlepší žáky (OECD 59 %).

PSALI JSME:
Seznamte se: Sára Davidová, nejúspěšnější maturantka na světě

Česko má rovněž nižší dosažené vzdělání u dětí ze znevýhodněných rodin, jen 20 % těchto dětí získá vyšší vzdělání než jejich rodiče. Navíc nároky se za poslední dobu změnily, ale na školách nenastala žádná akce, která by vzdělávací systém upravila pro nové podmínky. „V absolutním měřítku jsme se sice nezhoršili, ale začal nám ujíždět vlak,“ tvrdí NF Eduzměna.

„Jsme přesvědčeni, že by všechny děti měly chodit do školy, která je připraví na život, bude je bavit a dávat jim smysl. Takové školy tu jistě jsou, ale je jich stále málo a my chceme, aby jich bylo víc. Proto usilujeme o systémovou změnu. Pro všechny děti. A k tomu potřebujeme oslovit širokou veřejnost,” říká zástupkyně ředitele NF Eduzměna Lucie Plešková.

Eduzměna proto už druhým rokem usiluje o změnu systému vzdělávání v Česku. Pro svůj začátek si vybrala jeden region – Kutnohorsko, kde postupně zapojuje všechny školy a její aktéry a dostává k jednomu stolu děti, učitele, ředitele, rodiče a zřizovatele, kteří mají společný cíl: Tvořit školu, kde bude všem lépe a kde budou moci děti rozvíjet svůj potenciál.

PSALI JSME:
Životní zlom v páté třídě? Sortování dětí na chytré a hloupé po Česku

Zaměřuje se přitom na podporu učitelů a ředitelů, kteří se významně podílí na atmosféře a klimatu každé školy. „Potřebujeme, aby se učitelé cítili bezpečně a motivovaně, aby mohli totéž vytvořit i pro děti. Aby měli potřebu dělat to, co sami zažili na sobě,“ říká Jana Stejskalová z týmu Eduzměny.

„Nejde o žádnou partyzánskou akci, máme podepsané memorandum s ministerstvem školství a se změnami už jsme začali na Kutnohorsku, kde testujeme, co se osvědčí. Máme tu reálnou šanci něco opravdu změnit,“ dodává Lucie Plešková.

„Učitelské povolání je sice považováno za společensky vysoce důležité, ale zároveň nedostatečně ohodnocené a nepříliš prestižní. Apel z toho vyplývající je jednoduchý: Bez kvalitního vzdělávání se neobejdeme, k tomu je ale třeba vyvíjet potřebný tlak na politické strany,“ říká expert na problematiku vzdělávání Bohumil Kartous.

PSALI JSME:
Ostuda. Čeští učitelé vydělávají polovinu toho, co učitelé v Kostarice

Vzdělávání je ústředním tématem doprovodné kampaně k letošnímu ročníku Cen SDGs, které budou slavnostně vyhlášeny 16. září. O udržitelnosti připravila Asociace společenské odpovědnosti vzdělávací cyklus – Akademii SDGs. Neméně zajímavá je také online Hra za lepší svět, která má za cíl (nejen) dětem zábavnou formou přiblížit Cíle udržitelného rozvoje.

U příležitosti Evropského týdne udržitelného rozvoje 20. září pak v nakladatelství Albatros vydá knihu pro děti „Mia a svět“ od autorek Barbary Nesvadbové a Lucie Mádlové s výpravnými ilustracemi od Renáty Fučíkové, Zuzany Mulíčkové a Evy Bartošové. Autorské čtení z knihy proběhne již v sobotu 18. září v zahradách Černínského paláce, které budou v rámci zábavného odpoledne s názvem Hry za lepší svět otevřeny široké veřejnosti.

NF Eduzměna pak připravil spot, jehož autorem spotu je režisér a výtvarník Václav Krbůšek s agenturou Nice film. „Proč musíme všechno znát zpaměti, chceme věci chápat,“ říká ve spotu malá holčička, která uteče ze školní lavice, aby veřejně přečetla své prohlášení, ve kterém vyzývá rodiče, učitele a ředitele k akci.

PSALI JSME:
Vláda vsadila u školství na alibismus, prohlubuje budoucí nejistotu

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Pátek třináctého a fake news

Rok co rok se v médiích – a někdy i dvakrát či třikrát do roka – objevují články o pátku třináctého. Nejinak tomu zřejmě bude i dnes, ale pojďme se podívat na to, co můžeme považovat za fakta a co jsou fake news. …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB