Sedm z deseti mladých lidí bydlí v „mamahotelu“. Na vlastní bydlení nemají peníze

V České republice žije podle průzkumů necelá polovina odrostlých dětí ve věku nad 18 let stále s rodiči. Důvodem je, že se nemají dostatek finančních prostředků na pořízení vlastního bydlení. Nejkritičtější situace je u mladých lidí ve věku 25-34 let. Těch kvůli financím zůstává bydlet u rodičů 70 %.
Přestože by se mladí lidé chtěli osamostatnit, nemohou si to dovolit. Nemají na to dost peněz. Foto: Pixabay

Z aktuálního průzkumu společnosti NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu vyplynulo, že přestože by se mladí lidé chtěli osamostatnit, nemohou si to dovolit. Nemají dost peněz na koupi nemovitosti nebo na pronájem bytu, a to i když si už sami vydělávají. Ceny nemovitostí i výše nájmů totiž neustále rostou a pro velkou část lidí, kteří se chtějí postavit na vlastní nohy, je proto v současné době samostatné bydlení nedosažitelnou metou.

Na tom, že by se odrostlé děti měly od rodičů odstěhovat, jakmile začnou vydělávat, se v průzkumu uskutečněném na vzorku 1000 respondentů, shodly dvě třetiny Čechů. Kladně přitom odpovídali nejčastěji lidí, kteří žijí v menším činžovním bytě (24 %), nebo v paneláku (21 %). Naopak majitelé rodinných domů jsou vůči dospělým dětem žijících pod jednou střechou s rodiči shovívavější, s jejich odstěhováním rozhodně souhlasí pouze 15 procent.

PSALI JSME:
ČNB si hraje s realitním trhem i rozpočty milionů lidí

Neví, kolik rodiče utratí

Nezávisle na příjmech dotázaných většina Čechů také považuje za správné, aby děti, které již vydělávají, přispívaly svým rodičům na nájem a na poplatky spojené s domácností. Jak ale ukázal jiný průzkum NMS Market Research z léta letošního roku, jen 54 % dospělých dětí, které žijí u rodičů, má přehled o tom, kolik činí výdaje za vedení domácnosti. Jde přitom o zásadní informace, protože právě platby spojené s bydlením tvoří zhruba pětinu všech výdajů průměrné české domácnosti.

„Obzvlášť mladí lidé, kteří mají v plánu vylétnout z rodného hnízda a osamostatnit se, by se měli zajímat, kolik jejich rodiče utratí a kolik obecně spravování domácnosti stojí. Snáze si pak udělají obrázek o své vlastní budoucí domácnosti a vyhnou se potenciálním finančním potížím, které jim mohou zkomplikovat nejen začátek samostatného bydlení, ale v horším případě i zbytek života,“ říká Lenka Molnárová z Raiffeisen stavební spořitelny.

PSALI JSME:
Pražané vydělávají na byt 17 let, déle než v Berlíně nebo Vídni

Návrat do reality

Další pohled – jak uvažují mileniálové při výběru vlastního bydlení – nabízí Denisa Višňovská z realitní kancelář Lexxus. Podle ní mileniálové přistupují k výběru vlastního bydlení jinak, než jejich rodiče: „Vyžadují totiž okamžité a definitivní řešení, volí vysněné bydlení podle jiných kritérií než starší generace a nechávají se ovládat emocemi.“

Mileniálové často žijí v přesvědčení, že jim svět leží u nohou. Zpět do reality je vrací až praktické záležitosti spojené s koupí nemovitosti – např. žádost o hypoteční úvěr. „Mladí lidé si často neuvědomují, jak výrazný dopad bude mít vysoká půjčka na jejich domácí rozpočet. Mívají totiž nereálné představy nejen o délce splácení a výši splátek, ale také o dalších nutných nákladech,“ říká Višňovská.

PSALI JSME:
O půjčky na bydlení pro mladé je ohromný zájem. Stát chce navýšit peníze v programu na miliardu

Přísnější hypotéky

Situaci s bydlením mladých lidí v Praze, ale i v dalších velkých krajských městech nevyřeší ani letos spuštěný nový Program pro mladé, v němž si lidé do 36 let si mohli výhodně půjčit od státu na bydlení. Po vyčleněných 650 milionech korun se v srpnu okamžitě zaprášilo. A Česká národní banka krátce poté zpřísnila podmínky pro poskytování hypoték komerčními bankami.

„Mamahotel“ je tak pro většinu mladých lidí jediným reálným způsobem bydlení. Psychologové ale takovému soužití dětí s rodiči nejsou nakloněni. Mladí se podle nich nenaučí samostatnosti, partnerskému soužití a sdílení prostoru a času.

„Obávám se, že s rostoucí cenou bytů se bude trend nazývaný mamahotel jen prohlubovat. Na vlastní bydlení totiž bez pomoci rodičů či příbuzných nedosáhne takřka žádný člověk, který je teprve na startu kariéry. Vždyť jen pro získání 80procentní hypotéky musí zájemce při průměrné ceně nového bytu v Praze 6,7 milionu korun složit 1,34 milionu korun. Takovou částku člověk těsně po studiích sám dohromady nedá,“ uzavírá generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Zavřít reklamu ×
  1. Mladí nemají prachy, aby si pořídili být, ale mraky mladých sedí co víkend po hospodách a klubech, kupují drahý chlast, samý panáky, občas nějakou tu „drogu“. Všichni se stravují ve fastfoodech, atd… Kolik stojí měsíčně povyražení mladých, co si nemohou dovolit bydlení? Kolik z nich se snaží vůbec osamostatnit? Kolik z nich má stavebko, nebo jiné spoření? Určitě by jich nebylo tolik, kdyby žili úsporně.

  2. Souhlasím s Honzou. Rodiče na venkově si odtrhují od huby, šetří pro své dítě – drží ho na studiích ve městě a vykládají co je to stojí peněz a mladí žijí bohémským životem, mimoto co píše Honza ještě bych připomněl tetování, mejdany. Vidím to třeba v Brně, kde je hodně vysokoškoláků – spousty jich navštěvují SPA centrum Maximus, kdeto vůbec není levné a tam si dopřávají chlapci dívky. Taky chtějí cestovat – musí přece poznat svět. Taky zjistí, že je to co studují moc nebaví tak jdou studovat něco jiného. No a po studiích přece nepůjdou dělat něco co je nebaví. Takže nejlíp na úřad práce – na podporu, dívky na mateřskou -nejlíp jako svobodné matky samoživitelky. „Však naši mně pomůžou, nějak to dopadne.“ Je plno volných starých domů na venkově, které by si mohli opravit, svépomocí ( ale jak , když nic neumí studovali přece archeologii nebo filosofii nebo mažerskou ) ale přece nepůjdou z Prahy a to dojíždění to je strašné.

    • Souhlas s Vama, taky jsme v Brne. Dnesni mladi nechteji pracovat na nizsich pozicich po skole za nizsi plat, a tak radeji nejdou vubec. Ja zacinala na nizsi a vypracovala se do roka na vyssi, s lepsim platem, bc. a ing pri praci na zkraceny uvazek. Zatimco mi vrstevnici skolu teprve ing. dodelavaji bez praxe, jen paarty a pohoda, ja uz mam 5 let praxi, skolu, 2 jazyky (letni prazdniny v zahranici – prace uklid v hotelech) a muzu si vybirat. Nasetreno na hypo a bydlime uz ve vlastim… nevim, co si porad vsichni stezuji…

    • Upřímně řečeno – práce na baráku a kolem něj jsou doslova a do písmene tou nejnudnější a nejotravnější činností kterou si dovedu představit.

      Raději tu Hong-kongskou buňku o 3metrech čtverečních než starost o barák… to mi stačí u dědy 3x ročně stříhat břečťan a u druhé babi rýpat zahradu a jsem na to nasr. na celý rok.

  3. Je mi 26 let, bez podpory rodicu, od 15 let po vrigadach – na ucebnice apod. 6 let spolubydleni, po maturie do prace, bc a ing studium pri praci. Jde nasetrit ve dvou timto stylem cca 1 mil. kc za cca 5 let, ale clovek se musi uskromnit a dobre hospodarit. Mi vrstevnivi to tak nechteli, radeji jen paarty paarty, ideal u rodicu nebo drahy podnajem, zadna prace a dlouho studovat, zadna zodpovednost… pak neni divu. Je dobre za kroky CNB, taky jsme si brali hypoteku 80LTV, aspon mame nizsi splatky…

  4. Smutné, strašné a je mi jich moc líto.
    Nejlepší roky svého života, tak zmařené.
    A chudáci i rodiče, dívat se na to, jak jsou jejich děti nešťastné.
    Všichni „nadávate“ jak jsou špatní ale co jiného mají dělat.
    Tenhle stát se na mladé úplně ale úplně vysr…l, nehne pro ně prstem.
    V dětech je budoucnost a co se praktikuje teď,to je hnus!!!

  5. tady je zase chytráků v diskuzi… průměrný student nemá na to, aby chodil do školy a ve volném čase dělal ještě tři brigády a o prázkách lítal do zahraničí na stáže a doma zakládal živnost… gratuluji, tím jste si akorát zkur*ili nejlepší léta života, které jsou o přátelích a troše té volnosti a akorát jste si zadělali na cvokáč. Kdyby tato země nebyla posledních +-25 let jen řízena bandou zmetků, tak by se podpora mladých lidí a rodin rozvíjela a ceny bytů by nezávisely na developerské mafii… pak není divu, že tolik mladých vysedává u psychoňa, protože se jim pomotala kolečka v hlavě.
    Při VŠ studiu jsem byl rád, že když jsem si občas dal oraz a vyrazil s kámošma na párty, nebo jen byl v klídku doma u PC, TV, knihy… radši ještě bydlet u rodičů, než se do 30 ztrhat jak otrok

  6. Tak já měla asi doma Ufona. Představte si, že neměl potřebu studovat (říkal, že tolik kanclů, jako je absolventů není) a vyučil se. Nepotřeboval se ani flákat po hospodách, nefetuje, nekouří…rád řídí auto, tak proto. A i když je na svůj věk velice pracovitý a říkají, že i šikovný, tak víc jak 15tis (v Praze!) si bez praxe nevydělal – takže k tomu brigády. Když jsem věděla, že se nefláká, tak proč bych ho vyháněla? Na domácnost přispíval a na nákupy mě vozil autem. Ty 2 tisíce, co měsíčně dává do nafty ostatní prokouří, proflámujou… A i když nyní už pracuje v autorizovaném autoservise a plat má pomalu jednou takový jako já, na hypotéku nedosáhne. Tak teda poraďte Vy chytráci, co tady na mladý nadáváte? Bydlí rok v podnájmu a po zaplacení všech složenek mu sice zbydou slušné peníze, ale i půl mega by šetřil pomalu sedm let a kde má jistotu, že pak hypo dostane? Dobře, mám tedy dítě Marťana, ale neházejte, prosím, všechny do jednoho pytle. I mezi jeho přáteli je spousta pracovitých lidí, co pracují a nemají ani 20tis/měs, ALE!!! Také nemají TITULY, pracují rukama a mají ŘEMESLO! Však se Vám budou za pár let hodit, až se s řemeslníkem nedomluvíte po telefonu česky, páč našinci budou sedět v kanclech a u PC.
    Tak asi tak… hezké dny všem.

  7. A teď můj příběh. Dvougenerační RD, rozvedená matka s 30-ti letým synem. Matka 10 tis. výplata, syn 20-25 tis, složenky 10tis. měsíčně. Jsem v mama hotelu a vůbec mě to nevadí, alesoň ušetřím peníze.

  8. Je to hodně o přístupu rodičů. Když už by mladí žili doma, požadovala bych aby jim polovina z platu šla odkládat mimo (ono se to nezdá, ale korunka ke korunce a máte třeba 100-150 000 Korun ročně), hodně rodičů je rozumných na tolik, že dítěti založí ještě v době jeho mládí stavební nebo jinou formu spoření. Mladí nemají tak málo peněz jak se všude píše, jenom je s nimi nenaučil nikdo hospodařit, radši si koupí nějaký ojetý sporťák na leasing (přece nebudou jezdit sockou jako rodiče), moderní elektroniku, nebo letí na dovolenou o víkendových chlastakcích nemluvím. Většina mladých lidí by se mohla osamostatnit, ale musela by počítat peníze a omezit některé svoje výdaje …

    • Především by se člověk musel zadlužit na nějakých 20-30 let…

      a co se mne týká – já mám problém usnout když si od kolegů půjčím stovku na oběd (zapomněl jsem si peněženku doma) výsledek byl že jsem celou noc nemohl spát a stav byl takový že jsem prostě jenom kalkuloval co kdyby mne ráno srazilo auto a já měl problém to vracet….

      Pro mne je stav že bych měl 30 let něco splácet nepřijatelný… myslím že za týden už bych byl v blázinci. Když nevím jestli mne hned druhý den nesrazí auto nemůžu si přece brát závazek na 30 let.

      • Tak to se tak obvykle stává, nemovitost je velká investice… Zkuste se poptat kolik lidí, kteří mají vlastní nemovitost (na kterou dosáhli sami bez dědictví, darování) hypotéku nesplácí ? Za bydlení přece musíte téměř vždy paušálně platit (minimálně energie určitě). Kdyby se vám cokoli stalo, tak máte stejný problém i v nájmu (možná horší, protože hypotéku si můžete pojistit proti neschopnosti splácet). Navíc když budete platit 30 let nájem, tak po 30 letech ho můžete platit dalších 30 let. Když platíte 30 let stejnou částku na hypotéce 31. rok platit nemusíte. když si vezmete ve třiceti hypotéku na 20 let (25 a 30 let už se hypotéky moc nedávají), tak v padesáti máte zaplaceno a máte jistotu nemovitosti na stáří. Ale pro hodně lidí je více přijatelné získat nemovitost úmrtím (pra)rodičů, kteří ještě před smrtí zatáhnou složenky …

Napsat komentář: Josephfrompilsen Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.