Sehnat řemeslníka je oříšek. Češi letos na úpravy svého bydlení vyčerpají týden dovolené

Průzkum
V době pracovního volna se letos v létě bude také malovat, uklízet, pokládat podlaha nebo štípat dříví na zimu. Téměř polovina Čechů si letos plánuje vzít v práci volno, které využije na úpravy nebo údržbu svého bydlení. V průměru na tyto účely lidé využijí osm dní dovolené. Ukázal to průzkum výzkumné agentury NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu na vzorku 1000 respondentů.
V době pracovního volna se letos v létě bude také malovat, uklízet, pokládat podlaha nebo štípat dříví na zimu. Ilustrační foto: Pixabay.com

Celkem si volno za účelem péče o bydlení letos chce vybrat 47 % lidí, a to rovnoměrně mezi muži i ženami. Věnovat úpravám jeden až pět dnů dovolené by stačilo zhruba polovině lidí, zatímco třetina by na zvelebování bydlení využila šest až deset dnů. Necelá desetina dotázaných (9 %) pak do úpravy bydlení investuje téměř celý svůj letošní nárok na dovolenou, tedy více než 16 dnů.

„V průměru lidé na úpravy a údržbu bydlení využijí osm dnů svého pracovního volna. Vzhledem k současným vysokým cenám řemeslnické práce může být kutilství solidní finanční úsporou,“ říká k výsledkům průzkumu tisková mluvčí spořitelny Lenka Molnárová.

Češi tradičně podle ní zvládají řadu činností svépomocí, takže není divu, že místo aby si najali řemeslníky a volno šetřili na cestování a rekreaci, investují do péče o bydlení i několik dnů své dovolené. „Nejčastěji se k tomu uchylují lidé z venkova a z domácností s čistým měsíčním příjmem mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci korun,“ doplňuje Molnárová.

PSALI JSME:
Češi se podle průzkumu považují za manuálně zručné. Nejčastěji malují, natírají a tapetují

Podle letošního průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro projekt Fandíme řemeslu, spadající pod Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR, se za manuálně zručné považuje 85 procent Čechů. Nejčastěji mají přitom zkušenost s malováním, natíráním či tapetováním.

Češi si ale podle průzkumu troufnou i na drobné instalatérské práce, jako je třeba oprava kapajícího kohoutku, vyčištění ucpaného odpadu, nebo výměnu vodovodní baterie. A neleknou se ani zdění, montáže sádrokartonu nebo pokládání podlah. Pět procent mužů a 11 procent žen ale přiznalo, že v případě potřeby raději shání řemeslníka.

Že je shánění řemeslníků obtížné, jsou přesvědčeni čtyři z pěti Čechů (přesněji 81 %). O něco lépe se to daří mužům (78 %), ženy považují shánění řemeslníků za oříšek z 85 %. Právě to je ale kámen úrazu a pravděpodobně i jedna z příčin, proč je v Česku kutilství tak rozšířené. Řemeslníci jsou totiž dlouhodobě „nedostatkovým zbožím“ a absolventi základních škol se na odborná učiliště nehrnou.

PSALI JSME:
Pravidelně kutí téměř každý druhý Čech

Zavřít reklamu ×

Napsat komentář: Jenda Stehlik Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Bydlení

Blíží se velký chaos ve stavebnictví?

České stavebnictví v únoru po předchozím dlouhém propadu nepatrně vzrostlo. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v únoru meziročně vzrostla o 3,6 procenta. Zásadní vliv mělo …

Ceny nemovitostí v Česku přestaly klesat

Podle dat Eurostatu zveřejněných v minulém týdnu se ceny bytů v posledním čtvrtletí loňského roku v Česku mezikvartálně podruhé za sebou zvýšily o 0,3 procenta. Na konci roku nové byty ještě symbolicky zlevnily, ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Posvítí nám semafor na cestu ke zdraví?

Analýza
Snaha usnadnit spotřebitelům orientaci v obalech, aby se nenechali zmást líbivými obrázky a lákavými tvrzeními. Systém, který nám pomůže v boji s nezdravými stravovacími návyky. To zní jako krok, proti němuž není možné nic namítat. Ale opravdu je evropské Nutri-Score tou cestou, jíž by se mělo značení potravin ubírat?