První československou korunou byla takzvaná státovkazdroj: ČNB

SERIÁL: Kolik je v Česku Halířů? A kolik lidí má příjmení Koruna?

V minulém dílu o „finančních příjmeních“ jsme si slíbili, že si povíme více o poslední rakousko-uherské měnové reformě, o korunách a haléřích. Reforma, kdy monarchie přešla na koruny a haléře, byla odstartována roku 1892. Devalvovalo se v poměru jedna ku dvěma. Z jedné zlatky se tak staly dvě koruny a z jednoho krejcaru byly dva haléře. I proto se později minci v hodnotě 20 haléřů říkalo krejcar a odtud desetikoruna coby „pětka“ (5 zlatek).

První doložená zmínka o příjmení Haléř podle profesorky Dobravy Moldanové pochází z roku 1384, přičemž šlo o peníz původně ražený ve švábském městě Halle. Dnes už nežije nikdo, kdy by se jmenoval Haléř, ale dosud je rozšířena varianta jména Haller/Hallerová. Jde o 106 mužů a 98 žen, kteří mají největší koncentraci v oblasti severočeského Varnsdorfu.

Lidí, kteří se jmenují Halíř či Halířová je trojnásobně více (321 mužů, 356 žen). Stojí za zmínku, že v kraji Vysočina nežije nikdo toho jména. Zdá se ale, že moravskou variantou je krátké Haliř/Haliřová (9 mužů a 4 ženy), z nichž většina žije na Olomoucku a Prostějovsku. Zajímavé je i to, že neexistuje zdrobnělina v podobě příjmení Halířek. Jakoby mince už byla tak malá, že si menší už ani představit nelze.

V maďarštině se haléř řekne „filler“ a v ČR žije 37 mužů a 38 žen s příjmím Filler/Fillerová. Anglické „haler“ reprezentují v Česku muž a žena žijící v Praze, jediní dva tuzemští nositelé příjmení Heler/Helerová. Německy se haléř řekne „heller“ a Hellerů je dnes u nás více než Grossů (grošů). Podle statistik ke konci roku 2016 přesně 1269 mužů a žen. A pro úplnost – v romském jazyce se haléř řekne „nevo“. Redakce našla ve statistikách v oblasti Uherského Hradiště jednoho muže s příjmením Névo.

NEJDÉLE PLATNÁ PLATIDLA

Haléř se říkalo drobné stříbrné jednostranné minci, která byla zavedena od roku 1384. Haléře pak byly znovu raženy za vlády Ferdinanda I. a to jako nejmenší stříbrné mince. Marie Terezie pak nechala jako nejmenší minci razit měděný haléř a posléze se mosazný haléř objevil jako nejmenší nominál korunové měny zavedené roku 1892 císařem Františkem Josefem.

Jeden haléř z roku 1953

Zatímco za tzv. první republiky jednohaléřové mince neexistovaly, jednohaléře z roku 1953 patřily mezi nejdéle platná platidla v našich dějinách. S hmotností půl gramu byly nejlehčími mincemi v dějinách Československa a Česka. Jejich platnost byla ukončena koncem dubna 1993.

KORUNA, KORUNKA, KORUŇÁK

Zapomeňte na to, že jedna koruna má sto haléřů. Pokud by nyní mělo dojít k měnové reformě podle lingvistiky a četnosti rozšíření příjmení, jako že dozajista nedojde, pak by jeden Koruna měl 14 Halířů a jedna Korunová Halířů dvacet… Dvě třetiny lidí, kteří se jmenují Koruna/Korunová (23 mužů, 18 žen) mají bydliště v Olomouckém kraji. V Zábřehu bydlí 13 mužských nositelů toho příjmí a žen sedm – tedy skoro polovina všech v ČR.

Zdrobnělé příjmení Korunka má 94 lidí (50 mužů, 44 žen), přičemž absolutní většina z nich bydlí v Čechách: 18 % v Ústeckém kraji, 16 % ve Středočeském a 14 % v Pardubickém. Největší koncentrace Korunků je v oblasti Pacova. Koruňáků žije v ČR šest, čtyři muži a dvě ženy. Polovina z nich v ostravské oblasti a ta druhá v Praze.

KDE VŠUDE SE PLATÍ KORUNOU

Dodnes se platí korunou nejen v Česku, ale také v několika skandinávských zemích: v Dánsku (Krone), na Faerských ostrovech (Króna), na Islandu (Króna), v Norsku (Krone) a ve Švédsku (Krona). Na Slovensku měli historicky jako platidlo jak Korunu slovenskou (v době tzv. Slovenského státu), tak Slovenskou korunu (po rozdělení Československa) do doby zavedení eura.

Fiumská koruna vznikla pouhým razítkem na někdejších rakouskouherských bankovkách. Reprofoto: wikimedia.org

Korunou (Kroon) se platilo až do zavedení eura v roce 2011 také v Estonsku. Sběratelskou raritou jsou dnes koruny (Krone), jimiž se platilo v Grónsku. Rakousko-uherská koruna (Krone/Korona) byla měnou do rozpadu monarchie v roce 1918. Jedním z jejích následnických států byl nezávislý stát Fiume, který existoval v letech 1920 až 1924. Z někdejších rakouskouherských bankovek vznikla pouhým přetiskem nově vzniklá oficiální měna – fiumská koruna (Corona). Mimochodem, město Fiume se od roku 1947 jmenuje Rijeka…

Britská koruna. Reprofoto: Ebay.com

Když se řekne Británie, vybaví se nám jako měna libra, případně šilinky. Ve skutečnosti má ale koruna (Crown) jako měna na Albionu mnohem delší tradici. V roce 1526 se v důsledku měnové reformy začaly razit zlaté Anglické koruny v hodnotě pěti šilinků, které o čtvrt století později doplnily stříbrné koruny. Po vzniku Království Velké Británie v roce 1707 nahradila „Anglickou korunu“ a „Skotský dollar“ Britská koruna. A ta se jako pamětní mince razí dodnes. Naposledy ale obsahovala polovinu stříbra mince z roku 1937 vyražená u příležitosti korunovace krále Jiřího VI.

JEDEN CROWNE A JEDEN KROONER

Ale zpět k příjmením. Redakci se podařilo vypátrat jediného žijícího člověka v ČR, který se jmenuje Crowne. Stejně je na tom příjmí Krooner. Šest mužů má příjmení Corona a jedna žena se jmenuje Coronová. Téměř všichni žijí v oblasti České Lípy a Litoměřic. Na Tachovsku a v oblasti Stříbra naopak žijí nositelé příjmení Korona (9 mužů a 6 žen).

Pokud se vrátíme na Českolipsko, zjistíme, že podle statistik zde žijí tři lidé s příjmením Kroner/Kronerová. A pak tu máme další varianty – Krőnerových je celkem 8 (jen na Moravě), téměř všichni Krónerovi (7 mužů, 3 ženy) bydlí v Plzni, zatímco největší koncentrace Krönerových žije v oblasti moravské obce Konice. Toto příjmení používá 55 mužů a 61 žen. Příjmí Kron/Kronová je naopak genderově vyvážené – ke konci roku 2016 jej mělo 29 mužů a 29 žen.

Lukáš Petřík

PSALI JSME:

SERIÁL: Boháčů je v ČR ani ne pět tisíc. Majetných do dvaceti. Zámožných jen pět
SERIÁL: Chudých je v Česku a na Moravě něco přes tisícovku. A nejméně v Libereckém kraji
SERIÁL: Žebráků najdete nejvíce na Ostravsku. Žebráčkové žijí jen na Moravě
SERIÁL: Bída? Nejčastěji na zvoncích na Moravě
SERIÁL: Drahota? Hlavně ve středních Čechách a v Praze
SERIÁL: Lakomí jsou v Olomouci, Skoupí v Brně. „Skrblíků“ je podle příjmení nejvíce na Moravě
SERIÁL: Kolik máme v Česku Grošů, Krejcarů, Tolarů, Šestáků a Zlatek?

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *