Kolik máme v Česku Grošů, Krejcarů, Tolarů, Šestáků a Zlatek?

Český král Václav II. prý věřil, že s pražským grošem, který zavedl, se bude platit navždy. Nestalo se, ale v Česku žije 39 mužů a 36 žen, kteří jsou díky svému příjmení živoucí památkou na tuto stříbrnou minci ze začátku 14. století. Podle statistik byl v roce 2016 nejstarším českým Grošem muž narozený v roce 1936. Více než polovina Grošů a Grošových žije na Moravě a zhruba čtvrtina v Ústeckém kraji.

Nedávno nalezený pražský groš v jižních Čechách. Foto: lovecpokladu.cz

Nositelů zdrobnělého příjmení Grošek/Grošková jsou téměř dvě stovky a dvě třetiny z nich žijí v Jihomoravském kraji. Největší koncentrace tohoto příjmí je v oblasti Vyškova. Naopak příjmení Groška (5 mužů) nenajdete jinde než v oblasti Chomutova.

Reprofoto: lovecpokladu.cz

Příjmení Gross je sice poměrně rovnoměrně rozptýleno po celé republice, ale i tak nejvíce ze zhruba 1200 nositelů tohoto jména žije v Jihomoravském kraji (32 procent). Mimochodem – v roce 1576 vznikla první mince s českým popisem znějícím MALEY GROSS.

Ražbu pražského groše ukončil roku 1547 Ferdinand I., ale mince platila až do roku 1644, kdy ji stáhl z oběhu patent Ferdinanda III. Od roku 1520 se pak razil jáchymovský stříbrný tolar. Polovina lidí, kteří se jmenují Tolar (459), Tolarová (493) má adresu v Plzeňském kraji a více než pětina ze všech bydlí přímo v Plzni. Nejfrekventovanější je toto příjmí v oblasti západočeských Blovic a Přeštic.

Varianta příjmení Tollar (38 mužů, 41 žen) je především záležitostí českých krajů, více než třetina bydlí v Ústeckém kraji. Zdrobnělou podobu Tolárek/Tolárková má v Česku jen 14 lidí, z nichž skoro polovina bydlí v oblasti Náchoda.

KREUZER, MINCE S KŘÍŽEM

A pak tu máme krejcar (Kreuzer – původně německá mince s křížem), který byl v českých zemích zaveden roku 1561 za vlády již zmíněného Ferdinanda I. a jenž platil až do zavedení korunové měny v habsburské monarchii v roce 1892. Příjmení Kreuzer používá jej 97 mužů, Kreuzerová 96 žen. Nejrozšířenější je v Jihočeském a Plzeňském kraji. Počeštěné jméno Krejcar má 428 mužů, 453 žen se jmenuje Krejcarová. Necelá čtvrtina z nich bydlí v Královéhradeckém kraji.

Variantami příjmení jsou Krajcr (32 mužů a 40 žen), které je nejvíce rozšířené na Vysočině, a Krajcar. Těch je v ČR více než 200, ale necelá polovina z nich bydlí v oblasti Bystřice pod Hostýnem, takže není divu, že jde o místní 10. nejčastější příjmení. Krejcárkových je o něco málo více – 108 mužů a 116 žen. Zhruba šestina má adresu na Benešovsku.

ŠESTÁKŮ JE NEJVÍCE NA VODŇANSKU

S krejcarem úzce souvisí další mince – šesták, jak byla lidově označována rakouskouherská mince v hodnotě šesti krejcarů. Příjmení Šesták má 1606 mužů a v přechýlené formě 1654 žen. Podle profesorky Dobravy Moldanové, autorky výkladového slovníku českých příjmení, pochází první známá zmínka tohoto příjmení z roku 1369. Polovina všech Šestáků dnes bydlí v Jihočeském, Středočeském a Plzeňském kraji a v hlavním městě. Nejvíce Šestáků – vzhledem k počtu obyvatel – má adresu ve Vodňanech.

Šesták tvořil desetinu zlatky. Zlatý, zlatka nebo zlatník se říkalo rakousko-uherské koruně, což byla měna monarchie od roku 1892 až do jejího rozpadu v roce 1918. Zlatka je v tuzemsku rozšířena jen jako ženské jméno (69 žen, z toho 22 na jižní Moravě). Lidí s příjmením Zlatý/Zlatá bydlí v Česku celkem 58. Polovina žen je z Jihomoravského a Zlínského kraje, zatímco mužů je ve Zlínském kraji celá třetina. Zlatníků a Zlatníkových je v česku na pět set (252 mužů, 255 žen), nejrozšířenější je toto jméno v Královéhradeckém kraji, kde jich má adresu pětina. A Zlatkovský se jmenuje 22 mužů, Zlatkovská 18 žen.

DUKÁT A ŠART

Dukát, coby zlatá mince, pochází z italských Benátek a před staletími se rozšířila po celé Evropě. Toto příjmení však dnes najdeme nejčastěji na jihu Čech – v Soběslavi a Třeboni. Dukátů je u nás více než Grošů – 61 mužů a 62 žen. Příjmení v podobě zdrobněliny – Dukátek – neexistuje. Jediné příbuzné příjmení je Dukátník, přičemž všech 24 nositelů tohoto jména se koncentruje do oblasti Vsetína a Valašského Meziříčí.

Nepodařené ražbě se česky kdysi říkalo „šart“ z německého „scherf“ (špatná mince). Šartovi jsou v Česku zastoupeni genderově vyváženě šesti lidmi, kteří bydlí v Litoměřicích, Praze a Mělníku. Z němčiny pocházející příjmení Scherf má jen osm lidí (z toho dvě ženy) a většina bydlí v oblasti Mnichova Hradiště. Scherferovi (devět osob) najdete na zvonku jen v Příbrami a Kadani.

O poslední rakousko-uherské měnové reformě, korunách a haléřích si povíme příště.

PSALI JSME:

SERIÁL: Boháčů je v ČR ani ne pět tisíc. Majetných do dvaceti. Zámožných jen pět
SERIÁL: Chudých je v Česku a na Moravě něco přes tisícovku. A nejméně v Libereckém kraji
SERIÁL: Žebráků najdete nejvíce na Ostravsku. Žebráčkové žijí jen na Moravě
SERIÁL: Bída? Nejčastěji na zvoncích na Moravě
SERIÁL: Drahota? Hlavně ve středních Čechách a v Praze
SERIÁL: Lakomí jsou v Olomouci, Skoupí v Brně. „Skrblíků“ je podle příjmení nejvíce na Moravě

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Senioři na tahu

Lidský život se za posledních sto let prodloužil nejen o roky, ale o desítky let. Doba, kdy po seniorech neštěkl ani pes, už je pryč. Pro vzdělávací instituce, cestovní kanceláře, zájmové spolky i volnočasová …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Partneři Portálu

NOOL
Rolovat nahoru