Nedávno nalezený pražský groš v jižních Čecháchzdroj: Reprofoto: lovecpokladu.cz

SERIÁL: Kolik máme v Česku Grošů, Krejcarů, Tolarů, Šestáků a Zlatek?

Český král Václav II. prý věřil, že s pražským grošem, který zavedl, se bude platit navždy. Nestalo se, ale v Česku žije 39 mužů a 36 žen, kteří jsou díky svému příjmení živoucí památkou na tuto stříbrnou minci ze začátku 14. století. Podle statistik byl v roce 2016 nejstarším českým Grošem muž narozený v roce 1936. Více než polovina Grošů a Grošových žije na Moravě a zhruba čtvrtina v Ústeckém kraji.

Nositelů zdrobnělého příjmení Grošek/Grošková jsou téměř dvě stovky a dvě třetiny z nich žijí v Jihomoravském kraji. Největší koncentrace tohoto příjmí je v oblasti Vyškova. Naopak příjmení Groška (5 mužů) nenajdete jinde než v oblasti Chomutova.

Reprofoto: lovecpokladu.cz

Příjmení Gross je sice poměrně rovnoměrně rozptýleno po celé republice, ale i tak nejvíce ze zhruba 1200 nositelů tohoto jména žije v Jihomoravském kraji (32 procent). Mimochodem – v roce 1576 vznikla první mince s českým popisem znějícím MALEY GROSS.

Ražbu pražského groše ukončil roku 1547 Ferdinand I., ale mince platila až do roku 1644, kdy ji stáhl z oběhu patent Ferdinanda III. Od roku 1520 se pak razil jáchymovský stříbrný tolar. Polovina lidí, kteří se jmenují Tolar (459), Tolarová (493) má adresu v Plzeňském kraji a více než pětina ze všech bydlí přímo v Plzni. Nejfrekventovanější je toto příjmí v oblasti západočeských Blovic a Přeštic.

Varianta příjmení Tollar (38 mužů, 41 žen) je především záležitostí českých krajů, více než třetina bydlí v Ústeckém kraji. Zdrobnělou podobu Tolárek/Tolárková má v Česku jen 14 lidí, z nichž skoro polovina bydlí v oblasti Náchoda.

KREUZER, MINCE S KŘÍŽEM

A pak tu máme krejcar (Kreuzer – původně německá mince s křížem), který byl v českých zemích zaveden roku 1561 za vlády již zmíněného Ferdinanda I. a jenž platil až do zavedení korunové měny v habsburské monarchii v roce 1892. Příjmení Kreuzer používá jej 97 mužů, Kreuzerová 96 žen. Nejrozšířenější je v Jihočeském a Plzeňském kraji. Počeštěné jméno Krejcar má 428 mužů, 453 žen se jmenuje Krejcarová. Necelá čtvrtina z nich bydlí v Královéhradeckém kraji.

Variantami příjmení jsou Krajcr (32 mužů a 40 žen), které je nejvíce rozšířené na Vysočině, a Krajcar. Těch je v ČR více než 200, ale necelá polovina z nich bydlí v oblasti Bystřice pod Hostýnem, takže není divu, že jde o místní 10. nejčastější příjmení. Krejcárkových je o něco málo více – 108 mužů a 116 žen. Zhruba šestina má adresu na Benešovsku.

ŠESTÁKŮ JE NEJVÍCE NA VODŇANSKU

S krejcarem úzce souvisí další mince – šesták, jak byla lidově označována rakouskouherská mince v hodnotě šesti krejcarů. Příjmení Šesták má 1606 mužů a v přechýlené formě 1654 žen. Podle profesorky Dobravy Moldanové, autorky výkladového slovníku českých příjmení, pochází první známá zmínka tohoto příjmení z roku 1369. Polovina všech Šestáků dnes bydlí v Jihočeském, Středočeském a Plzeňském kraji a v hlavním městě. Nejvíce Šestáků – vzhledem k počtu obyvatel – má adresu ve Vodňanech.

Šesták tvořil desetinu zlatky. Zlatý, zlatka nebo zlatník se říkalo rakousko-uherské koruně, což byla měna monarchie od roku 1892 až do jejího rozpadu v roce 1918. Zlatka je v tuzemsku rozšířena jen jako ženské jméno (69 žen, z toho 22 na jižní Moravě). Lidí s příjmením Zlatý/Zlatá bydlí v Česku celkem 58. Polovina žen je z Jihomoravského a Zlínského kraje, zatímco mužů je ve Zlínském kraji celá třetina. Zlatníků a Zlatníkových je v česku na pět set (252 mužů, 255 žen), nejrozšířenější je toto jméno v Královéhradeckém kraji, kde jich má adresu pětina. A Zlatkovský se jmenuje 22 mužů, Zlatkovská 18 žen.

DUKÁT A ŠART

Dukát, coby zlatá mince, pochází z italských Benátek a před staletími se rozšířila po celé Evropě. Toto příjmení však dnes najdeme nejčastěji na jihu Čech – v Soběslavi a Třeboni. Dukátů je u nás více než Grošů – 61 mužů a 62 žen. Příjmení v podobě zdrobněliny – Dukátek – neexistuje. Jediné příbuzné příjmení je Dukátník, přičemž všech 24 nositelů tohoto jména se koncentruje do oblasti Vsetína a Valašského Meziříčí.

Nepodařené ražbě se česky kdysi říkalo „šart“ z německého „scherf“ (špatná mince). Šartovi jsou v Česku zastoupeni genderově vyváženě šesti lidmi, kteří bydlí v Litoměřicích, Praze a Mělníku. Z němčiny pocházející příjmení Scherf má jen osm lidí (z toho dvě ženy) a většina bydlí v oblasti Mnichova Hradiště. Scherferovi (devět osob) najdete na zvonku jen v Příbrami a Kadani.

O poslední rakousko-uherské měnové reformě, korunách a haléřích si povíme příště.

Lukáš Petřík

PSALI JSME:

SERIÁL: Boháčů je v ČR ani ne pět tisíc. Majetných do dvaceti. Zámožných jen pět
SERIÁL: Chudých je v Česku a na Moravě něco přes tisícovku. A nejméně v Libereckém kraji
SERIÁL: Žebráků najdete nejvíce na Ostravsku. Žebráčkové žijí jen na Moravě
SERIÁL: Bída? Nejčastěji na zvoncích na Moravě
SERIÁL: Drahota? Hlavně ve středních Čechách a v Praze
SERIÁL: Lakomí jsou v Olomouci, Skoupí v Brně. „Skrblíků“ je podle příjmení nejvíce na Moravě

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *