Nadkonsensuální byl i růst jádrového deflátoru soukromé spotřeby, který byl oproti očekáváním o 0,2 procentního bodu vyšší – 2,9 procenta mezičtvrtletně (anualizovaně), což bylo ale stále citelné zpomalení z 3,7 procenta v prvním kvartálu.
Překvapivě silný růst HDP ale jen mírně korigoval sázky na snižování sazeb Fedu (centrální banka USA, pozn. red.), které se v posledních týdnech stupňovaly. Celkový i jádrový deflátor PCE skončily na meziměsíční bázi v souladu s očekáváními, v případě meziroční dynamiky ale ten jádrový překvapil o desetinku směrem nahoru.
Zásadní obrat to ale v tržním očekávání nepřineslo. Finanční trh nyní zaceňuje o necelých 70 bazických bodů nižší klíčovou sazbu Fedu na konci letošního roku. Podle nás Fed sníží sazby letos pouze dvakrát. Větší vhled nejspíše nabídne zasedání v příštím týdnu.
Horší data z eurozóny, a naopak lepší z USA pomohla dolaru nepatrně posílit vůči euru o 0,3 procenta během týdne. Ten by ale měl být nadále pod tlakem blížícího se začátku snižování úrokových sazeb Fedu, které by mělo vést k redukci silných dolarových pozic.
Dolarové tržní sazby v týdnu mírně klesly o 4-10 bazických bodů a v podobném rozsahu klesly i ty korunové, naproti tomu eurové sazby poklesu více odolávaly. Česká koruna na rozdíl od ostatních středoevropských měn tento týden citelně oslabila a vůči euru odepsala zhruba 0,6 procenta.
Maďarskému forintu a polskému zlotému pomohlo především posílení v samotném závěru týdne, které koruna nenásledovala, když nejspíše zůstává v zajetí nejistoty před zasedáním ČNB. Sázky investorů totiž zůstávají rozpolcené mezi snížením o 25 a 50 bazickými body. První zmíněná možnost, se kterou počítá i náš základní scénář, by mohla vést k ziskům české koruny až ke 25,10 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
