V tuzemsku vzrostly meziměsíčně o 2,3 procenta, v Německu pak dokonce o 2,8 procenta, a to i přes poměrně významný pokles velkoobchodních cen energií z březnových maxim. Spotová cena zemního plynu na evropském trhu klesla během dubna o zhruba 20 procent, v případě elektřiny o více než 30 procent.
Silně proinflační prostředí však tlačí směrem vzhůru ostatní ceny, a to nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. Pokračující cenový růst ve výrobním sektoru tak nadále představuje značné riziko pro další nárůst spotřebitelských cen. Ty evropské se v dubnu zvýšily podle finálního odhadu Eurostatu meziročně o 7,4 procenta.
Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejně, jako čtvrtletí před tím. Rychle rostl hrubý domácí produkt (HDP) zejména v zemích středoevropského regionu: Rakousko (mezičtvrtletně o 2,5 %), Polsko (2,4 %), Maďarsko (2,1 %). ČR s mezičtvrtletním růstem HDP o 0,7 procenta a Slovensko s 0,4 procenta nicméně za touto trojící zaostávaly.
Velké evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí víceméně stagnovaly. Naopak první signál o dubnovém vývoji v evropském průmyslu byl negativní. Produkce polského zpracovatelského průmyslu se totiž snížila meziměsíčně o 2,1 procenta (sezónně očištěno, pozn. aut.). Zde je tak patrná větší expozice evropského průmyslu vůči dopadům rusko-ukrajinské války.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
