Průmyslová výroba v březnu oproti únoru klesla o 8,7 % (po sezónním očištění – pozn. aut.). Meziroční propad o 10,8 % byl v souladu s naším očekáváním ale necelé tři procentní body nad očekáváním trhu. Nicméně tak, jak je nyní typické, byl rozptyl odhadů analytiků nesmírně široký v pásmu poklesu o 10-22 %.
Téměř za polovinou poklesu průmyslu stála výroba motorových vozidel s meziročním propadem o téměř 26 %. K poklesu silně přispěl i segment výroby strojů s meziročním snížením o 18 %. O výrazných 16 % klesla výroba počítačů a sektor těžební propadl o více než 15 %. Pokles se týkal většiny segmentů výroby.
Na prstech jedné ruky lze spočítat sektory, ve kterých zůstala produkce v kladných hodnotách (v meziročním srovnání). Na téměř sedm procent růst zrychlila výroba potravin. Růst pokračoval ve zpracování dřeva a v papírenství. Tyto sektory mají ale v českém průmyslu malou váhu.
Očekáváme, že průmyslová výroba dosáhla dna v dubnu, a poté začala opět růst. Automobilky obnovily výrobu a aktivita by tak měla růst i u jejich dodavatelů. Nicméně ani automobilky nejedou na plný provoz a je otázkou, kdy a jak udržitelně dosáhnou plného provozu v rámci epidemické nejistoty. Připomeňme, že sektor výroby aut se potýkal s problémy už před pandemií.
Meziroční mírný pokles zakázek se v březnu silně prohloubil, přičemž zahraniční zakázky klesly o 13,1 % a tuzemské o 21 %. To koresponduje s rychlejším uzavřením domácí ekonomiky oproti reakci sousedních zemí.
Na údajích o zaměstnanosti zatím výraznější dopad vidět nebyl, když meziroční snížení zaměstnanosti v průmyslu činilo 2,6 % tedy podobně jako v únoru. Meziroční růst mezd v průmyslu se snížil na 3,2 % z únorových 6,8 %, což s reakcí na pandemii může, ale nemusí souviset. Za celý letošní rok čekáme pokles průmyslové výroby o 16 % a v příštím roce její růst o 13 %.
S uzavřením ekonomiky a propadem průmyslu koresponduje i vývoj zahraničního obchodu. Export i import silně propadly. Propad na straně exportu (12,1 % v měsíčním porovnání) byl nicméně výrazně silnější než u importu (8,6 %), takže přebytek zahraničního obchodu klesl na 3,1 miliardy korun. To bylo pod všemi odhady a znamená meziroční zhoršení o 12,6 mld. Kč.
Stavební výroba tradičně reaguje s jistým zpožděním za ostatními sektory. Nicméně i zde dochází k problémům v případě dodávek a omezením z důvodu chybějící pracovní síly. Stavební výroba v březnu tak v meziročním srovnání klesla relativně mírně o 2,3 %.
Výsledek průmyslové výroby byl mírně lepší, než trh očekával, což je dobrá zpráva, ale zahraniční obchod naopak zklamal. Vliv na kurz koruny byl minimální. Ekonomika operuje výrazně pod svým potenciálem a návrat na původní úrovně je velkým otazníkem. I aktuální údaj o vývoji průmyslové výroby je tak spíše argumentem ve prospěch snížení úrokových sazeb ČNB, k němuž došlo minulý týden.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
