Výprodej korun vedl v minulých letech na konci roku k oslabování koruny, ne tak ale loni. Tentokrát tedy někdo korunové vklady ochotně převzal. Hospodářské noviny v pondělí přinesly vcelku věrohodnou spekulaci (kterou ČNB nevyvrátila), že ten „někdo“ byly cizí centrální banky – konkrétně slovenská Národná banka Slovenska (NBS) a izraelská Bank of Israel (BoI). Smysl by to dávalo: Cizí centrální banky nemusejí do rezolučního fondu platit nic.
Data samotné ČNB se zdají být s touto historkou docela v souladu, a to včetně jejího zakončení, tedy že po Novém roce, kdy se investoři chtěli ke svým korunovým vkladům vrátit, jim je obě centrální banky zase předaly.
Jak je zřejmě z grafu níže, v rámci pasiv ČNB došlo před koncem roku k přesunu od pasiv vůči českým bankám (v grafu modrá čára) k pasivům vůči nerezidentům (čti: k NBS a BoI, žlutá čára) a taky vůči české vládě (červená čára – do rezolučního fondu nemusí přispívat ani vláda). To vkladatelé vybrali své koruny z českých bank (a ty tak musely vybrat své vklady v ČNB) a prodaly je do rukou NBS a BoI nebo je umístili do cenných papírů české vlády. Po Novém roce pak došlo k opačnému toku.
Dá se ovšem předpokládat, že Národná banka Slovenska ani Bank of Israel ani česká vláda tuto „výpomoc“ investorům do korun neposkytly za pouhý milý úsměv.
Autor je ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)
