Milion domácností v závažných potížích však i tak stále představuje až příliš optimistický údaj. Řada domácností se totiž dosud s realitou energetické drahoty tak úplně nestřetla. Jde například o ty, jež svoji spotřebu průběžně nekontrolují a čekají až na roční vyúčtování.
To pro ně může letos být opravdovým šokem. Šok pak řadu domácností čeká i z dalšího důvodu – nejen letos, ale třeba i v příštím roce. To proto, že mají platby za energie zafixovány na relativně nízké úrovni z doby před válkou. Až fixace skončí, přijde onen šok.
Vládní úsporný tarif, na nějž Fialův kabinet podle svých slov vyčlení 66 miliard korun, však zmíněnému takřka milionu domácností nepomáhá. Vláda totiž zatím nerozhodla, na základě jakého klíče – komu a v jakém objemu – bude tarif pomáhat.
Úřady tak zatím členy potřebných domácností mohou odkázat spíše jen k příspěvku na bydlení, případně k příspěvku na živobytí nebo k dávce mimořádné pomoci. Tyto dávky však rozhodně nejsou – a hlavni ani nebudou – samospasné. Otázka také je, na kolik pomůže i samotný úsporný tarif.
Lidé tak raději berou situaci do svých rukou. Chtějí se zejména připravit na nadcházející podzim a zimu, které budou zcela kritické. Hitem těchto dní je proto samovýroba dřeva. Člověk si za mírný poplatek jezdí pro dřevo přímo do lesa. Jde vlastně o úplně ten nejlevnější způsob, jak si dnes zajistit zdroj energie k vytápění v nadcházející topné sezóně.
Při samovýrobě si člověk otop sám nařeže, naloží a také odveze. Cena kubíku dřeva ze samovýroby, zhruba 200 korun, je až desetkrát nižší, než cena dřeva z pily nebo ze skladu. Přitom i dřevo právě z pily nebo za skladu je i přes své zdražení v posledních měsících stále výrazně levnějším zdrojem energie, než plyn nebo elektřina.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Vzhledem k tomu,že cenu za plyn platím od loňska okolo 4tis.,díky poslední instanci,tak navýšení nemám a ještě mě vraceli,úspornou zimou jsme si už prošli,dá se to.