Průzkum OECD z letošního roku provedený ve 25 zemích ukazuje, že přibližně 63 procent manažerů a 74 procent pracovníků hodnotilo svou zkušenost s prací na dálku během pandemie covidu-19 celkově pozitivně a většina z nich by chtěla pracovat na dálku i v budoucnu.
To potvrzuje i průzkum společnosti Grafton Recruitment, dle nějž je s prací z domova spokojeno 78 procent zaměstnanců a 39 procent si už nedovede bez této možnosti svou práci představit. Jako hlavní výhodu home office nejčastěji zmiňují úsporu času a peněz.
Téměř polovina respondentů pak v průzkumu uvádí i to, že díky práci z domova zvládá lépe obstarat domácnost. K nevýhodám naopak pro 41 procent dotázaných patří absence sociálního kontaktu a také větší tendence k prokrastinaci.
Stejný trend pak ukazují i data české asociace ABSL, dle níž plných 88 procent center podnikových, IT a zákaznických služeb zjistilo, že jejich zaměstnanci pracující z domu jsou stejně, nebo dokonce více motivovaní, než jejich kolegové pracující v kancelářích. I do budoucna proto chce nechat své zaměstnance pracovat z domova až čtyři dny 71 procent center, 12 procent pak dokonce celý týden.
Podle letošní studie společnosti KMPG kvůli rostoucímu zájmu o flexibilitu zavedlo nebo zvažuje zavedení politiky práce na dálku již plných 89 procent společností. Ta obvykle zahrnuje hned několik typů práce na dálku.
„Nejtypičtější je práce z domova, která je v ČR v současnosti asi nejrozšířenější. Rostoucí počet zaměstnavatelů však začíná do svých strategií zahrnovat i možnost přeshraniční práce na dálku, kdy zaměstnanec po individuální dohodě se zaměstnavatelem pracuje z dovolenkové destinace, ovšem ne déle než 90 dnů v roce,“ sdělil Martin Malo, ředitel agentury Grafton Recruitment a Gi Group.
„I když tato možnost s sebou nese řadu daňových otázek, které musí zaměstnavatel řešit, pro zaměstnance představuje velmi lákavý benefit,“ dodal. Dalšími modely, které zaměstnavatelé zvažují, jsou podle něj i tzv. virtuální pozice, kdy zaměstnanec obsazuje pozici nebo vede projekt v jiné zemi, aniž by se na dané místo fyzicky přestěhoval.
Možnost práce na dálku přináší benefity pro zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnancům v prvé řadě umožňuje lepší rovnováhu mezi osobním a soukromým životem, podporuje u nich však i rozvoj měkkých dovedností, zejména přizpůsobivosti a odolnosti, sebemotivace, komunikace a spolupráce.
Uchazečům o práci také dává daleko širší nabídku příležitostí, neboť nemusejí hledat práci pouze v dojezdové vzdálenosti od svého bydliště. Podobně i zaměstnavatelé získají díky možnosti práce na dálku větší spektrum kandidátů, spokojenější zaměstnance a případně i nižší náklady na pronájem kanceláří.
Zaměstnavatelé, kteří stále bazírují na práci z kanceláře, by měli svůj postoj přehodnotit. Mohli by totiž o své lidi velmi brzy přijít. V nedávné studii EY pak dokonce 54 procenta zaměstnanců uvedla, že když jim současný zaměstnavatel nenabídne dostatek flexibility, začnou si hledat novou práci, která větší flexibilitu místa a času umožní,“ upozornil Malo.
Viktor Houška, odborník na change management, vyslovil názor, že „opravdu koncepční změny jsou výzvou, na kterou firmy nejsou ve skutečnosti připraveny“. „To je příklad přechodu na home office a hybridní práci, který muselo absolvovat mnoho firem s nástupem pandemie covid-19,“ vysvětlil odborník.
„Covid-19 naprosto změnil vnímání chození do práce. V roce 2021 se home office definitivně stal běžnou záležitostí pracovních životů. Firmy zjistily, že z domova je možné řídit firmu i nabírat nové zaměstnance. Pracovníci si zase zvykli na výhody spojené s prací z domova,“ informoval Honza Klusoň, CEO Welcome to the Jungle.
Nucený home office podle něj firmám ukázal, že zaměstnanci nepotřebují nepřetržitý dozor, aby odváděli práci dobře. Zároveň se spoustě zaměstnancům po měsících práce z domova nechce trvale zpět do kanceláří. Získaných výhod během covidové pandemie se, jak uvedl, většina pracovníků nechce vzdát.
„Proto nyní některé firmy usilují o návrat do kanceláří, tedy stavu, který jejich management historicky zná. Přitom hybridní práce může dlouhodobě fungovat pro zaměstnance i firmy, je však nutné přechod realizovat v souladu s pravidly change managementu,“ dodal Houška.
Hybridní styl práce, který řada firem přijala za standard, klade vyšší požadavky na vedení týmů i na jednotlivé pracovníky. Klíčovou se stává schopnost řídit a motivovat lidi na dálku. Když zaměstnanci přijmou hybridní model za svůj, pak budou vědět, že je třeba trávit nějaký čas v kanceláři a nějaký čas pracovat efektivně z domova. Musí se naučit sami rozhodovat, co a kde dělat.
„Práce v kanceláři je ideální pro komplexní řešení problémů a osobní spolupráci. Být spolu v kanceláři může být lepší pro náročné konverzace nebo řešení ožehavých problémů. Práce v domácím prostředí je naopak vhodná pro rutinnější práci nebo k řešení úkolů, které nevyžadují různé úhly pohledu,“ uvedl Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.
Aktualizované by podle odborníků mělo být v nových kancelářích vše, od vybavení přes technologie až po uzpůsobení míst na setkávání s kolegy a klidnou práci v soukromí. Zaměstnanci by měli vědět, proč ke změnám dochází, jak spolu vše souvisí a co vše mohou využívat pro lepší práci. Pak je vysoce pravděpodobné, že změny pomohou jejich efektivnější práci.
„V moderních kancelářích se vedle klasických zasedacích místností stále častěji objevují odpočinkové zóny, ale i prostory pro kreativní práci, které umožní vystoupit z rutiny a najít nový pohled na věc. Pro relaxaci nebo naopak nerušené soustředění či jednání v malé skupince firmy zřizují také samostatné uzavřené koutky,“ uvedl Ondřej Mareček ze společnosti SSI Group.
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé chtějí být v kanceláři, je být znovu fyzicky se svými kolegy. On-line schůzky jednoduše nedávají lidem to, co od mezilidských pracovních vztahů potřebují. Tzv. FOMO (Fear Of Missing Out) je skvělý způsob, jak přimět lidi, aby rádi přicházeli do kanceláře na část pracovního týdne.
„Covid-19 naučil firmy pochopit, že HR (Human Resources, lidské zdroje, pozn. red.) nemá pouze podpůrnou roli, ale často rozhoduje o klíčových otázkách chodu firmy, jako je testování zaměstnanců, péče o jejich psychickou pohodu, zapojení týmu na dálku, ale také složité rozhodování související s počtem zaměstnanců či obsazeností pozic v době krize,“ konstatoval Honza Klusoň.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
