Zatímco celkový HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 procenta v Maďarsku, o 0,7 procenta v Česku a o 1,3 procenta v Polsku, se tvorba hrubého kapitálu (cca investice a zásoby, pozn. aut.) snížila ve všech třech zemích včetně Polska, kde investiční aktivita v předchozích dvou letech celkem rychle rostla.
Poměrně slabé investiční prostředí, které bylo zejména v případě Česka a Maďarska spojeno s nedostatečnou výkonností zpracovatelského průmyslu, však zatím nevedlo k dramatickému ochlazení na trhu práce v regionu.
Harmonizovaná míra nezaměstnanosti zůstala v uplynulém roce v Česku (2,6 %) a v Maďarsku (4,2 %) téměř beze změny, zatímco v Polsku se dokonce snížila (na 2,7 %). Nicméně podíváme-li se konkrétně na zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu a na údaje o registrované nezaměstnanosti, zejména v případě českého trhu práce, obrázek už zdaleka není tak růžový.
Počet osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu v posledním roce a půl neustále klesá a ve srovnání s rokem 2019 je v Polsku nižší přibližně o dvě procenta, v Maďarsku o tři a v Česku dokonce o sedm. Ostatní odvětví zatím i v případě Česka dokázala kompenzovat snižování počtu pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu, ale nemusí tomu tak být napořád.
Podíváme-li se pak na národní údaje o registrované nezaměstnanosti (které mohou ve srovnání s harmonizovanými šetřeními Eurostatu lépe zachytit zlomové momenty), míra registrované nezaměstnanosti se v poslední době výrazněji zvýšila zejména v Česku na 4,3 procenta (meziročně o 0,3 p. b. více a nejvyšší úroveň od února 2021).
Do budoucna nepředpokládáme další výrazné zhoršení situace na trzích práce ve střední a východní Evropě, ale spíše stabilizaci, která půjde ruku v ruce se stabilizací investičního prostředí. Proč? Současné slabé investiční prostředí lze částečně přičíst nervozitě pramenící z obchodního napětí po zvolení Donalda Trumpa.
Tato nejistota může pravděpodobně ještě nějakou dobu přetrvávat, ale neměla by „potřebnou“ investiční aktivitu v regionu omezit navždy. Za druhé, regulační nejistota v automobilovém sektoru s vysokou pravděpodobností také vedla k odkládání investic v segmentu automotive napříč střední Evropou.
Ještě nedávno se automobilový segment obával sankcí, pokud by výrobu spalovacích motorů výrazně neomezil již v roce 2025. Nyní se zdá, že Evropská komise souhlasí s flexibilnějším přístupem k vymáhání pravidel a nabízí automotive více „prostoru“ pro transformaci a investice.
A v neposlední řadě mohou investicím v regionu pomoci i velké fiskální plány sousedního Německa, které se příští rok potkají s „konečným termínem“ pro dokončení projektů z fondu odolnosti a obnovy. Pokud investice naskočí, domníváme se, že i pracovní síla ve zpracovatelském průmyslu by se měla stabilizovat a přestat klesat v celé střední a východní Evropě.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
