S koncem studené války totiž přišlo rozvíjení přátelských ekonomických vztahů s Ruskem, coby nástupnickou zemí po Sovětském svazu. Podíleli se na něm jak levicoví, tak liberální němečtí politici. Klíčovou roli ve své době přitom sehrál někdejší spolkový kancléř (1998–2005) a předseda levicové Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Gerhard Schröder.
Pokud Schröder tvrdil, že ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za svého přítele, a později se stal tváří levných ruských energií proudících do Německa (klíčové funkce v Nord Stream a Rosněfť, pozn. aut.), na nichž naši západní sousedé stavěli svůj hospodářský zázrak, není divu, že Německo usnulo na špatně vyhodnocených premisách.
Ve Schröderově vstřícné politice vůči Putinovi a Rusku po roce 2005 pokračovala 16 let v roli spolkové kancléřky Angela Merkelová za Křesťanskodemokratickou unii (CSU). Ta dnes ekonomické vazby na Rusko ve své nedávno publikované knize hájí s tím, že německé hospodářství bylo do značné míry závislé na ruské ropě a plynu. „S Ruskem se musí jednat,“ napsala.
Jenže kdysi nejmocnější žena planety, jak ji ve své době ohodnotil americký časopis Forbes, je dnes v politickém důchodu, takže na Putina nemá ani ty nejmenší páky. A jak napsala agentura Reuters, slib dosluhujícího následovníka Merkelové, spolkového kancléře Olafa Scholze (CSU), že přinese, pokud jde o přístup Německa k armádě, Zeitenwende, tedy bod obratu, se nenaplnil.
Scholz po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 slíbil, že zrekonstruuje zchátralou německou armádu, ale o tři roky později se závazek poskytnout alianci NATO dvě divize do roku 2025 a 2027 potýká s velkými komplikacemi, uvedlo pro agenturu Reuters více než deset vojenských představitelů, zákonodárců a obranných expertů se slibem zachování anonymity zdrojů.
Jedním z mála, kdo se zpravodajskou agenturou nechal citovat, je šéf německé asociace ozbrojených sil, plukovník Andre Wuestner. „Před ruskou invazí na Ukrajinu jsme měli osm brigád v pohotovosti kolem 65 procent,“ řekl v rozhovoru pro Reuters a dodal: „Dohromady to znamená, že připravenost německých pozemních sil klesla přibližně na 50 procent.“
Podle něj si vyžádaly daň na dostupném vybavení Bundeswehru dodávky zbraní, munice a vybavení na Ukrajinu, stejně jako častá vlastní německá a společná alianční cvičení. Svou roli zde ale nepochybně sehrály i dodávky německých tanků Leopard české armádě, jakož i pronájem 18 tanků Leopardů 2A6 nizozemské armádě, která má s Bundeswehrem společnou bojovou jednotku.
To jen na dokreslení toho, jak moc se „mírová dividenda“ po pádu železné opony podepsala na úrovni vyzbrojení jednotlivých evropských armád, členů NATO. Faktem podle Reuters je, že se Berlínu do začátku letošního roku nepodařilo plně vybavit vojáky pro divizi aliance a že „v každém případě nemá žádnou protivzdušnou obranu na jejich podporu“, jak uvedly zdroje agentury.
Zřejmě proto jsme týden co týden čtenáři zpráv o tom, že nad německými vojenskými základnami zase létaly „nepřátelské drony“. Ale pozor, německé ozbrojené síly, na než NATO společně s polskými spoléhá především, pokud by došlo i ruskému vpádu na území členských států Severoatlantické aliance, se nepotýkají jen s nedostatkem techniky, ale také lidských zdrojů.
Velikost Bundeswehru se propadla v roce 2011, poté, co byla zrušena povinná vojenská služba. Politický návrh ohledně reformy německých ozbrojených složek z dílny někdejšího ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga z roku 2010 o rok později dotáhl do konce jeho nástupce Thomas de Maizière.
Zde se patří udělat odbočku, nejen pro vyznavače konspiračních teorií, ale především pro celkový kontext. Thomas de Maizière byl poradcem Merkelové, a jeho otec Ulrich de Maizière generálním inspektorem Bundeswehru. A Lothar de Maizière, bratranec Thomase, byl posledním premiérem NDR, a Merkelová mluvčí této vlády. Lothar skončil poté, co vyšlo najevo, že byl agent Stasi.
Ale zpět k vojákům Bundeswehru. Už v roce 2018, jak jsme psali, německá armáda zvažovala možnost získat do svých řad cizince ze zemí Evropské unie. Loni, o šest let později v Bundeswehru sloužilo zhruba 180 tisíc vojáků a vojákyň. A ministr obrany Boris Pistorius přišel s nápadem, že by se do německých ozbrojených sil mohli zapojit rekruti ze zahraničí.
Proto se po nich porozhlíží, kde se dá. Láká cizince na možnost občanství – tedy, že by na ně po výkonu služby čekal německý pas. Nápad počítá s tím, že možnost rychlejšího získání občanství vzbudí mezi lidmi zájem.
„Všichni mluví o nedostatku personálu v Bundeswehru. Letos máme o sedm procent méně uchazečů než loni,“ řekl Pistorius v létě 2023 na tiskové konferenci v armádním náborovém středisku ve Stuttgartu. Podle něj ale už během úvodního výcvikového kurzu „odpadne“ zhruba třetina uchazečů.
Jak upozornila agentura Reuters, rozsah německé slabosti vychází najevo v době, kdy staronový americký prezident Trump tlačí na Evropu, aby na sebe vzala větší část svého obranného břemene, a kdy Washington jedná s Ruskem o dohodě o ukončení války na Ukrajině, což by na německou armádu kladlo ještě větší nároky, pokud by např. musela dohlížet na dodržování příměří.
Plukovník Wuestner v rozhovoru uvedl, že Německo není zdaleka jediným evropským státem, který na ruské vojenské vpády na Ukrajinu od roku 2014 reaguje pomalu. „Zejména my, Němci, jsme stiskli tlačítko dřímoty,“ dodal. Podle lednového průzkumu německé veřejnoprávní televize ARD, se obrana umístila na třetím místě za imigrací a stavem ekonomiky, které Němci považují za nejpalčivější.
Průzkumy veřejného mínění naznačují, že po volbách v Německu 23. února povedou novou vládu křesťanští demokraté (CDU) v čele s kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem. Volby přicházejí v době, kdy Německo již pátým rokem po sobě ekonomicky stagnuje a kromě problémů s integrací imigrantů zemi trápí stárnouce populací a nedostatek pracovních sil.
Ten postihuje všechna odvětví, německé ozbrojené síly nevyjímaje. Bundeswehr má v současné době přibližně 183 000 příslušníků. Deklarovaným cílem je dosáhnout do roku 2031 počtu 203 000 vojáků, přičemž ministr obrany Pistorius připustil, že tohoto cíle nemusí být dosaženo. V armádě je podle něj nedostatek žen, které tvoří asi jen deset procent pracovní síly, a také „lidí s přistěhovaleckými kořeny“.
Když byla nynější šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v letech 2013 až 2019 ministryní obrany Spolkové republiky, Německo vydávalo na své ozbrojené síly asi 1,2 procenta hrubého domácího produktu, výrazně pod aliančním závazkem. Nová vláda tak bude muset deficit rychle dorovnat. A to jak ve světle hrozby z Kremlu, tak Trumpova odklonu od transatlantického spojenectví.
A dokončit Zeitenwende, protože slabý Bundeswehr není pro Putina odstrašující silou. Ať bude vítězem víkendových voleb kdokoli, už za dva roky bude čelit vážným problémům. V roce 2027 totiž dojde k vyčerpání zvláštního zbrojního fondu ve výši 100 miliard eur a bude třeba dávat ročně na armádu přibližně 30 miliard eur, aby byl naplněn alespoň dvouprocentní alianční závazek.
POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.
Bundeswehr může poděkovat lady Lejnové. Místo aby vyzbrojovala, tak nechala šít uniformy pro zbouchnuté vojandy.