Signály z březnového průzkumu důvěry lze ale hodnotit jako smíšené: S výrazným zlepšením důvěry v průmyslu a obchodu kontrastuje prudký propad důvěry ve stavebnictví a mírné zhoršení ve službách a mezi spotřebiteli. Celková důvěra v tuzemské ekonomice v březnu vzrostla na své sedmiměsíční maximum.
Na straně podnikatelů zaujal zejména průmysl, kde se po únorovém propadu důvěra meziměsíčně výrazně zlepšila a vyšplhala se na nejvyšší úroveň od loňského srpna. Tuzemský průmysl nyní lépe hodnotí současnou poptávku a patrný je také optimismus ohledně vývoje poptávky v dalších měsících, včetně exportů.
Vzrostl optimismus ohledně výhledu výroby do dalších měsíců a snížil se pesimismus ohledně výhledu zaměstnanosti v tomto důležitém sektoru české ekonomiky. Průzkum zároveň signalizuje ústup inflačních tlaků: Indikátor očekáváného vývoje prodejních cen pro příští tři měsíce je v tuzemském průmyslu dle průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejnižší od března 2021.
PSALI JSME:
Nálada českých spotřebitelů se v březnu přestala zlepšovat. Bojí se vleklé vysoké inflace
V maloobchodu se zlepšilo jak hodnocení stávající ekonomické situace, tak její výhled do dalších měsíců. Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen pro příští tři měsíce je v případě maloobchodu na nejnižší úrovni od září 2021.
V případě maloobchodu věřím, že se důvěra bude v dalších měsících dále zlepšovat s tím, jak na náladu mezi spotřebiteli bude pozitivně působit snižující se inflace.
Sektor služeb hlásí slabší hodnocení stávající ekonomické situace a též horší výhled do dalších měsíců. Indikátor očekávaného vývoje cen pro příští tři měsíce v sektoru služeb dle průzkumu ČSÚ v březnu mírně vzrostl, již druhý měsíc v řadě, i tak je ale tento indikátor výrazně nižší oproti úrovním, na nichž se pohyboval po většinu roku 2022.
V případě stavebnictví se důvěra v březnu propadla s tím, jak se výrazně zhoršilo hodnocení současné poptávky. Výrazně se zhoršil očekávaný vývoj zaměstnanosti pro příští tři měsíce. Indikátor očekávaného vývoje prodejních cen pro příští tři měsíce ve stavebnictví klesl na nejnižší úroveň od loňského září.
Předpokládám, že růst úrokových sazeb pozorovaný v loňském roce a s ním související zdražování úvěrů povede i nadále k poklesu poptávky po hypotékách a obecně k poklesu stavební aktivity. Na straně spotřebitelů se důvěra mírně zhoršila, důvodem je slabší hodnocení stávající finanční situace domácností, jež se oproti předchozím dvanácti měsícům zhoršila.
Indikátor očekávaného vývoje spotřebitelských cen v příštích dvanácti měsících ovšem prudce klesl a je nejnižší od srpna 2016. Domnívám se, že nálada mezi spotřebiteli se může v dalších měsících zlepšovat s tím, jak bude klesat inflace včetně nákladů na energie.
Březnový průzkum hlásí zlepšení důvěry v tuzemské ekonomice na nejvyšší úroveň od loňského srpna, bližší pohled ale nabízí smíšený obrázek. Důvěra se výrazně zlepšila v průmyslu a maloobchodu, výrazně se ale zhoršila ve stavebnictví a mírné zhoršení je patrné také v případě služeb a spotřebitelů.
Příznivé jsou signály ohledně očekávaného vývoje cen, jež jsou ve většině případů v souladu se scénářem zmírňování inflačních tlaků v české ekonomice. Předpokládám, že by se česká ekonomika po mezikvartální poklesech hrubého domácího produktu (HDP) v loňském druhém pololetí mohla v letošním prvním čtvrtletí zhruba stabilizovat.
V dalších čtvrtletích ale bude tuzemská ekonomika zřejmě čelit slabšímu hospodářskému růstu v USA a v západní Evropě, jenž může přijít v souvislosti s nedávnými turbulencemi v bankovních systémech některých zemí. Po loňském růstu o 2,4 procenta očekávám pro letošek celoroční růst HDP České republiky zhruba v oblasti 0,3 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
