O zákonu se vedly diskuze dvě volební období. Poslanci ho ve třetím čtení schválili už v září, návrh však narazil v horní komoře. Senátoři ho do sněmovny vrátili s tím, že platnost smlouvy nebude podmíněná jejím zveřejněním a platily by se pouze pokuty v minimální výši 10 000 korun.

Zákon se nebude vztahovat na firmy s většinovým podílem státu či krajů, jejichž akcie se obchodují na burze, tedy například na společnost ČEZ. Výjimku budou mít také malé obce a firmy, v nichž tyto obce mají většinový podíl.

Už dříve schválená legislativa však nařídila např. zdravotním pojišťovnám zveřejňovat všechny smlouvy s poskytovateli zdravotní péče. Tento krok mj. přiměl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) k vydání stanoviska, které bude mít obecnou platnost v záležitosti zveřejňování i jiných textů smluv, v nichž se budou objevovat osobní údaje smluvních partnerů.

V tomto závazném stanovisku úřad shrnuje, že údaje o fyzických osobách podnikajících nebo fyzických osobách jednajících je nutné zveřejňovat podle principu minimalizace zásahu do soukromí, což znamená povinnost zveřejnit osobní údaje jen v takovém rozsahu, který je nezbytný vzhledem k účelu dané právní úpravy.

Osobní údaje lze o těchto osobách ponechat v textu zveřejňovaných smluv, pokud jde o údaje veřejně dostupné.

Při posuzování možnosti zveřejnění čísla bankovního účtu je vhodné rozlišit, zda je fyzická osoba podnikající registrovaným plátcem DPH, či nikoli, případně zda předmětný údaj sama v minulosti nezveřejnila.

Co se týče zveřejnění podpisu fyzické osoby, nacházející se ať už v postavení statutárního orgánu obchodní korporace (nebo jiné osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby), či fyzické osoby podnikající, Úřad pro ochranu osobních údajů zastává názor, že tento údaj obvykle není nezbytné ani vhodné zveřejňovat.