Anglický termín well-being je překládán jako celková nebo osobní pohoda, jako celkový stav fyzického, duševního a emociálního zdraví. A právě well-being bývá u dospívajících narušován negativními emocemi kvůli špatným výsledkům ve výuce matematiky. Ještě hůře jsou na tom žáci ve třídách s nízkou mírou podpory ze strany vyučujících.
K těmto výsledkům dospěli odborníci institutu SYRI, kteří sledovali reprezentativní vzorek více než 2,5 tisíce žáků šestých tříd ve 134 základních školách po celé republice. Výzkum je podle expertů důležitý také proto, že se v posledních době objevují u významné části dospívajících různé duševní potíže včetně depresí.
Jedním z výsledků obsáhlé studie je to, že čeština není zdaleka tak problémovým předmětem, jako právě matematika. Proto by se na ni měli pedagogové více zaměřit. „Zdá se, že nedostatečná opora ze strany vyučujících u tak zásadního a náročného předmětu může přispívat k negativním emocím i k vyčleňování některých studentů z kolektivu vrstevníků,“ uvedla Lenka Kollerová ze SYRI.
Obtížný a prestižní předmět
Matematika bývá dospělými i dospívajícími často považována za stěžejní, obtížný a také prestižní předmět. „Pokud se žák či žákyně potýká se školním neúspěchem v matematice v podobě špatných známek, doporučujeme pracovat i se slovním hodnocením, které může poskytnout větší povzbuzení,“ řekla Kollerová.
Učitelé podle ní mohou průběžně připomínat těmto žákům a žákyním silné stránky jejich školní práce a dílčí pokroky a úspěchy. To může přispět k tomu, aby se ve třídě cítili lépe a více si věřili,“ poznamenala Kollerová.
Role kantorů je v tomto procesu stěžejní. Pokud totiž vyučující matematiky poskytuje celé třídě sociální oporu, negativní afektivitu u žáků a žákyň, kteří mají horší známky z matematiky, pomáhá naopak snižovat. Školy a kantoři by se podle vědců měli věnovat obzvláště ohroženým skupinám a poskytovat studentům oporu.
„Učitelé mají možnost významně přispět k lepšímu well-beingu dospívajících. Aby je ale mohli účinně podporovat, potřebují k tomu nejen kvalitní vzdělávání, ale i vhodné pracovní podmínky. Proto je důležité kantory nepřetěžovat jinými povinnostmi než těmi, které přímo souvisí s funkcí pedagoga,“ upozornila Kollerová.
Vědci hodlají ve svém výzkumu pokračovat. Zjištěné výsledky pak mohou pomoci žákům i pedagogům. „Zatím máme k dispozici průřezová data z jednoho časového bodu na konci šesté třídy. Lépe daným vztahům porozumíme, až budeme sledovat vývoj v průběhu času,“ dodala Lenka Kollerová z Národního institutu SYRI.
Strašák pro maturanty
Že se stres z matematiky netýká jen žáků základních škol, ale i středoškoláků, dokládají například data organizace Cermat. Podle nich se k letošnímu jarnímu termínu maturit přihlásilo zhruba 75,6 tisíce studentů, ovšem matematiku, která je nepovinným předmětem, si z nich vybralo jen 18,2 procenta. A to jde vlastně o úspěch, protože matiku si zvolilo o tisícovku studentů více než před rokem.
Dlouhodobé údaje státního Cermatu ale ukazují, že trend je jednoznačný: Zájemců o maturitu z matematiky dlouhodobě ubývá. Za poslední dekádu spadl podíl maturantů z matematiky z téměř 40 procent na zmíněných 18 procent. Dramatičtější propad je pak u chlapců, a to z 50 na 20 procent.
Mezi odborníky se stále vede debata o to, jestli by matematika opět neměla být u maturit povinným předmětem. Podle ministra školství Mikuláše Beka nejde o jednoduchou volbu mezi ano a ne. „Musíme si nejprve říct, jakou matematiku budeme na středních školách učit všude, do jaké úrovně, jak se od sebe budou různé typy středních škol lišit v náročnosti matematiky,“ řekl před časem.
„A od toho lze odvodit rozumnou odpověď na otázku, jestli pro gymnázia, lycea a odborné školy má být někdy povinná matematika v nějakém rozsahu, nebo bude stačit povinné středoškolské minimum skládané dávno před maturitou,“ uvedl ministr Bek v rozhovoru pro Český rozhlas.
Matematika v nějakém rozumném rozsahu by měla být povinná pro úspěšné složení zkoušek na střední škole. Není důležité umět nadosmrti vzorečky a integrály a pod., ale soustředit se na matematiku a umět použít mozek i v oblasti logiky a běžných potřeb v životě.
Matematika je opravdu krásná a prolíná se všemi obory.
Měl jsem to dost podobné s češtinou a také jsem se s tím musel poprat. Slohové práce nebo diktáty pro mě byla noční můra.
Podobné články jen nahrávají k tomu, že se děti matematiku nebudou snažit naučit vůbec.
Teda já nevím, ale neměla by škola v první řadě vzdělávat? Možná by studentům prospělo naučit se učit. Matematika je specifická tím, že jednotlivé poznatky na sebe navazují, takže případné neznalosti se kumulují. ( To v přírodopisu nemusíte nic vědět o krtkovi a stejně můžete dostat jedničku z veverky). Takže je potřeba soustavnosti, píle a posilování logiky. Matematika totiž není o počítání, ale o přemýšlení, a to se studentům nechce, protože jejich mozky narušené digitální demencí (o věcech se nepřemýšlí, pouze se pasivně a masivně vizuálně přijímají plytké informace) toho objektivně nejsou schopny. Vidím to na neschopnosti řešit slovní úlohy, kdy je třeba převést informace ze slovní do matematické formy. Paradoxně jsou výrazně lepší děti ze sociálně slabého prostředí, které nestrávily útlé dětství s pohledem tupě upřeným na monitor. Otázka ovšem je, co s takto degenerativně postiženou generací dělat. Jako člověk obeznámený s vývojovou psychologií nevidím cestu jak tyto jedince naučit matematiku v dříve běžném objemu a rozsahu. Nejsou toho schopni a tak jsou pochopitelně ve stresu. Ovšem řešení spočívající ve zmenšování objemu vyučované matematiky se mi taky moc nezdá. A ano. Učím matematiku.
Jj, s tím lze jen souhlasit. Jde o klasický dvoustranný vztah pedagog vs. žák, resp. pedagog vs. student. Nejde jen o to, co by měl udělat pedagog, ale musí být také iniciativa z druhé strany, bez toho nelze dojít k pozitivnímu výsledku. Problém je v tom, že v matematice musí žák (student) používat mozek, tam nemůže nic okecat a jak známo – myšlení bolí …. někoho až příliš.
Doučuji děti matiku na přijímačky i maturity. Jednoznačně je vždy problém konkrétní škola, učitelé. Všichni mí studenti vždy udělali přijímačky i maturitu napoprvé, aspoň z matiky. Ke mě přicházeli pár týdnů před tím, když měli v přijímačkách/maturitách nanečisto 10 bodů. Šikana a šovinismus učitelů nebral konce.. A učitelé byli uražení, když studenti dosáhli skvělých výsledků.
(objektivní důvody toho, že není čas na výuku, samozřejmě nehodnotím. Inkluze apod. úplně zničí koncept a pozornost. Ne, nejsem učitel…)
Jenže je veliký rozdíl doučovat děti, které mají zájem a řekněme 20 dětí, které zájem nemají. To je naprosto nesrovnatelné.
Matematika na gymnaziu je v současné době na úrovní 8-9 třídy ZŠ za socialismu. I na ČVÚT je matematika pouze 3 semestry oproti 5 semestrům před r. 1989. Proč myslíte, že Čína a Jižní Korea jsou na vrcholu vědy a techniky? Polytologové, herci a filozovové nepřináši společnosti prosperitu. Pouze věda je nositelem pokroku.
V Irsku je maturita z matematiky povinna pro vsechny, i kdyz je mozne si vybrat lehci nebo tezsi stupen. Bez uspesne udelane maturity z matematiky je mozne se dostat jen na nektere obory vysokych skol, na univerzitni ne a cim je prestiznejsi obor, tim je potreba lepsiho vysledku i z matematiky, nejlepe 125%. Je to proto, ze se na obtiznejsim stupni pridava 25%.
Pro mne je v Cesku problemem cestina, kde se vyucuje gramatika tak podrobne jako by zak/student studoval jazykovedu. To v Irsku vubec nemaji.