Výhled Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny vychází z předpokládaného demografického vývoje a výskytu jednotlivých druhů rakoviny. Počet mrtvých by měl v následujících letech růst nejvíce u zhoubných nádorů prostaty (o více než 105 procent) a počet nově diagnostikovaných pacientů nejvíce u nemelanomových nádorů kůže (o 91 procent).
Jen v uplynulém roce zemřelo podle agentury na rakovinu po celém světě 9,5 milionů lidí a zhruba dvojnásobek si musel vyslechnout nepříjemnou diagnózu, že jejich tělo bojuje s některým typem nádoru. Znamená to, že během svého života onemocnění rakovinou každý pátý muž a každá šestá žena. Každý osmý muž a každá jedenáctá žena na ni rovněž zemřou.
Česko je ještě horší
Současná situace v České republice je ještě o něco horší. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zasáhne rakovina v průběhu života každého třetího obyvatele a každý čtvrtý na ni zemře. V roce 2016 na rakovinu zemřelo 27 261 pacientů a diagnózu si vyslechlo na 49 tisíc mužů a 47 tisíc žen.
Nejčastějším nově diagnostikovaným zhoubným onemocněním byly nemelanomové nádory kůže. Právě u nich počítá Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny s největším celosvětovým růstem. Pozitivní informací je, že v případě včasného odhalení bývá úmrtnost stabilně velmi nízká. Druhý největší očekávaný nárůst by podle agentury mohl zaznamenat maligní mezoteliom – nádor vznikající z buněk pohrudnice (o více než 80 procent) a jako třetí rakovina močového měchýře (o přibližně 80 procent).
„S určitou nadsázkou lze říci, že tak či onak se s nádorovým onemocněním v průběhu svého života setkáme všichni bez výjimky. Nikdo z nás si nemůže o sobě dovolit říct, že se ho onkologické onemocnění netýká, nemocného zhoubným nádorem najdeme prakticky v každé širší rodině,“ upozornil na svých webových stránkách Národní onkologický program Linkos. Dodal, že s prodlužující se délkou lidského života se neustále zvyšuje rovněž pravděpodobnost onkologického onemocnění. „Zjednodušeně řečeno je to tím, že více lidí se nádoru ´dožije´,“ konstatoval Linkos.
Rakovina plic
Nejvíce úmrtí má v současné době celosvětově na svědomí rakovina plic. V loňském roce byla globálně příčinou téměř 1,8 milionu úmrtí a 2,1 milionu lidem tuto diagnózu lékaři nově oznámili. Při setrvávajícím současném vývoji by v roce 2040 mohly na tento typ nádorového onemocnění zemřít přes tři miliony lidí a nově oznámená diagnóza by se týkala 3,6 milionu mužů a žen. Momentálně se polovina nových případů rakoviny plic objevuje u bývalých kuřáků. Po deseti letech bez cigarety se riziko snižuje na polovinu.
V Česku si diagnózu rakoviny plic vyslechne okolo 6, 7 tisíc obyvatel České. Většina má již pokročilé stádium, u kterého není léčba úspěšná. Pět let od diagnózy přežije jen 16 procent Čechů.
Rakovina prostaty
Nejhorší prognózu do budoucna má ale rakovina prostaty. Ta by si podle expertního odhadu mohla v roce 2040 vyžádat o více než 105 procent více celosvětových úmrtí, než tomu bylo v roce 2018. Za 21 let by tak mohlo vlivem tohoto onemocnění zemřít kolem tři čtvrtě milionu lidí, oproti loňským 360 tisícům. V roce 2018 byla rakovina prostaty diagnostikována 1,3 milionu lidem po celém světě.
Karcinom prostaty je nejčastějším onkologickým onemocněním českých mužů. Druhý nejvíce varovný celosvětový vývoj úmrtí vlivem rakoviny se očekává u nádorů močového měchýře. V loňském roce na toto onemocnění zemřelo zhruba 200 tisíc lidí. V roce 2040 by nárůst úmrtí mohl činit bezmála 94 procent, což by znamenalo kolem 390 tisíc mrtvých.
Naděje nového léku
Ve světě se neustále vyvíjejí nové léčebné přípravky na různé typy zhoubných nádorů, do výzkumu tečou miliardy dolarů. Pokud by se podařily vyvinout účinnější metody léčby nejrozšířenějších nádorových onemocnění, nemusely by ani platit nepříliš optimistické vyhlídky Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny.
Na některých výzkumech spolupracují různou formou rovněž čeští odborníci. Patří mezi ně i český start-up Machavert, který sdružuje devět expertů. Tým pod vedením vědce Jakuba Stazsak-Jirkovského získal grant amerického státu Colorado ve výši 250 tisíc dolarů.
V současné době je Machavert prvním a jediným vědeckým projektem, který se připravuje na klinické testy léku, jehož fosfolipidy aktivují takzvané NK buňky, které aktivně napadají a likvidují rakovinu. Nový lék se nyní testuje na zvířatech, aby se posoudila účinnost proti různým typům rakoviny. Machavert kromě léku postaveného na fosfolipidech pracuje ještě na dalším prototypu léku proti rakovině, jehož objev byl publikován v prestižním odborném časopise Nature.
